Když se před šesti lety s manžele rozhodli odstěhovat za Prahu, aby si splnili svůj sen o kouzelné zahradě měli oba představu, že ji ruku v ruce stvoří spolu. A že bude odrazem jejich krásného a hlubokého vztahu. Což se povedlo, jen cesta k cíli byla poměrně dlouhá a trnitá. Do jejího budování se totiž pustili bez jasného konceptu a projektu.
Nový domov si vybrali v klidné malebné vesnici v Ladově kraji s úchvatným výhledem do okolí. „Oba jsme hned věděli , že tady budeme šťastní. Ale jak se říká: Když chceš pobavit pána Boha, řekni mu o svých plánech.“ Představa, že se jen přestěhují a budou bydlet, mladému páru tak úplně nevyšla, nakonec prý museli předělat úplně všechno.
Zakládáte či měníte zahradu? Nejdříve si ujasněte koncepci, radí zahradní architekt Ferdinand Leffler |
Nicméně rozhodli se, že opravy funkčních nedostatků v domě využijí k tomu, aby na zrekonstruovaný dům posléze navázali vysněnou zahradu.
K domu od počátku patřil poměrně velký, ovšem jen částečně upravený pozemek. „Větší část byla zarostlá plevelem a plná nepořádku po stavbě, jen na okraji rostly velké krásné břízy. Když jsme je viděli poprvé, hned bylo jasné, že vedle nich musí být voda. A že se toto místo stane dominantou celé zahrady,“ popisuje počátky vzniku zahrady čtenářka.
Už tehdy prý měli s manželem naprosto jasno v tom, co by jejich vysněná zahrada měla vyzařovat a jak by měla vypadat. Původně sice uvažovali o japonském stylu, nicméně ustoupili od toho. Rozhodli se pro okrasnou zahradu kvetoucí od jara do podzimu a působící klidně a harmonicky.
Soutěž: Vyhrajte nové pomocníky pro vaši zahradu v 2. kole soutěžeSepište její příběh, přidejte fotografie a spolu se svými údaji (a adresou na území České republiky) vložte nejpozději do 11. srpna 2021 (do 12:00 hodin) do soutěžního formuláře. Příspěvky, které redakci zaujmou, zařadíme do 2. kola soutěže Nejkrásnější zahrada. (Zde podrobná pravidla soutěže) |
Při hledání architekta se obrátili na známé a ti jim doporučili sousedku. „Byli jsme tomu moc rádi a šli do toho s velkou důvěrou a nadšením, i proto, že pro nás oba to byla první zkušenost se zakládáním zahrady a vůbec jsme tomu nerozuměli,“ vypráví paní Irina.
Nakonec viděli jen jednu skicu a bylo jim řečeno, že projekt není nutný a zahrada se bude tvořit přímo na místě. „ Až později jsme pochopili, že paní naši zahradu zakládala na principu: koupím vše, co je momentálně k dispozici, a zaplním ten velký prostor. Výsledek byl moc smutný,“ vzpomíná paní Irina jen nerada na dobu, kdy se jejich zahrada skládala z nesourodých a přehuštěných záhonů se vzrostlými keři a trvalkami.
Jenže to pochopili, až když se rozrostly sazenice vysazené vedle sebe nesmyslně hustě jen proto, aby co nejvíc a co nejrychleji zaplnily prostor. Když se k tomu přidaly i velké finanční nesrovnalosti, s paní „architektkou“ se rozloučili. Jenže to bylo v období, kdy se zahrady pomalu zazimovávají, takže na jakoukoliv nápravu neutěšeného stavu tehdy zůstali sami.
Pracovali od rána do večera, pořídili stacionární světla a pokračovali i za tmy. „Celý život jsem velmi intenzivně koncertovala po celém světě a učila nadané mladé lidi. Měla jsem kalendář naplněný na několik let dopředu. A do toho jsem se ještě naplno věnovala zahradě, abychom ji stihli připravit na zimu. Což se mi stalo osudným,“ konstatuje Irina.
Jednoho dne ji při náročné práci na zahradě postihl infarkt sítnice a přestala vidět na jedno oko. „Ze dne na den se mi život obrátil úplně naruby. To, čemu jsem se do té doby věnovala od útlého dětství, bylo pryč, a bylo jasné, že už nikdy nebudu koncertovat. Bez milujícího manžela bych to vše těžko ustála, byl pro mne tou největší oporou,“ vzpomíná, jak tehdy každý měsíc absolvovala zákroky a pomalu se jí vracel zrak.
Věděla sice, že už nikdy nebude vidět jako dříve, ale byla vděčná za každé sebemenší zlepšení. Dnes je šťastná, že může s láskou dál předávat svůj um a vědomosti mladé generaci a učí talentované studenty a je za to moc vděčná. A milovaná zahrada je její největší tvůrčí seberealizací.
Budování vysněné zahrady trvalo další tři roky
Návrat k normálnímu životu byl pro paní Irinu pomalý, ale jakmile to šlo, začali s manželem zase vše předělávat. „Rostliny byly zasazené tak těsně u sebe, že nemohly všechny přežít. Nicméně co šlo ještě přesadit, to jsme rozdali, rostliny bychom nedokázali vyhodit. Z těchto našich zbytků jsou založené další čtyři zahrady,“ popisuje čtenářka, jak tehdy museli předělat úplně vše, včetně zavlažovacího systému, osvětlení a jezírkové filtrace.
Odcházel i travní koberec, nevyhovovalo mu podloží. „Studovali jsme za pochodu a zachraňovali vše, co v naší jílovité půdě zachránit dalo. A v náročné práci pokračovali další tři roky,“ vyprání paní Irina, jakou spoustu literatury o zahradách v tomto období s manželem přečetli. Naučili se toho prý hodně a prakticky všechno v zahradě zvládali vlastními silami.
Přesto splnění jejich představy pořád něco scházelo, takže si konečně přiznali, že bez dobrého profesionála to sami nedají. A konečně objevili člověka, který jim v citlivé spolupráci pomohl splnit jejich vysněný cíl. Architektka Henrieta Čiháková, která prý k výsledné podobě jejich zahrady říká: „Vodítkem pro moje pocity mi byl čistý a elegantní interiér vašeho domu, a já jsem zahradu chtěla naladit do podobné noty.“
S její pomocí je tedy dnes opravdu dominantou zahrady jezírko s koi kapry a potůčkem obklopeném skalkou. Obvodová výsadba lemuje pozemek a přijala za své i břízy a „špendlík“, které byly na pozemku od počátku.
Zahrada začíná kvést v únoru a končí v listopadu. „Na jaře kvete přes pět tisíc tulipánů uspořádaných podle barev, azalky a rododendrony. Pak štafetu přebírá přes 120 keřů nejkrásnějších odrůd čajových růží, v tónu sladěných s trvalkami. Jejich krásu podtrhují jehličnany v pozadí,“ popisuje poeticky paní Irina.
Díky zavlažovacímu systému také dosadili komplikovaná místa pod vzrostlými stromy milovanými hortenziemi a hostami, část obvodových záhonů je dnes lemována suchou zídkou. Ta umožnila navést na pozemek kvalitní zeminu, takže tu prosperuje i krásné vřesoviště. Rododendrony, azalky a konifery se barevně i velikostně seskupily a dominují zadní stinné části zahrady a vše doplnily jednoduché prvky ze dřeva, sochy a lavička.
„Manžel se vzorně stará o trávník, který předělával centimetr po centimetru. Teď díky jeho péči vypadá naprosto vzorně,“ vyzdvihuje šťastná čtenářka, jíž se konečně splnil sen. „Naše zahrada je významnou součástí našeho života a obrovskou láskou dodávající nám neuvěřitelnou energii. Poskytuje nám spoustu radostných a pozitivních prožitků a řekla bych, že je pro nás hlavní a nejvymazlenější částí našeho domova,“ skládá své zahradě hold paní Irina s tím, že přes okna zimní zahrady jsou s ní v kontaktu i v zimě, kdy ji pokaždé krásně vyzdobí na Vánoce.“
„Známe se osobně s každou rostlinkou, snažíme se plnit všechny jejich potřeby, a ony nám vracejí naši práci a péči stonásobně,“ vyznává se čtenářka, která se se svou zahradu každé ráno zdraví a večer se s ní loučí. „A přes den tam pracujeme, takže zahrada je teď mým hlavním světovým pódiem, kde jsem nesmírně šťastná a tvořím dál,“ uzavírá klavíristka.
Výhry v soutěži Nejkrásnější zahrada 2021
Pro celkem deset výherců dvoukolové soutěže Nejkrásnější zahrada, kterou pořádá iDNES.cz se společností FAST ČR, je připraveno deset balíčků v celkové hodnotě sto tisíc korun. Každý z 10 výherců získá zahradní pomocníky značky Fieldmann.
Ceny pro každého z 5 výherců 1. kola:
Sekačka na trávu (Fieldmann, FZR 70335-A)
Typ akumulátoru Li-ion 2x20 V, bezuhlíkový motor, záběr sečení 33 cm, plastový sběrný koš 35 l s ukazatelem zaplnění, doporučená plocha sečení do 350 m2, doba nabíjení: 60 min (2 Ah), rychlonabíječka + 2 x 2Ah baterie součástí balení.
Strunová sekačka (Fieldmann, FZS 70105-0)
Typ akumulátoru Li-ion 1x20 V, šířka sečení 300 mm, struna 1,6 mm, poloautomatická, teleskopická rukojeť, nastavitelný úhel žací hlavy.
Teleskopické plotové nůžky (Fieldmann, FZN 70405-0)
Akumulátor Li-ion 1x20 V, délka střihu 430 mm, průměr střihu 16 mm, nastavitelný úhel střižné hlavy, teleskopická rukojeť max. +70 cm.
Vrtačka s funkcí příklepu (Fieldmann, FDUV 70105-0)
Typ akumulátoru Li-ion 1x20 V, volnoběžné otáčky: 0-360/0-1300 rpm, bezklíčové sklíčidlo + Quick stop systém, ergonomická rukojeť, pracovní LED světlo.
Ceny pro každého z 5 výherců 2. kola:
Rotační sekačka (Fieldmann, FZR 2046-E)
Příkon motoru 2 000 W, záběr sečení 43 cm, dělený koš (plast/textil) o objemu 50 l, doporučená plocha sečení 1 000 m, výškově nastavitelné madlo s možností úplného sklopení, hmotnost 15,4 kg.
Elektrická řetězová pila (Fieldmann, FZP 2005 E)
Příkon 2 000 W, rychloupínací systém lišty a řetězu, bezpečnostní brzda řetězu, automatická olejová pumpa, hmotnost 5,5 kg s lištou a řetězem.
Vysokotlaká myčka (Fieldmann, FDW 2002-E)
Napětí/kmitočet: 230 V ~ 50 Hz, příkon: 2 200 W, max. tlak: 165 barů, max. průtok: 450 l/h, přívodní kabel: 5 m, délka vysokotlaké hadice: 10 m, stříkací pistole s variabilní a turbo tryskou, přípojná nádobka na šampon, deklarovaná úroveň hluku: 99 dB(A).