„Už víme, proč a jak vznikaly známé Ladovy obrázky,“ napsala ke svému příspěvku do soutěže Nejkrásnější zahrada nadšená čtenářka. Před dvěma lety se rodina pustila do výstavby domu, za pár měsíců jim zavedená česká firma předala klíče a „zbývalo pouze dodělat zahradu“.
Jenže na rozdíl od domu rodina neměla připravený žádný projekt ani plán, vše řešili za pochodu. Nejdříve srovnali mírně svažitý pozemek: navozili na něj cca 60 tatrovek zeminy, pronajali si bagr a další techniku a zapojili celou rodinu včetně prarodičů. „Většinou se pracovalo o víkendech a díky technice se srovnání brzy dokončilo. Tedy, alespoň jsme si to tak mysleli,“ píše Michaela.
Po srovnání pozemku se totiž rozhodli k hranici východní části pozemku umístit saunový kontejner, což znamenalo dovést k němu přes celý pozemek vodu a odpad a větší část pozemku tedy opět rozkopat a posléze rovnat.
Letošní soutěž Nejkrásnější zahrada vrcholíVelice děkujeme za veškeré příspěvky zaslané do uzávěrky soutěže, tedy do středy 12. srpna. Další vybrané zahrady postupně zveřejníme, od středy 26. srpna pak budete mít možnost hlasovat ve čtenářské anketě pro ty, které vás nejvíce zaujaly. (Viz informace k soutěži.) |
Protože pozemek sousedí s veřejným parkem a přístupovou cestou do něj, nebylo možné jej obehnat „plným neprodyšným plotem“ a rodina se tedy rozhodla vysadit podél budoucího plotu smaragdové túje. „Měly zaručit dostatečné soukromí formou živého plotu, nakonec jsme jich vysadili 198 kusů. Manžel s tatínkem je sázeli 4 dny a ještě týden se jim o nich v noci zdálo.“
Pak si rodina nechala zahradnickou firmou umístit mezi túje a plot (prostor vysypaný kůrou, v části jsou umístěné kameny) tzv. neviditelné obrubníky. S prací ale nebyli spokojeni, tak vzali další budování do vlastních rukou.
„Zahradu bylo potřeba rozdělit do určitých zón, které jsme vymezili betonovými obrubníky, především v rozích na obou stranách zahrady. Květiny a stromy jsme zakoupili v nedaleké lesní školce, mimo jiné beztrný dřezovec Sunbrust, slivoň Nigra, cedry, modříny či převislý jilm,“ popisuje paní Michaela.
Pokládku zámkové dlažby na chodníky a vjezd do garáže nechali na partě mladých řemeslníků, pak vybudovali dřevěnou terasu a pergolu, nainstalovali zavlažovací systém a nakonec se pustili do vypěstování trávníku. Chybí už jen saunový kontejner, který vybraná firma nakonec nedodala. Do podzimu to tedy chce rodina vyřešit jinak a sama.
Jak to vidí krajinářská architektka Jana Pyšková:„Této zahradě, která je usměrněná všemi směry, takže rostliny si nemohou dělat, co chtějí a potřebují, je těžké porozumět. Je tu řád, z něhož se nesmí uhnout, což na pocitu útulnosti nepřidává. Střídmost a přísnost se naopak bohužel úplně vymkly při výběru neživých materiálů, což je nejmarkantnější u chaotického použití neladících kamenů různého původu, často nepřirozeně postavených či neharmonicky naskládaných. I mulče je několik typů, navíc je položený na černé geotextilii, jež degraduje půdu: časem v ní totiž probíhají hnilobné procesy, navíc se rostliny nemohou rozrůstat. S vysokými náklady a neskonalou dřinou se tak změnil zřejmě zajímavý svažitý pozemek v nudnou rovinu, kde je kromě růží, hortenzií a několika trvalek vše nápadně cizí. Škoda, že je živý plot snad jen útočištěm ptákům v zimě. Jinak je rostlin málo, moc spolu neladí a jsou příliš daleko od sebe, stromy jsou málo vzrůstné nebo převislé. Proto tu chybí stín, třetí rozměr. Jediné, v čem je možné najít útěchu, je záhon růží a levandulí, i když i ten je mulčován uměle ohlazenými bílými valounky z vápence.“ „Kraj kocoura Mikeše je překrásný a plný přírodních scenérií. Kdo si v něm najde domov, určitě ví, v čem spočívá jeho krása. I dům mladé rodiny je velmi hezký a do kraje se hodí, zahrada je ale bohužel vůči okolní krajině naprosto cizí. Snad se to chtělo zdejší přírodou víc inspirovat a pokusit se navázat na venkovskou krajinu, nikoli se ji snažit přeprat. Nic ale není ztraceno: lze vytrhat škodlivou geotextilii, dát pryč uměle vypadající mulče, cizokrajné rostliny soustředit do jednoho záhonu a zahradu dosázet vhodnými harmonickými rostlinami. Ideálně si ovšem vybrat a pozvat dobrého zahradního designéra či krajinářského architekta s citem pro venkovské zahrady. Chyby bychom neměli zbytečně opakovat. Nejen proto, že to stojí hodně peněz, ale i času a úsilí.“ |
Výhry v soutěži Nejkrásnější zahrada 2020
Pro celkem deset výherců dvoukolové soutěže Nejkrásnější zahrada, kterou pořádá iDNES.cz se společností FAST ČR, je připraveno deset balíčků v celkové hodnotě sto tisíc korun. Každý z 10 výherců získá zahradní pomocníky značky Fieldmann.
V 1. kole soutěže každý z 5 výherců získá:
Elektrické nůžky na živý plot (Fieldmann, FZN 2305E)
Střih větví do průměru 16 mm, příkon 550 W, lišta 460 mm, bezpečnostní spínač
Vysokotlakou myčku (Fieldmann, FDW 202201)
Max. tlak 165 bar, průtok 450 l/h, velká pojezdová kolečka, navíjecí buben hadice
Elektrickou rotační sekačku (Fieldmann, FZR 2035E)
Motor 1600 W, záběr 38 cm, centrální nastavení výšky sečení do 5 poloh, 45l sběrný koš se signalizací zaplnění, sklopné madlo, ideální na trávníky do 800 m2
Ve 2. kole soutěže každý z 5 výherců získá:
Benzinovou motorovou pilu (Fieldmann, FZP 5016B)
Motor 50 cm3/1,7 kW, lišta Oregon 405 mm, řetěz Oregon, japonský karburátor Walbro
Elektrický vyžínač (Fieldmann, FZS 2050E)
Elektromotor 1400 W, záběr sečení 42 cm, dělitelná hřídel, hmotnost 6 kg
Víceúčelový vysavač (Fieldmann, FDU 201432)
Motor 1400 W, mokré i suché vysávání, kovová nádoba 30 l
Gumicuky 8 ks (Fieldmann, FDAG 1001)
Délka 20 až 120 cm, tloušťka 8 mm