Manuál ovocnáře pro sloupovitě pěstované ovocné stromky. Švestka není jabloň

Malá zahrada si žádá prostorově nenáročnou výsadbu, což naštěstí neznamená, že byte museli rezignovat na vlastní ovoce. Řešením jsou mj. sloupovité jabloně a ovocné stromky určené pro sloupovité zapěstování do štíhlých vřeten. Jak se v nich vyznat, vybrat to nejlepší a správně se o ně postarat?

Jak se vyznat v ovocných stromcích určených pro omezený prostor, poradil v pořadu Receptář prima nápadů ovocnář Karel Maroušek. Mezi pravou sloupovitou jabloní a ovocnými stromky pro takzvané sloupovité zapěstování je totiž zcela zásadní rozdíl, jak vysvětlil na videu. Přitom je tento terminologický rozdíl klíčový pro úspěšné pěstování a vyvarování se zbytečných chyb, na které lze často narazit na internetu, někdy ale k nedorozumění dochází i v ovocných školkách nebo v zahradnictvích.

Důležité je však rozlišovat mezi skutečnou sloupovitou jabloní a stromky určenými pro tzv. sloupovité zapěstování neboli štíhlá vřetena. A to bychom se měli naučit, pokud se chceme dočkat bohaté úrody – kterou nám tyto stromky mohou dopřát právě i na omezeném prostoru, třeba na terase nebo malém záhonku.

Na pár metrech čtverečních živého plotu lze sklízet třešně, jahody či rybíz

Pravé sloupovité jabloně
Vertikální růst s bočními výhony

Pravé sloupovité jabloně rostou především do výšky, s jedním hlavním terminálem. Vytvářejí krátké postranní výhony – boční obrost. Zatímco některé starší odrůdy měly bočních výhonů minimum, většina dnešních sloupovitých jabloní je vytváří. A právě zde je třeba řádného řezu.

Obojí musíte udržovat

Ani pravé sloupovité jabloně, ani stromky zapěstované do štíhlého vřetene nejsou bezúdržbové. Pro úspěšné pěstování a pravidelnou úrodu je nezbytné ovládnout techniku krátkého řezu a aplikovat ji jak při výsadbě, tak pravidelně každé jaro. S trochou péče a trpělivosti se však díky nim i na malé zahradě, terase nebo balkóně můžete těšit na vlastní čerstvé ovoce.

Jak na řez? Sloupovité jabloně plodí na krátkém plodonosném obrostu přímo na kmeni a bočních výhonech. Nejčastější chybou v pěstování je tyto boční výhony neřezat, což vede k rozvětvení stromu do několika terminálů a ztrátě požadovaného sloupovitého tvaru. Řezem po výsadbě a na jaře je potřeba boční větve zakrátit – pak si strom udrží štíhlost a energii směřuje do plodů.

Při výsadbě – pokud stromek ve školce nebo v zahradnictví nemá správný, již upravený tvar – je nutné upravit řezem tvar na jeden kmen (jeden hlavní terminál) a zakrátit boční větve (viz úvodní video).

Šok z vyrytí a přesazení je pro jabloň velký, neočekávejte od ní tedy plody hned první rok, potřebuje nabrat sílu. Pokud se tedy první jaro po výsadbě objeví květy nebo plody, je lepší je odstranit (otrháním květů či malých jablíček), aby se stromek raději soustředil na pořádné zakořenění. Teprve v dalším roce se můžete těšit na bohatou úrodu.

Stromky klidně sázejte až do jara, pokud nemrzne. Hlavně je zalijte

Stromky pro sloupovité zapěstování
Tvarování do štíhlého vřetene

Kromě jabloní se s tzv. „kolumnárním“ neboli sloupovitým pěstováním setkáte například u švestek, třešní, hrušní nebo meruněk. Tyto ovocné stromky nejsou sloupovité přirozeně, jako je tomu u výše zmíněných sloupovitých jabloní. Jsou to naopak odrůdy s tendencí růst do výšky a za světlem, klíčem je tedy jejich správné tvarování do tzv. štíhlého vřetene.

Základem správné péče pro bohatou úrodu je regulovat řezem veškerý boční obrost. Nejdůležitější je založení prvního patra větví co nejníž – ideálně by měl stromek mít zastřižený terminál již ve výšce zhruba 45 cm od země. To podpoří vyrašení silných a krásných postranních větví v této výšce, kde budou tvořit první plodonosné patro.

Proč tak nízké větve? „Pokud by k tomuto řezu nedošlo a stromek by založil první větve až výš, zbytečně byste přišli o plodnou plochu. Většina těchto stromků dorůstá výšky 2,5 až 3 metry, a tak je žádoucí mít plodonosné větve i v dolní části,“ vysvětluje Maroušek.

Jakmile se vytvoří první sada bočních větví (zhruba v těch 40 cm od země), zkraťte terminál znova, zhruba o dalších 30 až 35 centimetrů výš. Tím podpoříte tvorbu dalších plodonosných výhonů a zhuštění koruny v této důležité části stromku. Ať jeho výšku využijete na maximum.

Pokud nemrzne, můžete sázet i přes zimu

Pokud nemrzne, stále můžete – nejen ty ovocné – stromky vysazovat. I kdybyste už nesehnali prostokořené stromky přímo ze školky, lze je koupit přes internet, stejně tak jako stromky i keře v nádobách.

OBRAZEM: Nafotil zblízka i z dronu, v čem všem je krajina v Česku naruby