Stanovit konkrétní onemocnění je velmi těžké a napadené rostliny je obvykle nutné zničit. Mezi časté přenašeče patří mšice, soustřeďte se na jejich výskyt. Z houbových chorob jsou nejčastější padlí, rzi a plísně.
Živočišných škůdců je celá řada, od hmyzu v různých vývojových stadiích přes plže až po hlodavce a další savce. Pro řešení nemusíte hned sahat po chemii, existuje množství biologických preparátů, škůdci se dají likvidovat také vysazením jejich přirozených predátorů. Můžete vysadit rostliny, jejichž pach škůdce odpuzuje, nebo vyzkoušet některý z "babských" receptů.
Krtek obecný
Žije několik decimetrů pod zemí na loukách a zahradách, kde buduje četné chodby.
Čím škodí: Černý savec vlastně není škodlivý, protože se živí množstvím nepříjemného hmyzu, zanechává za sebou však nevzhledné kopečky zeminy a při pochozu se země na podvrtaném pozemku propadá.
Co s ním: Krtek je chráněný, takže ho v žádném případě nesmíte zabít. Údajně pomáhá vysazování pryžce křížmolistého (Euphorbia lathyris), který krtka odpuzuje. Fungují i větrné odháněče (v zemi zapíchnuté železné tyče s nasazenými PET lahvemi), elektronická zvuková a vibrační zařízení se umisťují do blízkosti nor, jejich účinky jsou sporné. Existují i pasti na odchyt živých zvířat (vyhněte se jejich kontaminaci lidským pachem, jinak budou neúčinné). Více o bojem s krtkem zde.
Plži
K nejčastějším zahradním škůdcům patří slimáček síťkovaný, slimáček polní, plzák hnědý, plzák obecný, plzák žlutopruhý, plzák žíhaný a novodobě plzák španělský.
Čím škodí: Především ve vlhčích letech dokážou napáchat značnou škodu na zelenině i okrasných rostlinách – živí se jejich pletivem. Když rostlinu nezkonzumují celou, zanechají zbytky slizu.
Co s nimi: Vyplatí se živočichy sbírat (hlavně večer), hubit je posypem solí nebo utopením, nastražovat jim pasti s pivem nebo průmyslově vyráběné. Účinným predátorem jsou kachny (o apetitu kachny běžec indický najdete reportáž zde) a slepice. Při velkém přemnožení lze využít moluscosidy (pesticidy k hubení měkkýšů). Anebo další finty – více rad zde.
Hraboš polní
U nás velmi hojný hlodavec, dlouhý kolem 10 cm, žije obvykle v koloniích. Samice mívají až pět vrhů do roka. Vždy jednou za několik let dojde ke kalamitnímu přemnožení.
Čím škodí: Ohryzává starší stromy na kmenu, mladší stromy až po kořenový systém. Škodí obvykle v zahradách a sadech poblíž polností. Nepohrdne ani zeleninou.
Co s ním: Pravidelně sady čistěte, sekejte trávu, odstraňujte plevele. Pomáhá vysazování aromatických rostlin jako je afrikán, řebčík či česnek, jejichž pach hraboše odpuzuje. Chemická ochrana se používá jen při přemnožení, rodenticidy, granulované látky, se vkládají přímo do nor.
Mšice
Drobný hmyz žije ve velkých koloniích obvykle na spodních stranách listů.
Čím škodí: Mšice vysávají šťávu z mnoha rostlin, ty jsou zkroucené, žloutnou, nové výhonky uvadají.
Co s nimi: Při větším výskytu postřikujte chemickými přípravky Mospilan, Pirimor, Dursban apod., je nutné je střídat, mšice jsou často vůči přípravkům odolné. Zbavit se jich lze i pomocí žlutých lepových desek, které se zavěsí k napadeným rostlinám. Biologickou cestou je nasazení slunéčka sedmitečného nebo vosiček Aphidius colemani (další informace zde), které mšice požerou. Pomáhá i výluh z nedopalků cigaret. Mšice odpuzuje vůně afrikánů.
Dřepčíci
Malí brouci s nohama uzpůsobenýma ke skákání přezimují ve starém listí a trávě.
Čím škodí: Napadají především brukvovitou zeleninu a ničí vzcházející rostliny žírem.
Co s nimi: Osvědčil se vápenný prach. Pálené vápno se pokropí vodou a nechá se rozpadnout. Vzniklým prachem poprašte napadené rostliny. Z chemických postřiků se používá např. Karate, Actellic, Decis a další.
Housenky
Larvy motýlů, především běláska zelného, řepného, a různých můr.
Čím škodí: Listy zelenin jsou poškozeny děrovaným žírem, v horším případě holožírem.
Co s nimi: Nejlépe housenky sesbírejte, napadené výhony odstraňte. Přirozenými predátory jsou hmyzožraví zpěvní ptáci. Z biologických přípravků funguje např. Biobit XL, z chemických postřiků se používají přípravky s obsahem pyrethrinu.
Svilušky
Druhově početná skupina drobných roztočů, častá je například sviluška chmelová, stromová či ovocná.
Čím škodí: Na spodní straně listů plodové zeleniny a okrasných rostlin budují drobné pavučinky, listy žloutnou, hnědnou, odumírají.
Co s nimi: Zkuste přirozené nepřátele svilušek – dravé roztoče Biolagens PP, Spidal, Spidex, případně chemii: Cascade 5EC, Omite 30W a další. Důležitým preventivním opatřením je správné kompostování, záparné teploty škůdce zlikvidují.
