„Nic není v přírodě zbytečné, a tak leckteré rostliny, označované jako plevelné, jsou zároveň také léčivkami,“ vysvětloval v Receptáři prima nápadů permakulturní zahradník Michal Plundra a ukázal, z kterých rostliny bychom se měli radovat a proč, i když jsou to třeba úporné plevele.
„Jsou bylinkáři, kteří říkají, že bylinky, které potřebujete, si vás najdou,“ popsal. Zřejmě proto máme všichni na zahradě pampelišky, jejichž kořen má úžasné očistné a tedy i léčebné účinky na celý organismus, především na játra.
A právě teď na podzim ukládají rostliny sílu, kterou nasbíraly během slunných letních dnů, do svých kořenů a plodů. „Například v tuto dobu sbíráme kořeny pampelišky, které se suší při teplotě 60 °C a následně se uchovávají v dobře uzavřených sklenicích, aby nenasály zpět vlhkost,“ popisuje odborník.
Můžete si třeba vyčistit trávník od pampelišek a ještě získat cennou surovinu na sušení.
Kořeny vydloubnuté ze země a pečlivě očištěné je samozřejmě ideálně nakrájet, aby lépe schly. Sušený kořen pampelišky se používá ve formě odvaru při potížích i preventivně. „Prodává se dokonce i v lékárnách jako prostředek na očistu organismu po chemoterapiích,“ uvádí Plundra.
Podobným skrytým pokladem je pýr plazivý. Také on působí v organismu detoxikačně a pomáhá zejména ledvinám, například dokáže z těla odstranit nežádoucí solné usazeniny či zmenšovat otoky.
Aktuálně se sbírají i oddenky pýru plazivého či kořeny kostivalu lékařského či lopuchu většího.
U pýru se sbírá oddenek, který je potřeba očistit, nakrájet na menší kousky a usušit. „To provádíme při vyšších teplotách, zhruba při 60 °C, nebo na sluníčku. Nasušený ho opět skladujeme ve sklenicích a v zimě ho můžeme míchat do čajových směsí na podporu organismu a trávení,“ dodává Plundra.
Podobně lze sbírat kořeny lopuchu většího, který má dezinfekční, antibakteriální a protizánětlivé účinky. A kostivalu lékařského, který přispívá k hojení ran, pohmožděnin, bolestivých kloubů či regeneraci tkání.
Cenné jsou i divoké plody a semínka
Kdo by nemiloval šípkový čaj, tedy odvar z plodů růže šípkové, které jsou plné síly a pozitivních účinků na lidské zdraví. A především osvědčeným prostředkem pro zvýšení obranyschopnosti organismu. Doporučovány bývají i jako posilující prostředek v období chřipkových epidemií jako prevence proti nachlazení i infekcím.
„Abychom je mohli uchovat na zimu, sušíme je nebo je zpracováváme ve formě marmelád,“ radí expert. Šípky přitom musí být v plné zralosti a tvrdé. Lze je sušit celé, lépe však schnou i dále se zpracovávají napříč rozkrojené.
A jak z nich správně připravit silný čaj? „Správné použití sušených šípků je takové, že je nejprve dáme do studené vody a necháme je přes noc odstát. Vaříme je teprve druhý den, a sice deset minut. Odvar pak popíjíme,“ uvádí . Michal Plundra. A radí uvařené šípky nevyhazovat, protože nejsilnější účinky má teprve až druhý nebo třetí odvar.
Sbírejte semínka kopřiv, jsou skvělá do jídlaŽahavá kopřiva je jednou z našich nejléčivějších bylin, kteru lze dlouhodobě používat pro detoxikaci organismu. Navíc působí povzbudivě na metabolismus, má antirevmatické či antivirové účinky, navíc podporuje krvetvorbu a zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů. Kladné účinky má i na trávení a vylučování.    Je v této souvislosti dobře známá hlavně jako výtečná jarní lahůdka, z jejíchž mladých zelených lístků se připravuje chutný špenát nebo velikonoční nádivka. Teď na podzim můžeme kopřivu sbírat zase kvůli jejím semínkům, která mají podobně blahodárné účinky. Lze je jednoduše přidat do jídla, třeba do kaší. |
