"Výskyt vos je v tomto období normální, stejně jako to, že jich je jeden rok víc a jiný méně. Navíc jsou užitečné," říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Zvláště zahrádkáři by je měli vítat: vosa je masožravec a zbavuje jejich zahrádku jiného obtížného hmyzu, kterým se krmí jak mladé vosy, tak jejich larvičky. "Teď na konci léta, si – těsně před smrtí – ještě užívají také sladkostí," vysvětluje Stýblo.
Pokud se vám zdá, že vos je letos nějako moc, máte pravdu. Entomolog Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty UK potvrzuje, že letos se vosí hnízda skutečně namnožila ve vyšším počtu. "Díky teplému a suchému počasí v květnu vosy stihly vyvést o jednu generaci dělnic navíc. To jejich počet zvýšilo geometrickou řadou."
Vosa je masožravá, současně ale miluje i nektar a sladkosti.
Nepanikařte, ale hlídejte si, co jíte a pijete
Pozor u pití a jídlaNa vosy dávejte pozor hlavně při stolování na zahradě nebo u otevřeného okna, ale i při pití na výletech a podobně. Stačí se ve stejné chvíli jako vosa napít ze sklenice či lahve se sladkým nápojem nebo zakousnout do koláče – po štípnutí v oblasti úst a krku reálně hrozí udušení. Víc o první pomoci najdete v článku Na jihu Čech útočí přemnožené vosy, lékaři něco takového nepamatují. |
Podle odborníků jsou vosy mírumilovní tvorové, kteří útočí jen tehdy, cítí-li se ohroženi. Podle Stýbla stačí vosy nedráždit. "Nepanikařte a nemávejte splašeně rukama, když se ve vaší blízkosti vosa objeví. Pak nebudete mít problém. Naopak, pokud už nějakou vosu dokonce zamáčknete, vypustí ze sebe feromony, které rozdráždí i její kolegyně, a pak teprve máte na průšvih zaděláno." Vyplatí se rychle uklidit zbytky po každém jídle, omezit sladké nápoje a dětem dávat pití do lahví s cucákem, kam vosa nemůže zalézt. Někdo také zkouší nalákat vosy cíleně jinam, kde umístí například lahev se zkvašeným pivem, tomu vosy neodolají. Další rady, jak eliminovat střetnutí s vosou najdete v článku Vosy a stolování: přitáhne je pot i sladký parfém, odežene hřebíček.
Stýblo ale také uznává, že zlaté pravidlo "žít a nechat žít" přestane platit ve chvíli, kdy do vosího hnízda omylem kopnete, zajedete s křovinořezem a podobně. Pak nezbývá než rychle prchat a vrátit se, až když se vosy dostatečně uklidní. "Nejčastěji se to stává při ožínání trávy kolem stromků, do hnízda v zemi ale můžete i šlápnout. Rozzuřené vosy vám pak v mžiku nalétají pod oblečení, chytí se ho, bodají a nezbývá než ho ze sebe rychle strhat," vypráví Pavel Jeřábek, který se profesně stará o veřejné zelené plochy a každý rok schytá zhruba desítku vosích žihadel.
Samozřejmě platí, že pokud objevíte vosí hnízdo v domě nebo na pozemku, kde se pohybují lidé, pak je nejlepší se ho zbavit. Viz rady v souvisejících článcích níže. "Teď už ale nemá cenu hnízda likvidovat, letošní královny jsou mrtvé. Bojovat s vosami má smysl na jaře, než se kolonie rozmnoží," radí Straka.
Vosa vás může kousnout i štípnout
Na stejném místě vosí hnízdo za rok nenajdeteVosy vytvářejí takzvané jednoroční kolonie. "Hnízdo vždy na jaře založí nová královna, tedy oplodněná samička z předchozího roku, která ve škvíře domu či pod kůrou stromu přečkala zimu. První generaci dělnic vychová sama, pak už jen produkuje potomstvo, protože další a další generace už dělnice vychovávají samy," popisuje entomolog. Na konci léta s přicházejícími mrazíky celá kolonie vymře, kromě mladých oplodněných samiček. S jejich počtem zahýbe průběh nadcházející zimy a jara, vadí jim zvláště teplotní výkyvy. Proto je některý rok vos víc a jindy méně. |
"Vosa se nejdřív zakousne, aby mohla líp štípnout. Ale pravděpodobnost, že by vám prokousla kůži a přenesla tak infekci z kusadel, je pouze hypotetická," upřesňuje Straka. "Zato žihadlem lze přenést infekci zcela reálně a pravděpodobnost, že se to stane, se s přibývajícím létem zvyšuje – protože starší vosy jsou špinavější, což se týká i žihadla. Tělo pak reaguje na kombinaci jedu s infekcí samozřejmě bouřlivěji," vysvětluje ještě entomolog.
Například přenosu boreliózy se ale bát nemusíte, jak jsme zjišťovali na základě dotazu naší čtenářky. "Nikdy jsem se s tím nesetkala, ani o tom neslyšela. Borélie byly zatím zjištěny jen v těle sajícího hmyzu, například u muchniček, ale tam zatím nebyl přenos boreliózy na člověka prokázán. A vosa mezi sající hmyz ani nepatří," řekla Miroslava Burýšková, odbornice na diagnostiku infekčnosti klíšťat.
Totéž nám potvrdila lékařka Markéta Korcinová z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. "Nikdy jsme se s tím nesetkali, jednoznačně průkazný je jen přenos z klíštěte". Velmi podobně se vyjádřila i Národní referenční laboratoř pro borélie při Státním zdravotním ústavu.
