Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvS moderátorkou Elen Černou toho Ferdinand Leffler stihl probrat spoustu. Od nezvykle teplého února, snad nejteplejšího za posledních sto let, po nutnost brát ohledy na klimatické změny při plánování veřejných prostor či zoufale chybějící výuku estetiky na základních školách. Právě to nám ve výchově podle něj hodně chybí a je to hodně znát jak na soukromých zahradách, tak ve veřejném prostoru.
Přitom se řada věcí, a to nejen u osvícených developerských projektů daří. Jako úžasný příklad skvělého veřejného prostoru udává pražský park Stromovka. „Ta mě nesmírně baví, jak funguje neuvěřitelně kultivovaně, co se týká stávající zeleně, která tam roste stovky let, a jak nabízí lidem spoustu zážitků. Na druhou stranu i Letenské sady jsou prostě krásnou ukázkou toho, jak dobře to jde dělat.“
Co může zachránit usychající stromy? Pravidelná zálivka, řez a přihnojení |
A dodává, že sám byl zklamaný z newyorského Central parku. „Za mě nesahá Stromovce po kolena, ačkoliv je to tam strašně důležitý kus zeleně, protože v New Yorku nikde žádnou jinou zeleň nenajdete. Proto každému doporučuji, aby se šel projít po Stromovce, aby se podíval na to, s jakými principy se tam pracuje. Jsou tam i krásná trvalková rabata, je to veřejná ukázka skvělé zahradní architektury.“
Leffler: V Americe mi došlo, že je zahradní architektura boží dobrodružství |
Vysvětluje také, že neexistuje nic jako bezúdržbová zahrada, stejně jako neexistuje třeba bezúdržbový pes. Všechno potřebuje určitou péči. Ano, můžete se přiblížit zahradě, která si víceméně žije vlastním životem, nicméně určitou péči potřebovat vždycky bude. I oblíbené trvalkové záhony je potřeba nejprve pečlivě připravit, pak vysázet a první roky zbavovat plevelů, než trvalky celou plochu obsadí. Ale i pak chtějí aspoň na jaře sestříhat. „Zvládnout se to dá, není to raketová fyzika,“ povzbuzuje Leffler.
Žebříčky nejoblíbenějších stromů, keřů i květin Ferdinanda Lefflera |
Co se návrhů zahrad pro soukromou klientelu týká, někdy si prý ve Fleře připadají jako pároví terapeuti. Často má totiž o zahradu zájem jen jeden z partnerů, nebo se nemohou absolutně shodnout v představách a přáních. Proto si Leffler naopak vždy zve celou rodinu včetně dětí a často i prarodičů, prostě všechny, kdo budou zahradu využívat. Když se zohlední všechny pohledy a přání, má nová podoba šanci na úspěch a spokojenost celé rodiny.
I když někdy objednává i buduje zahradu samotná žena, nebo muž, nic jako ženská nebo mužská zahrada – jako to bývá obvyklé v bytovém designu – prý neexistuje. „Kolikrát zahradu objednává žena a je víc mužem, někdy muž, a je víc ženou. Všichni v sobě máme ženský i mužský element,“ vysvětluje zahradní designer, že bez ohledu na pohlaví mohou být priority různé. Ne vždy mají muži zájem jen o trávník a ženy jen o kytičky.
1. ledna 2024 |
Design má hodnotu, ne že ne... Jakou?
Na kolik klienta přijde práce zahradního architekta, respektive na kolik si ji Ferdinand Leffler cení? „Pořád ještě je to hodně neukotvená záležitost. Jsou tu dodneška architekti, kteří z mého pohledu podsekávají ceny a dělají to v podstatě za peníze typu – my vám to potom odečteme z realizace,“ konstatuje Leffler s tím, že tím jeho kolegové z oboru devalvují práci, která má z jeho pohledu pro klienta obrovskou cenu, ať jde o prostor soukromý či veřejný.
„Na architektovi nebo designerovi se nevyplatí šetřit, nesnažte se ho dostat do úzkých. Chcete mít proti sobě člověka, který s vámi opravdu bude chtít tu zahradu řešit, a ne který si bude říkat – no jo no, tak jsme se dohodli na polovičních penězích, než jsem zvyklý za svoji práci dostat. Nebude se mu k vám chtít chodit,“ říká na rovinu, že těžko chtít od nezaplaceného člověka to nejlepší řešení. V Rozstřelu uvádí i konkrétní cenu svého atelieru Flera za návrh zahrady velké cca 700 m2 včetně vizualizace a prováděcí studie.
Pět věcí, které na zahradě nikdy nedělejte
Toto velké téma nakousla moderátorka Elen Černá, protože sama zahradu řeší. A dotaz padl na úrodnou půdu, protože Ferdinand Leffler v tom má jasno.
Užitkovou zahradu si přitáhněte k terase a kochejte se, radí Leffler |
„Rozhodně byste neměla zahradu začít budovat bez rozmyšleného konceptu, to je prostě zásadní věc,“ říká designer a uvádí na příkladu studentů svého online kurzu, že je evidentní, jaké nádherné zahrady lidé dělají a jak skvěle to funguje, když mají koncept.
Zahrada Terezy Kostkové oslavuje motýlí keře i Nvotovu hereckou maringotku |
„Měla byste mít rozmyšlené, než začnete dělat bazén, jestli má dobrý kontext se zbytkem zahrady, jestli u něj je soukromí, jestli tam svítí dostatečně sluníčka. Na to pak navazují sauny, kůlničky, nějaké workouty – všechny tyhle ty věci prostě musí fungovat dohromady, takže to nejde bez konceptu.
O nejrůznějších náhražkách přírodních materiálů jako jsou plastová, rádoby dřevěná prkna, které považuje za zvěrstvo, designer mluví už na začátku rozhovoru. Ty podle něj prostě do zahrady prostě vůbec nepatří.
1. května 2020 |
Navíc je záhodno volit při budování zahrady lokální materiály. „Ať už jsou to štěrky, podsypy, zeminy, nevozit to prostě přes půlku planety. Zahrady nepotřebují ani rašelinu, která je naprosto neobnovitelný zdroj,“ přimlouvá se Leffler.
Je potřeba myslet i na životní prostředí a nalákat do zahrady trošičku nějaká zvířata, protože je to přirozené – zahrada se má stát součástí krajiny. „Trvalkové záhony jsou za mě úplně skvělá záležitost, která naláká motýly, hmyz, ten život v zahradě pak funguje. Sterilní zahrady, kde jsou jen trávníky a túje, tam není žádná diverzita, vytváříte vlastně poušť,“ vysvětluje, že k takové zahradě pak mají choroby a škůdci blíže.
A jaká je ta pátá, poslední rada? Nebát se velkých stromů. „Sázejte velké stromy do zahrad, i do těch menších se prostě aspoň jeden pořádný strom vejde. Je to způsob, jak ochladit města, jak pomoci přehřátým intravilánům, aby začaly dýchat, aby se nám tam prostě líbilo,“ apeluje Leffler. Proč?
Je to jednoduché. „Pod tím stromem je prokazatelně o 10 stupňů méně než třeba pod pergolou. Navíc pak shodí listí, takže vám na zimu to místo zase prosvětlí,“ přimlouvá se Leffler za výsadbu stromů, kterých je nám nejen ve městech opravdu potřeba.
