Podle Tomáše Vencálka, kurátora dřevin mírného pásu z pražské Botanické zahrady, je řez v tuto dobu ideální jak pro jádroviny, jako jsou například jabloně, tak i pro další růžovité, tedy keře jako skalníky či kdoulovce. Ty snášejí předjarní řez velice dobře. Jedině okrasných jabloní se to podle něj většinou moc netýká, protože řez potřebují málokdy. (Desatero pro řez ovocných stromů zde.)
Jsou ale i dřeviny, které v těchto časných jarních měsících zásah do svého růstu moc rády nemají. "Jsou to například břízy, třešně, slivoně či javory, které hodně tečou. Mají totiž velkou ronivost mízy, takže je jejich řez vhodnější v brzkých letních měsících," vysvětluje botanik.
Sestřihněte i vřes či hortenzie. Odstraňte ale jen loňské květy
U vřesu (rod Caluna) je dobré sestřihnout zaschlé drobné květy z loňského podzimu. "Pokud to neuděláte, vytvoří vám dlouhé vyholené výhony, nad kterými teprve nasadí listová plocha," ukazuje Vencálek. "Sestřihem je snížíte a mělo by se vám podařit udržet jejich kompaktnost a prodloužíte si i životnost vřesoviště.
Nemusíte se bát a klidně na větší plochy vezměte plotové nůžky. "Žádné větší mrazy už pravděpodobně nepřijdou a takto sestříhaný vřes vám přes léto krásně obrazí a na podzim vykvete."
Hodně oblíbené jsou u nás také hortenzie velkolisté (Hydrangea macrofila) s nepřehlédnutelnými velkými květy. "U těch se řez soustředí hlavně na odstranění zaschlého květenství z loňského roku. Na hluboký řez u nich zapomeňte, jinak vám pro tento rok nepokvetou. Potřebujete-li zmladit starší vzrostlý keř hortenzie, rozdělte si omlazení výhonů raději do dvou až třech vegetačních období tak, že každý rok výrazněji zkrátíte jen část. Aby vám keř každý rok alespoň trochu kvetl," radí dendrolog. (Další rady k pěstování hortenzií najdete zde.)
Za jakých teplot se pouštět do řezu dřevinChoulostivější rostliny zakryté chvojím se mohou v případě teplého a slunečného jarního počasí zapařit, v takovém případě už je lepší chvojí odstranit. Záleží ovšem na konkrétní lokalitě, jiné počasí lze očekávat ve středních Čechách či na jižní Moravě, jiné na Vysočině či jinde v podhůří a na horách. "Obecně platí, že se řez dřevin nemá provádět při teplotách nižších než tři stupně pod nulou, u jabloní u pěti pod nulou a méně," radí odborník. V tomto období už by ale podle Vencálka řez dřevinu poškodit neměl. |
Jak na řez živého plotu a okrasných keřů
U přerostlého listnatého živého plotu se v tomto období nemusíte bát radikálnějšího řezu, protože můžete odstranit větší část než v období vegetace. Stříhat lze ptačí zob (rod Ligustrum), ale i habry (rod Carpinus), svídy či dříny. (Zde názorný příklad, jak může při správné péči vypadat 25 let starý habrový plot.)
Ideální doba je i na zmlazení okrasných keřů. "Jde to v lednu, v únoru, i v tomto období," vysvětluje Tomáš Vencálek s nůžkami v ruce u tavolníku (Spirea), který jarní řez snáší dobře stejně jako většina parkových keřů.
Výhony srovnatelného okrasného keře, na kterém kurátor řez předvádí pro kameru, můžete klidně zkrátit zhruba na dvacet centimetrů. U keřů, které hůře obrážejí, se řiďte spíš pravidlem stříhat až nad prvním rozvětvením, tedy trochu výš. Pokud ale dřeviny obrážejí dobře a jsou zakořeněné delší dobu, není důvod se radikálnějšího řezu bát.
"Pravidelný zmlazovací řez se většinou provádí u dřevin zakořeněných delší dobu, třeba deset patnáct let. Novými výhony se omladí a většinou pak i bohatěji kvetou, lépe vypadá i jejich tvar a listová část, " vysvětluje výhody takového řezu odborník. Pokud uvažujete o zmlazení postarších rododendronů či azalek, ještě s tím počkejte. Na jejich zmlazovací řez přijde čas až po odkvětu.
