Firmy prodávající nádoby pro tento způsob pěstování tvrdí, že živiny se dostávají do zelené části vlivem gravitace. Rostlina se tak nemusí tolik "namáhat". Díky tomu budete mít dříve úrodu. Zahradníci, které jsme oslovili, nad tímto argumentem kroutili hlavou. "Spíš bych počítal, že se zemina v kbelíku dříve prohřeje jako ve skleníku a to rajským pomůže," říká zahradník Bohuslav Tichý.
Má to ale i svá proti. Rostlina nemá zásobárnu vlhkosti jako při běžném pěstování v záhoně. Je tedy třeba pravidelně kontrolovat vlhkost půdy a zalévat. Kdo plánuje čtrnáctidenní dovolenou, vrátí se k uschlé rostlince, která bez pravidelné zálivky nepřežila.
V internetových diskusích se také objevil názor, že vysychání půdy by mohlo omezit zamulčování květináče. Někdo používá kůru, někdo se alespoň pokusil zakrýt hlínu slámou, výsledky jsou ale nejisté.
Redakce Hobby.cz se pokusila o experiment. Vysázeli jsme dvě sazenice keříčkových cherry rajčat do zavěšeného kbelíku, dvě klasicky do květináče. Společně tak můžeme pozorovat, kterým se bude dařit lépe.
Zahradník Tichý nás zkritizoval, že jsme dali rostlinám málo hlíny. Kbelík má 12 litrů, do kterého by dal jen jednu sazenici a také klasické květináče by vybral lepší. "Ono se to nezdá, ale rajčata mají docela bohatý kořenový systém," tvrdí. Uvidíme. My jsme postupovali tak, jak by to udělal absolutní začátečník, který se rozhodne vypěstovat si na balkoně pár rajčátek.
Nádoby pro pěstování zavěšených rajčat lze pořídit zhruba do 300 Kč. Nám se cena zdála zbytečně vysoká, proto jsme si pomohli po kutilsku. Koupili jsme stavební kbelík za 25 korun a doma našli staré háky na truhlíky, abychom mohli kýbl pověsit na zábradlí terasy.
Krok za krokem
Do stavebního kbelíku jsme děrovkou vyvrtali dva asi třícentimetrové otvory, tedy jen tak velké, abychom jimi mohli opatrně provléknout sazenice. Aby při zalévání nekapala ven voda s hlínou, prostřihli jsme zbytky geotextílie, které jsme nevyužili při stavbě dětského pískoviště. V internetových diskusích jsme ale našli tip, kdy diskutér úspěšně použil papírový filtr na překapávanou kávu.
Kbelík zavěsíme na obyčejný kovový hák určený pro truhlíky.
Na vrtání jsme použili obyčejnou děrovku.
Vyvrtali jsme otvory o průměru zhruba 30 milimetrů.
Protáhli jsme rostlinky otvory a zasypali substrátem. Ke kořenům jsme přihodili hrst granulí sušené chlévské mrvy (i přesto, že substrát měl být obohacený hnojivem, které by mělo vydržet několik týdnů).
Otvory jsme zakryli geotextilií, postačí ale i kousek filtru na překapávanou kávu.
Sazenice jsme opatrně protáhli otvorem.
Nakonec jsme kbelík doplnili zeminou a zavěsili. Našli jsme si místo, do kterého se sluníčko opírá zhruba od devíti ráno až do čtyř odpoledne. Do stejného místa jsme umístili i dva květináče se zbylými sazenicemi.
Na terase jsme vybrali místo, kde slunce svítí většinu dne.
Teď už nezbývá než pravidelně zalévat a dělit se s vámi o průběžné pokroky. A společně se můžeme modlit, aby nepřišly mrazy. Správně se totiž rajčata mají sázet až v druhé polovině května "po zmrzlých"; doufejme, že trio Pankrác, Servác a Bonifác naši úrodu nezničí.
Máte vlastní zkušenosti s pěstováním rajčat vzhůru nohama? Podělte se o ně s námi i našimi čtenáři v diskusi.
