náhledy
Rosnička zelená (Hyla arborea) je naším nejkrásnějším druhem žáby; k rozmožení ji stačí i menší vodní nádrž bez rybí obsádky.
Autor: Petr Šípek
Stepník tmavonohý (Eresus sandaliaus) patří mezi nejkrásnější, ale i nejjedovatější pavouky v České republice. Nádherně vybarvení samečci tohoto druhu běhají v teplých stepních oblastech západní poloviny Čech v jarních měsících.
Autor: Petr Šípek
Housenky vztyčnořitky lipové (Phalera bucephala) mohou způsobit lokální holožíry na napadených větvích dřevin, zdravému stromu však výrazně neublíží.
Autor: Petr Šípek
Svižníci jsou zdatní dravci, dobře běhají i létají. Svoji kořist přemáhají díky silným kusadlům.
Autor: Petr Šípek
Na Velkou výstavu bezobratlých v Botanické zahradě PřF UK v Praze Na Slupi zve brouk nosatec.
Autor: Přírodovědci.cz
Vodouch stříbřitý ve svém podvodním hnízdě
Autor: Petr Šípek, PřF UK
Vodouch stříbřitý, pohled z očí do očí
Autor: Petr Šípek, PřF UK
Larva šídla je pořádný dravec, kořist loví vystřelením spodního pysku, takzvané masky.
Autor: Petr Šípek, Přírodovědecká fakulta UK
Roztoč sametka rudá (Trombidium holosericem). Její larvy parazitují na hmyzu, starší stádia (nymfy a dospělci) jsou dravá.
Autor: David Jobák
Užovka hladká (Coronella austriaca) vyhledává suchá slunná místa jako jsou stepi, okraje polních cest nebo železniční náspy. Je zcela neškodná a žije velmi skrytým způsobem života.
Autor: Petr Šípek
Páření páskovek keřových (Cepea hortensis).
Autor: Petr Šípek, Přírodovědecká fakulta UK
Kuňce obecné (Bombina bombina) stačí k životu i mělčí louže na okrajích polí.
Autor: Petr Šípek
Bruslařka je vodní ploštice přizpůsobená pro pohyb po hladině. Přední nohy má výrazně zkrácené a uzpůsobené k lovu kořisti.
Autor: Petr Šípek
Se sklípkánkem pontickým (Atypus muralis), příbuzným sklípkanů, se můžete setkat i na teplých výslunných stráních v okolí Prahy. Sklípkánci si hloubí nory, které na povrchu pokračují charakteristickou „punčoškou“ sloužící k lovu kořisti.
Autor: Petr Šípek, Přírodovědecká fakulta UK
Jantarka a motolice: vývojové stadium sporocysty parazitické motolice rodu Leucochloridium pulzuje v oční stopce plže jantarky obecné (Succinea putris), aby upoutala pozornost konečného hostitele, tedy ptáků.
Autor: Helena Kulíková, PřF UK Praha
Mravenec druhu Formica fusca hlídá kolonii mšic. Tito mravenci žijí se mšicemi v oboustranně výhodném (mutualistickém) vztahu. Mravenci poskytují mšicím ochranu, výměnou za přístup k jejich sladkým exkrementům tzv. medovici.
Autor: David Jobák
V průběhu vegetační sezony přecházejí mšice k partenogenetickému rozmnožování (tedy bez přítomnosti samců). Samice rodí geneticky identické malé samičky, které již po velmi krátké době dospívají a mohou plodit další potomstvo.
Autor: David Jobák
Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) je naším nejvíce ohroženým druhem raka, vyskytuje se jen na několika málo tocích, převážně v povodí Berounky. Hlavní nebezpečí pro tento druh, kromě necitlivých úprav koryt, představují invazní druhy raků, které přenášejí račí mor.
Autor: Petr Šípek, Přírodovědecká fakulta UK
Rak pruhovaný (Orconectes limosus) představuje jako invazní druh hlavní hrozbu pro naše domácí druhy raků.
Autor: Petr Šípek
Rak říční (Astacus astacus) je jedním z našich dvou původních druhů raků.
Autor: Petr Šípek, Přírodovědecká fakulta UK
Rak říční (Astacus astacus) je jedním z našich dvou původních druhů raků.
Autor: Petr Šípek
Tesařík alpský (Rosalia alpina) je vzácným obyvatelem zachovalých bukových a lužních lesů, vyskytuje se především na Moravě, ale jednotlivé populace jsou známy i z Čech.
Autor: David Král, PřF UK
Stonožka škvorová (Lithobius forficatus) je jedna z našich největších druhů stonožek, je dravá. Vyskytuje se v opadance, pod kameny či u lidských sídel po celé ČR.
Autor: David Jobák.
Náš největší chvostoskok larvěnka obrovská (Tetradontophora bielanensis) je hojným obyvatelem lesů ve vyšších polohách.
Autor: Ondřej Balvín, PřF UK