Pátek 18. června 2021, svátek má Milan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 18. června 2021 Milan

Česko je ráj smrků od dob Marie Terezie, profesor Poleno kůrovce předvídal

  9:00
Monokultura smrku čili smrkové plantáže jsou neudržitelná forma českých lesů. Brojil proti ní i jeden z nejvýznamnějších českých lesnických odborníků Zdeněk Poleno. Od jeho narození uplynulo 30. dubna sto let a pro magazín 5+2 popsal profesorův recept na ozdravení českých lesů jeden z jeho žáků.

Legendární terénní cvičení profesora Zdeňka Polena, který považoval les za nejlepší učebnu a laboratoř v jednom. (1997) | foto: archiv RNDr. Stanislava Vacka, DrSc.

Vychoval generace lesníků, coby starý kantor stál v kabátě a holinách v lesní školce a ukazoval o desítky let mladším studentům, jak pěstovat les.

Pro špičky v oboru je dodnes „lesnickým guru“, podílel se na rozvoji českého lesního hospodářství po celou druhou polovinu 20. století. Profesor České zemědělské univerzity v  Praze(ČZU) Zdeněk Poleno se narodil 30. dubna 1921 a život zasvětil českým lesům. 

„Zatímco ve své době byl v mnoha směrech průkopníkem, v dnešní éře přírodních i společenských změn se jeho koncept bere jako východisko, jak lesy obhospodařovat,“ vzpomíná na svého učitele Jiří Remeš z Fakulty lesnické a dřevařské, Katedry pěstování lesů ČZU. Sám u věhlasného Polena absolvoval výuku a zkoušky. 

„Byl naprosto zaujatý svým oborem, kterým bylo pěstování lesa. Skládat u něho zkoušku znamenalo zpravidla minimálně hodinovou, často ale výrazně delší komplexní prověrku všech znalostí týkajících se pěstební problematiky,“ vzpomíná prorektor zemědělské univerzity Remeš. 

Věhlasná byla i Polenova terénní cvičení, která razil podle hesla: „Zahoďte rozskřípané pero, jděte do lesa a učte se z knihy přírody.“ Právě do hvozdů, lesů, remízků, luhů a hájů stovky studentů hnal. 

„Profesor Poleno nebyl ochoten obor pouze přednášet, ale naopak všechna praktická i terénní cvičení osobně za účasti docentů a asistentů vedl. Také vybudoval řadu výukových objektů, na kterých se dodnes výuka staví. Vyznával totiž zásadu, že nejlepší možnou učebnou i laboratoří je nakonec sám les,“ vzpomíná Remeš. 

Kůrovcem napadený a následně uschlý smrk uprostřed zdravého lesa nedaleko...
Kůrovcem napadené a následně uschlé smrky u Pokojovic na Třebíčsku (2018)

Kůrovcovou kalamitu profesor Poleno předpovídal a přesvědčoval k návratu k výsadbě listnatých lesů.

Zdeněk Poleno se výuce věnoval až do úplného stáří, zemřel v roce 2002. Jeho metody dodnes pomáhají řešit problematiku tuzemských lesů, které pokrývají více než třetinu českého území. Například i největší kůrovcovou kalamitu v novodobé historii. 

Kůrovce bude téměř nemožné zastavit

Když se podíváme na dnešní lesy, vidíme převahu smrkových porostů. Jenže než začal českou krajinu obhospodařovat člověk, lesy byly jiné.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Dokladem může být Zlatý Kopec, malá víska ukrytá ve smrkových hvozdech Krušných hor. Sice se tu těžilo v potocích zlato, název však prý odkazuje na tamní bukové lesy. „Zlatý Kopec se místu začalo říkat podle podzimu, kdy zdejší bukové lesy zezlátly a zářily do daleka,“ přibližuje jedna z informačních tabulí místního přírodního parku dobu před třemi sty a více lety. 

„V našich lesích předtím, než je začal člověk svojí činností výrazně ovlivňovat, dominoval buk lesní. Jeho předpokládané zastoupení bylo v rozmezí 35 až 40 procent,“ vysvětluje Jiří Remeš. Smrk se stal velmi oblíbenou dřevinou a začal se pěstovat ve velkém. Postupně rostly obří smrkové lesy – smrkové plantáže. 

„Smrkové porosty, které se u nás dříve masivně pěstovaly téměř ve všech polohách, skutečně odpovídaly plantážím – byly to stejnorodé a stejnověké porosty, kde hlavním důvodem byla produkce dříví,“ poukazuje Remeš na minulá desetiletí a staletí. Lesní rovnováha, kdy mizely často převažující  listnáče, se postupně narušila, a i to může být jedna z příčin současných kůrovcových kalamit.

„Ta poslední je svým rozsahem bezprecedentní, protože probíhá na plošně velmi rozsáhlém území a trvá již řadu let. Zkušenosti ukazují, že když se taková kalamita rozvine do takovýchto rozměrů, je ji téměř nemožné zastavit. Dřívější kalamity v historii byly také velké, ale jejich dosah byl mnohem více lokální,“ popisuje Remeš katastrofu, během které musely být v posledních letech vykáceny obří lesní plochy. 

„Musíme zvýšit odolnost lesa,“ tvrdil Poleno

Pěstování smrkových monokultur fungovalo už za Marie Terezie, ovšem ještě pár let po sametové revoluci se příliš nedařilo tento koncept změnit.

„V roce 1990 se vysazovalo 84 procent jehličnanů a pouze 16 procent listnáčů, ještě v roce 2010 byl podíl vysazených jehličnanů téměř 64 procent,“ vysvětluje Jiří Remeš a dodává: „Pěstování monokultur přitom není již dlouho cílem lesního hospodaření, prakticky od roku 1996, kdy začala platit nová lesnická legislativa. Je však pravda, že posun byl relativně pomalý. Probíhající kůrovcová kalamita tento proces pravděpodobně skokově urychlí.“ 

Jednou z cest, jak lesům vrátit jejich odolnost, je zvýšit v nich podíl dříve původních listnáčů. To prosazovali Zdeněk Poleno a tvrdí to i jeho žák Jiří Remeš: „Větší druhová pestrost lesních porostů je jednoznačně cesta, jak zvýšit jejich odolnost, stabilitu a také šanci na to, aby se dokázaly vyrovnat se změnami prostředí. Tento trend se postupně prosazuje, dnes 51 procent vysazovaných stromů tvoří listnáče a 49 procent jehličnany.“ 

KVÍZ: Co myslíte? Ubývají v Česku lesy a může vám majitel lesa zakázat houbaření?

A jaká je tedy budoucnost smrků? „Budoucí role smrku se nyní hodně diskutuje, předpokládá se vzhledem k probíhajícímu oteplování posun jeho pěstování do poloh nad cca 800 až 900 metrů nad mořem. V nižších polohách by mohl mít šanci ve směsi s listnáči, především na vodou ovlivněných stanovištích,“ podotýká Remeš.

Odkaz profesora Polena a jeho myšlenky jsou stále velmi aktuální a od dnešních mladých vědců či lesníků se zase tolik neliší. „V dnešní době se mnohem více akcentuje problém klimatické změny a adaptace na ni, nicméně postupy, které se dnes v tomto směru doporučují, se od pojetí pěstování lesa profesora Polena neodchylují,“ uzavírá prorektor.

Autor:

Sledujte krmítko v americkém Ohiu živě

  • Nejčtenější

Díky koronaviru zvelebili zanedbanou zahradu a vyloupl se skvost

Soutěž Mladý pár koupil před dvěma lety na východ od Prahy dům se zahradou, aby si tu postupně vybudoval zázemí pro plánovanou...

Na malinkém pozemku vykouzlili zelený dvorek jako z nouze ctnost

Soutěž Téměř se rozpakuje svému dlouhé roky opečovávanému miniaturnímu pozemku u domu říkat zahrada, spíš je to zelený dvorek....

Klíště si lidé pletou s klošem, miniaturním štírkem i kožními výrůstky

Aktuální teplé vlhké počasí je pro klíšťata ideální. Je s podivem, co jsou lidé schopni za klíště považovat. „Zhruba...

Pestrobarevná zahrada v Českém ráji má raritu, bazén usazený v jezírku

Soutěž Vypadají jako blázni a bývají šťastní. Ti, kteří od rána do večera pracují na zahradě a vnímají to jako nikdy nekončící...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Proč malí psi bývají agresivní vzteklouni

Premium Drsné chování obvykle čekáme spíš od rotvajlera či pitbula než od čivavy, opak ale bývá pravdou. Právě malí psi do...

Znásilnil mě lékař. Prvně mě muž osahával v deseti. Oběti popsaly své zážitky

Premium Ve vlaku, v práci, u lékaře, na táboře. Sexuální obtěžování zažívají především dívky již ve velmi mladém věku, často se...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Z dětství jsem si nesla zranění, rodinu chceme, říká Gregor Brzobohatá

Premium Vítězka Miss World, topmodelka, zakladatelka nadace a influencerka Taťána Gregor Brzobohatá přijala další výzvu: právě...

  • Další z rubriky

Velký atlas jahod. Přinášíme přehled nejzajímavějších odrůd a jejich vlastnosti

Premium Znáte někoho, kdo nemiluje jahody? Musí to být ale ty pravé, voňavé, sladké a chutné, ideálně čerstvě utržené. Jejich...

Víkend si užijte v otevřených zahradách po republice, je to čirá radost

Poprvé se u nás před dvanácti lety v rámci Víkendu otevřených zahrad otevřely veřejnosti tři zahrady, letos už jich...

Kompostujte podle starých Japonců. Pohodlně v bytě, bez zápachu a žížal

Premium Ne každý má zahradu a v ní dostatek prostoru na klasický kompost. Květiny chtějí hýčkat i majitelé bytů s balkonem, aby...

Přírodní zahrada pár minut z centra města je rájem pro děti i divočinu

Soutěž Zahrada, která vypadá úplně normálně, nic vyumělkovaného, a kde je vám prostě dobře, aniž byste věděli proč. Taková na...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Moderátor Aleš Cibulka skončil na jednotce intenzivní péče

Čtyřiačtyřicetiletý Aleš Cibulka měl v sobotu v rozhlasovém pořadu Tobogan dělat narozeninový rozhovor s herečkou Marií...

Primark v Praze otevřel: fronta až od koně, hasiči lidi ve vedru kropili

S ročním zpožděním způsobeným koronavirovými restrikcemi se na Václavském náměstí otevřela pobočka irského řetězce s...

Dojemné parte Šafránkové. Nikde mě nehledejte, jsem všude, také tedy ve vás

Pozůstalí po herečce Libuši Šafránkové ve čtvrtek zveřejnili netradiční smuteční oznámení. Dominuje mu černobílá...

Toto XXL mi lichotí, říká Farna. Je tváří billboardu na Times Square

Ewa Farna (27) se s písní Tělo dostala až na slavnou obří reklamní obrazovku na newyorské Times Square. Spotify zde...