Plevel nezastaví ani tropická vedra, což není žádná náhoda. Pěstované rostliny člověk po generace šlechtil především kvůli úrodě, velikosti plodů nebo vzhledu. Plevele se naopak po miliony let přizpůsobovaly tomu, aby přežily téměř za jakýchkoli podmínek.
Většina plevelů si díky tomu vyvinula mohutné, hluboko rostoucí kořeny, kterými čerpají vlhkost ze spodních vrstev půdy, a jejich listy navíc často chrání vosková vrstva bránící odpařování vody. Díky tomu si dokážou poradit i s dlouhými obdobími sucha, kdy většina zahradních rostlin bez pomoci člověka přinejmenším strádá.
Osvědčené tipy, jak mít plevel pod kontrolou
|
Atlas jednoletých plevelů včetně rad, jak s nimi bojovat |
S oteplováním klimatu navíc přibývá druhů, kterým vysoké teploty vyloženě svědčí. Typickým příkladem dokonalého využití hlubokého kořenového systému jsou vytrvalé druhy, jako je pampeliška lékařská nebo šťovík tupolistý, které spolehlivě vytáhnou vodu i z velké hloubky.
Sílu ochranné voskové vrstvy zase ukazují druhy (např. jako rozchodník ostrý), které se chovají jako pouštní sukulenty a vodu bezpečně zamykají ve svých dužnatých listech.
Užijte si příběhy zahrad čtenářů. Nejkrásnější zahrada 2026 se blíží do finále |
Jiné plevele jdou ještě dál a v suchu mění svou stavbu těla – například merlík bílý v období největšího žáru záměrně tvoří mnohem menší listy a husté chloupky, aby zmenšil plochu, ze které se vlhkost odpařuje. Ty nejodolnější druhy, jako je laskavec ohnutý nebo ježatka kuří noha, pak k tomu všemu přidávají ještě zvláštní vnitřní zpracování živin a slunečního svitu.
Velkou výhodu mají plevele v tom, že tvoří rozsáhlé kořenové systémy, které slouží jako bezpečné zásobárny vody i živin. Tyto skryté podzemní sítě plné plazivých kořenových výběžků a oddenků jsou typické pro pýr plazivý, svlačec rolní, pcháč rolní, houževnatou kopřivu dvoudomou nebo obávanou bršlici kozí nohu.I když jejich nadzemní část úplně uschne nebo ji člověk odstraní, z hlubokých kořenů v zemi během velmi krátké doby vyrostou nové výhonky.
Bršlice kozí noha není jen plevel. V lidovém léčitelství má pevné místo |
Obrovskou výhodou je také produkce semen, například jediná rostlina pastináku setého či kokošky pastuší tobolky jich dokáže za sezonu vytvořit desítky tisíc. Tato semena navíc v půdě zůstávají životaschopná po celá léta. Jakmile se objeví první deště, bleskově vyklíčí a volné místo na záhonu obsadí jako první.
Bojujte s plevelem pod ovocnými stromy přirozeně. Pomůže vrstva mulče |
Jak na boj s nežádoucími druhy
S jednoletými plevely se dá bojovat poměrně úspěšně, když se ze záhonu odstraní včas. Ideální je vytrhat je ještě před rozkvětem. U vytrvalých druhů, které mají hluboké kořeny nebo rozsáhlé podzemní sítě, je situace mnohem složitější a vyžaduje větší trpělivost. Nestačí je totiž jen povrchově posekat ani utrhnout těsně nad zemí, protože ze skrytých kořenů v půdě velmi rychle obrazí nové a ještě silnější výhonky.
Největší šanci na úspěch mají zahrádkáři po vydatném dešti nebo po opravdu důkladné zálivce záhonů, kdy tvrdá půda konečně změkne a rostliny lze s trochou opatrnosti vytáhnout i s celou jejich podzemní částí, aniž by se kořen přetrhl.
I mezi spárami se plevele zbavíte mechanicky, chemii vynechte.
11. května 2011 |
Zbavit zahradu úplně a natrvalo všech plevelů se kvůli jejich obrovské odolnosti většinou nikdy nepodaří. A důvod je opět naprosto jasný.
Jejich semena totiž v zemi přežívají desítky let a další novou zásobu na pozemek neustále přináší vítr z okolních luk, tekoucí voda nebo trus ptáků. Výrazně omezit jejich výskyt a udržet zahradu čistou ale možné je.
Velmi účinně pomáhá pravidelné povrchové pletí, důkladné mulčování záhonů silnou vrstvou kůry, dřevěné štěpky nebo posekané trávy a také hustší výsadba pěstovaných rostlin, která vzniklým plevelům přirozeně ubírá tolik potřebné světlo a životní prostor. Místo vyčerpávajícího jednorázového boje se zkrátka vyplatí věnovat záhonům několik minut průběžně po celou sezonu zhruba každý týden. A mít je pod kontrolou.
Krásně kvetoucí plevel je zákeřným nepřítelem. Triky, jak se zbavit svlačce |
