Dům s historickými prvky, dlouholetá zahrada a vytříbený vkus majitelů se smyslem pro detail si žádaly citlivý přístup architektů už od prvních skic.
Majitelé měli navíc od začátku zcela jasnou představu. Zahradu si chtěli užívat na maximum. Architekti měli za úkol v návrhu zohlednit elegantní vkus domácích a splnit jejich požadavky na pohodlí, odpočinek, ale také možnosti aktivního pohybu na čerstvém vzduchu.
„Každá rekonstrukce zahrady si žádá něco jiného, ale často se setkáváme s tím, že je potřeba odstranit nevhodné keříky a stromy. Většinou jde o stálezelené túje a podobné dřeviny, které brání výhledům z terasy dál směrem do zahrady. Tady se musely odstranit ještě další nevhodné solitéry a také vyměnit plastové rámy záhonů za jiný, kvalitnější materiál. Do zahrady naopak přibyly nové atrakce a různorodá zákoutí, jako například ohniště, pohodlná letní kuchyně a také klidný koutek s vodním prvkem a lavičkou,“ vybavuje si začátek projektování zahradní architekt Ferdinand Leffler z ateliéru Flera.
Pracovní i oddychová část
Na přání majitelů vznikla opravdu velkorysá terasa, jejíž ústřední částí je zahradní kuchyň ve tvaru písmene „L“ zhotovená na míru. Centrem terasy je prostorný jídelní stůl doplněný osmi židlemi. Tím „pracovní“ část terasy volně přechází do relaxačního odpočinkového sezení se stolkem.
Na přání majitelů vznikla opravdu velkorysá terasa, s krásnými výhledy do zahrady.
Okolí vstupních dveří oživují květináče s bylinkami. Povrch terasy tvoří dřevěná podlaha, která dále navazuje na zpevněné plochy z kamenných kostek. Směrem k jižnímu rohu zahrady jsou navržené nové výsadby rostlin s kamennými nášlapy, které směřují do samotného cípu zahrady s ohništěm. To nabízí další možnosti aktivit s příjemným posezením.
„I v případě, že je méně prostoru na hlavní pobytovou zónu, rád plánuji vícero teras kolem domu. K hlavní terase přidám ještě jednu menší, říkejme jí například snídaňová nebo meditační, která bývá umístěna v zastíněnější části zahrady, má intimnější atmosféru a vy se tam můžete schovat, když chcete být sami, nebo když je na hlavní terase nesnesitelné vedro,“ vysvětluje Ferdinand Leffler.
Skryté oázy klidu
Ve východní, zastíněnější části zahrady tedy vzniklo zákoutí s vodním prvkem. Ten tvoří dvě antikorové misky s přepadem vody z té menší do větší. Okolní plocha je pak vydlážděna v kruhovém půdorysu a doplněna lavičkou s výhledem na vodní prvek a sochu torza ženy.
V zastíněné části pozemku vzniklo zákoutí s vodním prvkem.
Skrytou oázu pokoje v zahradě je podle Ferdinanda dobré vytvořit jinde než na hlavní pobytové terase. „Měl by to být spíš koutek ponořený někde dál v zahradě. I na malé stometrové zahrádce se dá takové místo najít. Vytipujte si dál od hlavní pobytové zóny místo, odkud je pěkný výhled, ať už ven ze zahrady do krajiny anebo klidně zpět na dům, a „utopte“ ho v zeleni. Vytvořte si „zašívárnu“ pro chvíle, kdy chcete být jen sami se sebou, případně s knihou anebo si s někým nerušeně povídat. Takové místo je třeba jak odlišit pocitově, tak případně i materiálem. Okolo matové plochy anebo plochy vytvořené usazenými kameny vysaďte husté záhony oblíbených keříků a květů. Nebojte se ani toho míchat okrasné rostliny s těmi užitkovými. A umístěte tam třeba kávový stolek s křesílky, pohodlné lehátko anebo přímo sedací vak.“
Žulová kostka a husté záhony trvalek
Okolo rodinného domu vznikl asi metr široký chodník ze žulové kostky, který spojuje nové části zahrady s již existující. Zahradu zdobí desítky keřů tavolníků, bobkovišní a kvetoucích hortenzií včetně hortenzie latnaté.
Co tu roste?Například zběhovec plazivý, čechrava čínská, čechrava Arendsova, šalvěj hajní, astry, sasanka, řebříček, bohyška. |
K historizujícímu charakteru zahrady se dobře hodí i klasičtí zástupci mezi popínavými rostlinami, jako jsou břečťan, přísavník neboli psí víno anebo drobnokvětý klematis – plamének tangutský.
Na jaře se tu zase majitelé mohou vždy těšit z barevných koberců vytvořených z krokusů, žlutých narcisů, růžových tulipánů, zvonků nebo okrasných česneků. Zahrada kvete, voní, žije a každý rok dospívá do ještě větší elegance.
Jedlé keříky, bylinky i rostliny v nádobách
Majitelé si potrpí na propracované detaily, a tak bylo od začátku jasné, že všechny jejich požadavky budou realizovány v nejlepší možné variantě.
Kromě nových stavebních prvků se do zahrady vešlo i množství nových výsadeb – kolem příjezdové cesty, u zákoutí s vodním prvkem a všude po zahradě byly vysazeny jedlé keříky a bylinky a přibyly také záhony s množstvím květin k řezu do váz v domě.
Zajímavým požadavkem majitelů byla také touha pěstovat květiny v nádobách, a tak si na výběru materiálů a tvarech květináčů dali architekti opravdu velmi záležet. Zahradní projektantka Anna Chomjaková reflektovala v novém návrhu i některé původní prvky zahrady – místně svažitý terén, již existující opěrné zdi a mnoho zdravých vzrostlých dřevin, které dávají zahradě jedinečný půvab a charakter.
Autor projektu: Ferdinand Leffler a Anna Chomjaková ve spolupráci s Ateliérem Flera
