1. Světlo rozhoduje
V zimě je pro většinu druhů největším problémem nedostatek světla. Pokojové rostliny proto umístěte co nejblíže k jižním či západním oknům, kde je přirozeného světla nejvíce. U severních oken může docházet k žloutnutí či opadu listů.
Jednou týdně rostliny pootočte, aby se neroztahovaly ke světlu jednostranně. Při větrání rostliny vždy odsuňte dál od oken, aby se vyhnuly prudkému ochlazení.
2. Méně je více
Nejčastější zimní chybou je přelití. Zalévejte až tehdy, když je vrchní část zeminy téměř suchá – u většiny druhů to znamená zhruba jednou za 7–14 dní. Vždy používejte odstátou vodu pokojové teploty.
Omezte pokojovým rostlinám zálivku, i když žloutnou a shazují listy |
Pokud se vám nedaří najít správný režim, pomůže samozavlažovací květináč nebo substrát s vyšším podílem minerálních složek (například s příměsí keramzitu), které zlepšují odvodnění a snižují riziko přemokření.
3. Suchý vzduch
Vytápění dokáže snížit vlhkost vzduchu klidně na 20 %, zatímco tropické rostliny preferují 50–60 %. Projevuje se to hnědnutím špiček, svinováním listů i větší náchylností ke škůdcům. Pomoci může:
- zvlhčovač vzduchu,
- miska s vodou na radiátoru,
- seskupení rostlin u sebe (vytvoří malé mikroklima).
Rosení je vhodné pouze u rostlin s hladkými listy, které rychle osychají. Patří mezi ně například monstery, filodendrony, fíkusy, pothosy, maranty, zelenec nebo většina palem. Roste nejlépe ráno a jen na listy, ne do růžic.
Naopak rostliny s chlupatými listy – jako africké fialky, gloxinie, některé begónie či kohlerie – rosení nesnášejí. Kapky se zachytávají mezi chloupky, špatně osychají a zvyšují riziko hniloby a hnědých skvrn.
Aby vám velikonoční kaktus vykvetl na svátky. Sám přesně ví, co potřebuje |
4. Teplotní extrémy škodí
Ideální zimní teplota pro většinu pokojových rostlin je 18–22 °C, u některých sukulentů a kaktusů klidně i 15–18 °C.
Ještě důležitější než samotná teplota je stabilita: prudké výkyvy a teplotní šoky škodí rostlinám nejvíce.
Pozor na situace, kde teplota rychle kolísá:
- parapety s průvanem při větrání,
- místa přímo nad radiátorem,
- chlad pronikající od okenních tabulí, zejména pokud jsou rostliny schované za závěsem.
Citlivější druhy – například kalateje, některé orchideje, kapradiny či tropické masožravky – ocení stabilnější mikroklima, vyšší vzdušnou vlhkost nebo miniskleník.
5. Čisté listy
Prach na listech snižuje množství světla, které rostlina v zimě dokáže využít. Proto je dobré listy čas od času otřít vlhkým hadříkem, zejména u druhů s hladkými a většími listy – i tenká vrstva prachu může světlo zbytečně tlumit.
Suchý vzduch z topení navíc nahrává výskytu svilušek, třásněnek či mšic, které se v zimě objevují častěji než v létě. Pokud škůdci rostlinu napadnou, obvykle pomůže jemná sprcha v koupelně (u listů, které to snesou) a následné ošetření mýdlovým roztokem nebo vhodným insekticidním přípravkem.
Zvlhčují a čistí vzduch, vyrábějí kyslík. Zelenáči v květináči zlepšují imunitu |
6. Hnojení omezte
V zimě většina pokojových rostlin růst výrazně zpomaluje, a proto hnojení většinou nepotřebuje. Nadbytek živin by při nízké intenzitě světla rostlinám spíše uškodil. Lehce se přihnojují jen druhy, které v zimě přirozeně kvetou – například bramboříky, některé orchideje nebo kalanchoe (kolopejky).
Pozor také na ovoce v místnosti: jablka, citrusy či hrušky uvolňují etylen, který urychluje stárnutí květů. Kvetoucí rostliny proto nestavte těsně k míse s ovocem.
