Oddělení dvou zahrad nebo jakýchkoliv jiných částí pozemků nemusí nutně znamenat nevzhlednou betonovou zeď. Zkuste živý zelený ovocný plot, jak ho v jednom z posledních nedělních Receptářů prima nápadů představil ovocnář Karel Maroušek.
Kouzlo živého zeleného plotu spočívá v kombinaci drobných ovocných stromků, keřů, plodících popínavek i bylin, které společně tvoří de facto užitkový záhon, který je zelenou stěnou příjemnou i na pohled.
„Ovocný plot“ je prostě chytrý způsob, jak oddělit dvě zahrady, a ještě z tohoto předělu mít užitek. Podobně lze pro celosezonní sklizeň vlastního šťavnatého a zdravého ovoce využít i záhonek v předzahrádce.
Pochlubte se v soutěži svou vlastní zahradou |
Kombinací různorodých stromků a keřů totiž může vzniknout prostorově úsporná a současně esteticky vyhlížející stěna. „Pro malé prostory je dnes k dispozici pestrý výběr kompaktních ovocných stromků – nejrůznější druhy ovocných stromků pro sloupovité zapěstování, sloupovité jabloně nebo ovocné zákrsky,“ radí k výběru stromků ovocnář. Tyto tři typy ovocných stromků totiž byly vyšlechtěny s ohledem na růstové vlastnosti tak, aby poskytly vysokou úrodu i při minimálním nároku na prostor.
Plot jedlý už od podlahy, respektive od země
První řez je klíčem k úspěchu. Sloupovité stromky ze školky přichází jako dlouhé pruty bez větvení. Pokud je nezastřihnete, obrazí až vysoko a zbytečně přijdete o spodní úrodu. „To první, co musíte udělat, když si takový stromek koupíte, je zastřihnout ho ve výšce zhruba metru,“ radí ovocnář. Tím podpoříte růst plodících větví níž nad zemí.
Stromy pro sloupovité zapěstování se táhnou vzhůru, dorůstají do výšky maximálně 3,5 metru a vysazují se přibližně metr od sebe. „Pokud chcete, aby vytvořily opravdu souvislou stěnu, můžete je sázet i blíže. Nejméně ale na 50 centimetrů,“ radí Maroušek. Zákrsek je vedle sloupovitých ovocných stromků taková miniatura tradičního ovocného stromu.
Na ukázkovém záhonu na videu se Karel Maroušek rozhodl stromky rozsadit zhruba na dva metry od sebe a k nim do sponu další ovocné dřeviny: rybízy, maliny, ostružiny, hroznové víno, dokonce i kiwi. V okrajové části záhonu se krásně uplatní jahody. „Na svém záhonu jsem mezi ovocné stromky vysadil rybízy, za ně maliny a malino-ostružiny, které tvoří husté keře. Nad ně jsem přidělal konstrukci, na kterou navedu vinnou révu. Vznikne celistvá zelená stěna,“ vysvětluje.
Podobně nakombinovaný ovocný plot totiž bude plodit celou sezonu – jak na úvodním videu vysvětluje a u konkrétního plotu popisuje ovocnář Karel Maroušek. Zatímco jahody a maliny poskytují sklizeň v první části léta, ovoce na sloupovitých stromcích či zákrscích postupně dozrává až do podzimu. Z pěti metrů čtverečních prostoru tak získáte pestrou paletu čerstvého ovoce po celé vegetační období: hrozny, rybízy, ostružiny, jahody, maliny, švestky, hrušky, jablka, třešně a další. Díky promyšlenému výběru si lze užívat čerstvé ovoce prakticky od jara až do podzimu.
