Zahradnice Lenka Eywa seznámila s tímto stále oblíbenějším keřem diváky primáckého pořadu Zahradnice po ruce. Na její přírodní zahradě totiž muchovníky rozhodně nesmí chybět. A proč se u nás pro tuto jihoamerickou borůvku vžil právě podivný název muchovník? „Pravděpodobně proto, že v období květu kolem něj hodně lítají mouchy a opylují ho,“ vysvětluje Lenka Eywa.
V létě pak pochopíte, proč opravdu stojí za to si muchovník pořídit. To totiž dozrají jeho plody – a získají temně modrou barvu a specifickou chuť. „Říká se, že plody chutnají jako borůvka, ale já bych řekla, že to je spíš něco mezi borůvkou, aronií a jablkem,“ popisuje zahradnice. Podle odrůdy pak mohou být i mírně trpké nebo naopak zcela slaďoučké.
Muchovník neboli indiánská borůvka. Skvělé ovoce |
Muchovníky jsou navíc úplně nenáročné, zvládnou i drsnější podmínky, mrazy do –40 °C, mírné přistínění i přísušky, jen trvalé přemokření mu rozhodně nesvědčí. Nemá žádné škůdce, takže nejsou nutné ani žádné ochranářské zásahy. Oproti kanadské borůvce nepotřebuje ani kyselou půdu, ani druhý keř k opylení. Pěstování zvládnou i začínající zahrádkáři.
Žebříčky nejoblíbenějších stromů, keřů i květin Ferdinanda Lefflera |
Olšolistý, nebo Lamarkův? Jak se v nich vyznat?
Odrůd muchovníku je celá řada, a ne všechny jsou stejně chutné. Lenka Eywa prozradila, že když sama kupovala poprvé muchovníky, vybrala si konkrétní odrůdy, které měly být dobré a sladké. Ale než dorostly a měly první plody, ochutnala nějaký jiný někde v zahradnictví a úplně se zděsila. „Tehdy jsem si říkala, tak dobře, tyhle keře budou jenom pro ptáčky. Vůbec to nebylo dobrý,“ vzpomíná. Naštěstí, když její muchovníky konečně zaplodily, byla mile překvapena, jaké má v zahradě poklady.
Jak tedy vybírat? V Česku se nejčastěji pěstují dva druhy muchovníku: olšolistý a Lamarkův. Muchovník olšolistý má listy podobné olši a plody s mírnou kyselinkou a jemnou trpkostí. Mezi oblíbené odrůdy patří Smokey, Thiessen a Martin. Muchovník Lamarkův má oproti němu listy podlouhlejší a kopinatější, a plody bez trpkosti, proto tak chutnají dětem. Právě muchovník Lamarkův se také snadno množí zemním hřížením.
Obzláště ten olšolistý se dobře pěstuje jako vícekmen a skvěle se tedy hodí i do okrasných zahrad. „Dokáže udělat úplně nádhernou stavbu, můžete ho tvarovat do podoby vícekmenného stromku s vyholeným kmenem a pěkně zapěstovanou korunou,“ radí Lenk Eywa, jak zapěstovat keř tak oblíbený třeba zahradním designerem Ferdinandem Lefflerem.
Zahrada s dřevěným biobazénem a muchovníky dvakrát zabodovala u odborníků |
Pěstovat ho lze nejen jako soliter, hodí se i do živých plotů, protože dobře snáší střih. Takže klidně můžete mít jednolitou řadu muchovníků, případně ho lze do živého plotu nakombinovat s dalšími jedlými keři. Obvykle dorůstá do výšky 3 až 4 metrů, ale lze ho snadno udržovat řezem, vejde se tedy doslov na každou zahradu.
Chcete být soběstační? Pořiďte i muchovník
„Muchovník vnímám z pohledu soběstačnosti jako jeden z nejlepších druhů, který vůbec můžete mít na svojí zahradě, protože má opravdu širokou škálu použití,“ vyzdvihuje Lenka Eywa. Plody lze zpracovat na kompty, džemy, šťávy a další dobroty. Navíc z dospělého keře muchovníku můžete sklidit až 8 kilogramů plodů, a to se počítá.
Plody muchovníku také obsahují spoustu cenných látek. Pro původní obyvatele Severní Ameriky byl muchovník dokonce jedním z nejdůležitějších plodů pro přežití. „Oni totiž míchali jeho sušené plody se sušeným masem a s tukem a dělali z toho hmotu, které říkali pemikan. A tato hmota vydržela několik měsíců a pomáhala jim přečkat těžké časy,“ přidává zahradnice Lenka Eywa jednu velmi přesvědčivou zajímavost.
