A pak si kurzem prošli, aby si uvědomili, že chtějí od plánů na budoucí podobu své zahrady co nejvíc, aby si ji mohli opravdu užívat. Včetně vize do budoucna. Zjistili, že svůj projekt a vize ještě potřebují doladit s někým, kdo je v oboru fakt profesionál, protože ve svých plánech a vlastnoručně namalovaném projektu nechtějí nic podcenit. Proto si přijeli pro osobní celodenní víkendovou konzultaci s těmi, kdo kurz Žijte ve své zahradě spoluvytvářeli a dále vylepšují, a zahradám opravdu rozumějí.
Protože jakmile máte dům, byť s minimálním pozemkem, je potřeba nějak vyřešit jak logistiku, tak praktičnost a koneckonců i estetickou podobu venkovního prostoru, který ho obklopuje. Nejenže to má to své zákonitosti – podobně jako když řešíte prostor, uspořádání a co nejpohodlnější užívání domu. Ten, kdo si pořizuje dům právě proto, aby si mohl užívat luxusu vlastní zahrady, má v tom většinou jasno. Vyřešit ovšem potřebují i zahrady, které se staly jen „nutným zlem“, protože u každého rodinného domu nějaký pozemek je. Za každou zahradou je prostě příběh.
Usedlost Baldýnka můžete znát z videa, na němž Ferdinand Leffler a jeho kolega Jiří Stiborek radí, jak vložit šlapáky do trvalkového záhonu:
Ty budoucí zahrady, které se na jeden velmi intenzivně prožitý den sešly na Baldýnce – v půdorysech a fotografiích stávajícího stavu – mají kliku, že o jejich podobě majitelé opravdu zodpovědně přemýšlí, a do jejich podoby by se to mělo bezpochyby promítnou.
Bylo jich dvanáct – jednotlivců i párů. A sešli se o deštivé červnové sobotě se svými srolovanými papírovými plánky, daty v počítačích a fotografiemi svých zahrad na jihočeské usedlosti Baldýnka. Ta právě prochází pečlivou rekonstrukcí. Nicméně roste i kvete to tam jako o život, nechybí skleník, užitková zahrada ani slepice, které se tam mají jako v ráji.
Jak se na Baldýnce ladily plány soukromých zahrad |
A spolu s nadšenými a poučenými amatéry se tu plánovaně sešli i zahradní designer Ferdinand Leffler, zahradní architektky a projektantky Markéta Čermáková, Kateřina Stefan a Anna Schwarzová, guru Flery přes technická řešení zahradních staveb Jiří Stiborek i zkušená zahradnice Natálie Pokorná, která radila s bylinkami, trvalkami i jedlými rostlinami.
Devátá ranní odbyla a hned se šlo na věc – Ferdinand začal krátkou prezentací, proč stojí za to udělat si ze zahrady takový svůj venkovní obývák, který vás ven prostě vytáhne. Pro něj samotného jsou inspirací barevné, živoucí a nesterilní zahrady z pláten starých holandských mistrů, na nichž to žije. Přidal radu, proč dub nikdy nepřesazujte třikrát (prostě to nedá, jak si na Baldýnce vyzkoušeli) a varoval, že moc prostoru na smích během tohoto intenzivního dne nebude. I když i pár vtipných momentů zaznělo, hlavně zarezonovalo Ferdinandovo: „Tady se bude makat“.
Co takový wokshop obnáší pro Lefflera a jeho kolegy„Každý další workshop je vždy znovu něco překvapivého. Dynamika skupiny se vytváří neuvěřitelně jedinečně, a jen pro ten daný den a danou skupinu lidí,“ vysvětluje zahradní designér Ferdinand Leffler, že tohle ho fakt baví – nechat na sebe působit zkušenosti i přání každého zúčastněného. Přitom to pro projektanty prezentuje dost extrémní disciplinu, která vyžaduje maximální celodenní soustředění. „ Určitě při tom posílíme schopnost reagovat a pružně poradit v kontextu otázek klienta – a to je velice podstatná skill každého architekta,“ je Leffler přesvědčen, že tato dovednost rozhodně stojí za pořádný trénink, i když se z něj pár dní oklepáváte. „Se studenty začínáme cca 14 dní před workshopem online schůzkou, kde se doptáváme a zadáváme jim poslední domácí úkoly,“ vysvětluje ještě, jak se na workshop připravují, aby měl celý den od prvních okamžiků tu správnou dynamiku. Celodenní nasazení dá ovšem samozřejmě zabrat. A jak se dává dohromady Ferdinand Leffler? „Po skončení workshopu potřebuji klid. Být sám, ideálně v lese v poklusu, a nebo na kole. Musím dočerpat síly, oklepat se, nadechnout, a zažít všechny ty vjemy, kterých vůbec není málo.“ |
Bylo to jako výstřel ze startovní pistole. Všichni byli okamžitě na značkách, s jasným vědomím, do čeho jdou, a co od toho očekávají. Profíci na tom byli srovnatelně – žádný z návrhů rozhodně neviděli poprvé, vše už s majiteli vzájemně konzultovali při videohovorech online, takže někteří z nich přijeli i s hotovými domácími úkoly. Z online setkání už se navíc znali, takže měli rychle kde navázat.
U třech stolů – u každého po čtyřech projektech – se tak v podstatě vzápětí rozjel koncert požadavků i návrhů řešení, které se okamžitě rozpracovávaly a dále konzultovaly i s Ferdinandem, který spravedlivě dělil svůj drahocenný čas mezi všechny zúčastněné. Jediná možnost, jak zajistit, aby večer všichni odjížděli unavení, ale spokojení.
Oběd, procházka a další pracovní kolo
Tempo bylo vražedné pro všechny. Zatímco jedni konzultovali, druzí buď přihlíželi a inspirovali se dalším možným řešením čehokoliv nebo ladili posuny ve svých návrzích. Kdo potřeboval vydechnout, šel si pro kávu, něco na zub, ohřál se u kamen (ano, opravdu bylo v červnu i chladno a nevlídno) nebo na chviličku utekl ven čistit hlavu,. Do rozlehlé zahrady vetknuté do chráněné krajinné oblasti, mezi rozkvetlé záhony trvalek, k vymazlenému výběhu se slepicemi, k oplocenkou obehnanému políčku či skleníku a vyvýšeným záhonům, na hřiště pro workout či třeba k ohništi nebo vodním prvkům doprovázeným zvukem tekoucí vody.
U oběda konečně mohli profíci na chvíli vypnout, najíst se a na nic nemyslet – a „návrháři“ svých vlastních zahrad vyvětrat hlavu při komentované procházce po Baldýnce. S možností dotazů, jak se co dělá (mlat, štěrkový trávník, výsadba čehokoliv, vychytávky v chovu slepic, závlaha skleníku, technické řešení sběru dešťové vody do nádrže s tekoucím proudem, biobazén, sauna atd atp.) – k ruce jim byl zkušený technolog Jirka Stiborek i zahradnice Natálka, jež Baldýnku opečovává.
Nabrali tak další tipy, inspiraci i vědomosti a opět se vrhli na své návrhy, aby je posunuli o další level. Opravdu náročný tak byl tento den jak pro dvanáct „hledatelů“ ideálních individuálních řešení pro konkrétní zahradu, tak pro šest profíků, kteří jim byli po celý den maximálně k dispozici. To nebylo nezávazné povídání, co by kde možná mohlo být. To bylo s každým projektem až na dřeň, co, kde a proč. Jestli se to vejde, jak to bude vypadat, jestli tam bude vidět od sousedů nebo z ulice, na co si dát pozor, a co je k tomu potřeba dořešit, případně jak. Jaké zvolit materiály, co vybrat za stromy, keře, trvalky – vzhledem k charakteru zahrady, konkrétnímu stanovišti, i k přáním a prioritám majitelů. Vše na maximum, až do večera, kdy si každý svůj návrh odprezentoval. Zklidnění nastalo až u rozlučkového táboráku s příjemným civilním povídáním.
Zpětná vazba od účastníků workshopu na Baldýnce:
|
Ač žádný z laděných projektů nebyl můj a vše jsem jen sledovala, také jsem si musela v průběhu lehce deštivého dne dělat přestávky na čerstvém vzduchu. Vařila mi hlava. Pod novým krovem původně hospodářské části usedlosti to totiž bublalo jako by šlo o projekty, na nichž závisí budoucnost lidstva. A smekám před všemi, o nichž tento den byl – těmi, kdo se podělili o své obdivuhodné znalosti, zkušenosti a kreativitu, a těmi, kteří předvedli, že jim na budoucí podobě jejich zahrad opravdu záleží a svou budoucnost tak spolu s ní opravdu ladí. A to na své zahradě – čistě fyzicky – teprve začnou opravdu makat. V některých případech to svépomocí vezme i pár let. Tak ať se dílo podaří podle představ a plánů, a dělá jen radost.
I zapálený laik může navrhnout úžasnou a funkční zahradu:
25. listopadu 2023 |
