Význam mokřadů pro krajinu a životní prostředí
Mokřady, ať už ve formě rašelinišť, tůní, lužních lesů nebo rákosin, představují jedinečná prostředí s obrovským ekologickým potenciálem. Jsou domovem pro nespočet druhů rostlin a živočichů, z nichž mnohé jsou na mokřadní prostředí přímo vázané a jinde se nevyskytují. Jejich existence je zásadní pro zachování biodiverzity v krajině, neboť vytvářejí komplexní síť vzájemně propojených biotopů.
Kromě podpory života mají mokřady nezastupitelnou funkci v regulaci vodního režimu. Fungují jako přírodní houby, které dokážou zadržet obrovské množství vody, čímž tlumí povodně a zároveň zajišťují zásobování podzemních vod v obdobích sucha. Tato schopnost je v kontextu klimatických změn a častějších extrémních projevů počasí naprosto klíčová.
V zahradě po povodni řešte jako první stromy. A zvažte změny, radí odborník![]() |
Neméně důležitý je jejich přínos v boji proti klimatickým změnám. Mokřady, zejména rašeliniště, jsou významnými pohlcovači uhlíku. V jejich anaerobním prostředí se organická hmota rozkládá velmi pomalu, což vede k hromadění uhlíku v půdě v podobě rašeliny.
Odhaduje se, že mokřady celosvětově ukládají dvakrát více uhlíku než všechny lesy dohromady. Jejich poškození nebo vysušení naopak vede k uvolňování tohoto skleníkového plynu zpět do atmosféry.