Mokřady zadržují vodu v krajině, chrání nás před suchem i povodněmi

V posledních 35 letech se frekvence přírodních katastrof jako záplavy, tropické cyklony nebo sucha po celém světě více než zdvojnásobila. OSN přitom odhaduje, že 90 % všech přírodních rizik souvisí s vodou. Při minimalizování škod hrají významnou roli mokřady, na jejichž obnovu lze aktuálně čerpat dotace.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) do budoucna předpovídá ještě více extrémních událostí způsobených klimatem či počasím. Je tedy na místě brát v potaz, že jsou to právě mokřady – unikátní ekosystémy na pomezí souše a vody - které pomáhají krajině zvládat povodně či přívalové deště a schraňují vodu na období sucha. Fungují doslova jako jakási přírodní houba.

Což je aktuální i u nás a význam mokřadů v celé jejich pestré podobě tak stoupá. Mokřady v dobrém ekologickém stavu jsou totiž schopné do značné míry ztlumit negativní dopad přírodních katastrof na místní obyvatele.

Například při ničivé tsunami na Šrí Lance roku 2004 se na místech s pobřežními korálovými útesy chráněnými mořským parkem ničivá vlna dostala jen 50 metrů do vnitrozemí. V částech, kde byly útesy degradované těžbou, měla vlna ničivý dosah až 1 500 metrů.

Podobný tlumivý účinek v našich podmínkách zastávají například suché poldry, vodní díla sloužící k protipovodňové ochraně. Jsou vytvořeny přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec, nebo je objem nádrže zaplněn jen částečně a vzniká mokřad. K akumulaci vody dochází během povodní, čímž se transformuje povodňová vlna, která pak působí menší či žádné škody.

Zlepšení vodního režimu mají pomoci evropské dotace

Protože jsou mokřady opravdu cennými místy, které zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí a jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů, vytvořila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR jejich databázi.

Mapa vláhového deficitu říká, že srážek je stále málo

Ačkoliv se může zdát, že letos napadlo hodně sněhu a nemusíme se tedy bát sucha, opak je pravdou. Stačí se podívat na aktuální mapu vláhového deficitu Česka zde. Zjistíte, že na některých místech chybí v půdě až sto litrů vody na metr čtvereční, což u představuje velký vláhový deficit.

Projekt Intersucho vznikl v roce 2012 jako odpověď na rostoucí riziko výskytu období sucha ve střední Evropě, které je poslední roky pravděpodobně nejvyšší za posledních 130 let. Spolupracují na něm mj. pracoviště Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, Mendelovy univerzity v Brně a Masarykovy univerzity.

Ta umožňuje vyhledávat mokřady na interaktivní mapě (najdete ji zde) a zjišťovat například i výskyt druhů živočichů a rostlin. V celosvětové databázi se teď ty české objevují vedle takových míst, jako je jezero Titicaca, mokřady Amazonie, atlantské pobřeží Ohňové země či delta Dunaje.

Ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc uvedl, že za poslední století mokřadů v Česku ubylo kvůli zemědělské velkovýrobě, což neprospívá zdraví krajiny. Nově mají tedy zlepšení vodního režimu pomoci programy na obnovu funkcí krajiny a aktuálně i tři čtvrtě miliardy korun z evropských dotací.

Díky tomu mohou zájemci až do konce března žádat o podporu projektů na ochranu přírody a krajiny z operačního programu životního prostředí. Na projekty pro zlepšení vodního režimu v krajině mohou získat až stoprocentní podporu (podrobnosti najdete zde).

Na mokřadech je závislá řada živočichů včetně ptáků

Ptáci jsou významným indikátorem stavu prostředí a úbytek a degradace mokřadních biotopů se proto projevila i na populaci mnoha vodních a mokřadních druhů. „Od 80. let minulého století jsme zaznamenali významný pokles počtů zejména druhů vázaných na přechodové stanoviště v okolí vodních ploch, jako jsou např. mokré louky,“ uvádí k tomu Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Mokřady v České republice

Mezi mokřady patří rašeliniště, bažiny, lužní lesy, říční nivy i tůně a na území ČR jich najdete více než dva tisíce. Mezi celosvětově nejvýznamnější patří 14 z nich, například Šumavská, Krušnohorská a Krkonošská rašeliniště, Třeboňské rybníky, rašeliniště Slavkovského lesa a jizerská rašeliniště Horní Jizera.

To je jeden z důvodů, proč při příležitosti Světového dne mokřadů Česká společnost ornitologická již potřetí připravila po celé republice sérii vycházek a přednášek zaměřených na poznávání vodních druhů ptáků a významu mokřadů pro jejich zimování a tah. A řadu z nich lze ještě stihnout.

Současné dlouhotrvající chladné počasí má za následek, že se ptáci koncentrují na nezamrzlých vodních plochách, převážně úsecích větších řek, a mezi nimi lze často pozorovat i vzácné hosty ze severu, jako je morčák velký i malý, hohol severní nebo polák kaholka. Přehled vycházek zde.

Podívejte se, jak jsou na tom s čistotou vody některé naše rybníky:

Seznámit se z ptačími obyvateli, mokřady a jejich funkcemi však můžete v průběhu celého roku, a to na vycházkách k mokřadním lokalitám. Díky projektu ČSO Pražskými mokřady krok za krokem. Ten chce názorně ukázat, že ekologicky hodnotné a pro vodní ptáky významné lokality se mohou nacházet i v bezprostřední blízkosti lidských obydlí.