Projektovat zahradu k tak architektonicky výraznému a promyšlenému domu je zodpovědný úkol i výzva v jednom. To si zahradní designér Ferdinand Leffler a jeho kolegyně Helena Lišková velmi dobře uvědomovali – když je oslovili majitelé pozemku, na němž stála moderní vila od Josefa Pleskota.
„Velkou radost mi udělalo, že ateliér pana architekta Pleskota stavbu dokonale uložil do zvlněného pozemku a zdůraznil tak výjimečné výhledy na okolí města Svitavy. Naším úkolem bylo především pochopit, jak má dům dál promlouvat do krajiny,“ vysvětluje Ferdinand Leffler, že se při práci neobešli bez konzultací právě s Josefem Pleskotem, aby se dům a zahrada s citem doplňovaly.
Zahrada, která dává vyniknout domu i výhledům |
„Nejnáročnější bylo najít vhodný způsob, jak se zahradou pracovat v návaznosti na čistou architekturu domu i na okolní krajinu,“ říká i spoluautorka návrhu řešení zahrady Helena Lišková, co bylo největším oříškem.
Architekt Josef Pleskot navíc už s majiteli spolupracuje delší dobu, bylo tedy na místě respektovat, že jejich potřeby a přání dobře zná. Vše má navíc nějaký záměr. „Naším společným cílem byl v první řadě spokojený majitel, kterého má pobyt v zahradě pohladit,“ dodává Leffler s tím, že nechtěli dobrou architekturu zatížit jakýmkoliv neporozuměním. Protože ve výsledku by tím utrpěl majitel.
Dost velká zahrada pro přání velké rodiny
Přestože rodina se třemi dospívajícími dětmi měla na seznamu přání celou řadu položek, zahrada o velikosti zhruba 3,5 tisíce metrů čtverečních byla pořád dost velká na to, aby se rozdělila na intenzivní a extenzivní část. A vešla se jak užitková zahrada, tak ohniště s posezením či workoutové hřiště.
Workout, jedno z dalších přání majitelů domu. Ideální místo na cvičení, kterému vůbec nevadí sousedství vyvýšených záhonů. Ani jedno v moderní zahradě nepůsobí nijak nemístně.
„V původním návrhu byl pozemek dle mého soudu příliš přehledný. Chyběla mu zabydlenost, lidské měřítko, zkrátka ten pocit, že se vám do zahrady chce jít jen tak posedět. Naším plánem bylo nechat pohledy plynout po roztroušené zeleni, která bude volně přecházet do krajiny,“ vysvětluje zahradní designér koncept, který nakonec vyplynul jako pro dané místo nejideálnější.
Výraznější zahradní prvky, mezi něž patří například venkovní kuchyně, jsou umístěné hodně blízko domu, aby nebránily výhledům do krajiny. Současně byly do venkovních květináčů vysazeny vícekmeny, které zpříjemňují přechod mezi interiérem a exteriérem aniž by byla nutná jejich výsadba v blízkém okolí domu. Podobné řešení se dostalo i patiu, které je jedním z nejkouzelnějších míst v této zahradě, k čemuž výrazně přispěla právě architektura domu.
Inspirativní mobiliář, od sezení po hamaku   Nejen atrium, ale všechny terasy v této zahradě jsou velmi příjemně obytné, a to i díky vkusnému a pohodlnému nábytku. U venkovní kuchyně to je designově čistý dřevěný stůl se sympatickými židlemi, v patiu zase pohodlný gauč. Svou roli hraje i pocit soukromí, které nejintenzivnějším částem zahrady dodalo odclonění od sousedních pozemků pomocí dřevěných paravanů. Dalšími tipy na mobiliář jsou jednoduchá anglická lavice nebo zavěšená hamaka, které vám v zahradě dopřejí různé formy sezení či lenošení. |
Zahradu jako takovou pak zahradní designeři rozčlenili pomocí jakýchsi ostrovů přirozeně působících výsadeb v organických tvarech, které lákají k tomu, abyste se v nich ztratili. „Jednotlivé zahradní prvky jsme důmyslně schovali do zelených remízků, v nichž jsou rozpoznatelné až v druhém řádu. Kromě maximálního soukromí se nám tak podařilo zachovat i překrásné výhledy,“ popisuje Ferdinand Leffler zvolené řešení.
Jen díky skvělé „práci“ travinných a trvalkových výsadeb jsme si mohli k sebevědomé architektuře domu dovolit výraznější konstrukce zahradního designu, vysvětluje Leffler.
To navíc není samoúčelné. „Pozemek měl původně ještě jednu nevýhodu — hodně tu foukalo, a díky remízkům jsme nejen zpomalili či zastavili proudící vítr,“ dodává. Do zahrady to navíc vneslo i kýženou plynulou vazbu na opakující se rytmus okolní krajiny.
Naštěstí si majitelé – přestože si nechali postavit dům v architektonicky čisté, až minimalistické formě – přáli zahradu útulnou, neformální, i s divočejším charakterem rostlin. „Hezká výzva, kterou jsme rádi přijali. Do vzdálenější části pozemku jsme proto navrhli luční výsevy, a hluboké záhony uvnitř zahrady byly vytvořeny především z travinných kombinací, které nevyžadují přílišnou péči,“ přidává detaily řešení Ferdinand Leffler.
Předzahrada, kterou navrhlo už studio Josefa Pleskota, na snímcích moc vidět není. Nicméně krásně si ji můžete prohlédnout na úvodním videu. Ateliér Flera Ferdinanda Lefflera ji ve formálním stylu zachoval, domu i místu totiž opravdu sluší, jen toto klidné místo působící až parkovým dojmem s kolegyní Helenou trochu oživili. „Ořešáky vysazené v mlatové ploše jsme doplnili hortenziemi a pro brzký efekt také rostlinami kvetoucími zjara,“ vysvětluje Ferdinand Leffler, jak rozbili až strohý vstupní dojem způsobem, který zachoval čistotu řešení.
