Podívejte se nejprve na úvodní video, jak na vás úzká dlouhá zahrada Terezy Kostkové a její rodiny zapůsobí. Tipli byste si, že ta podlouhlá úzká zahrádka, svažující se od domu směrem dále do zahrady a sousedící z obou stran s dalšími soukromými pozemky, je jen nějakých 7 až 8 metrů široká?
„Tato zahrada má něco přes 300 m2 a od domu ke spodní části s maringotkou překonává zhruba 5m převýšení,“ říká Lenka Táborská, s čím se spolu s kolegy Ferdinandem Lefflerem a Annou Vostruhovou z ateliéru Flera museli při řešení zahrady a přípravě projektu popasovat. A brát přitom současně v úvahu opravdu bohatý seznam přání majitelů.
Útulná zahrada, z níž se nechce ani na dovolenou |
Protože specifik bylo podle projektantky Lenky na této zahradě opravdu požehnaně. „Rozhodně bylo neobvyklé umísťovat do zahrady maringotku, která byla použitá jako kulisa v divadelním představení. Snadné nebylo ani navození dojmu středomořské zahrady, ani vlastní realizace, která probíhala trochu živelně a byla tak náročnější na koordinaci jednotlivých profesí,“ popisuje. Ovšem výsledek je okouzlující a rodina spokojená, s novou zahradou se okamžitě sžila, což není málo.
Zahradu si navrhla sama, pak ji doladila podle kurzu. A Leffler smekl |
A co v tomto případě pomohlo mimo jiné vytvořit zahradu s nádechem středomoří? Nepřehlédnutelná a již krásně vzrostlá hlošina úzkolistá s úzkými šedozelenými až stříbřitými listy (Elaeagnus angustifolia), kterou obzvlášť miluje maminka Terezy Kostkové, herečka Carmen Mayerová. „Charakter tohoto stromu nám malinko nahradil olivovníky, které jsou pro středomoří typické,“ říká s úsměvem Lenka Táborská.
I dlouhou zahradní nudli zabydlíte pokojíčky
Projektantům Flery se podařilo na zahradu dostat všechno, přestože 300 m2 plochy není pro rodinnou zahradu zrovna moc. Prostorná terasa s posezením a pobytovými schody je vlastně takový prodloužený obývák, z něhož přehlédnete zahradu z kopce dolů – kde je vtipně zakončená bazénem se stejnou dřevěnou terasou a půvabnou hereckou maringotkou, kterou do manželství s Terezou přinesl režisér Jakub Nvota.
Koneckonců, stejná dřevěná prkna ze sibiřského modřínu jako na obou terasách se objevují – horizontálně orientovaná – i po obvodu zahrady, kde se střídají s jednoduchým plotem, který porůstá pnoucí se zeleň. Ruku v ruce tak společně dopřávají zahradě pocit soukromí a odstiňují ji od sousedních parcel.
Na schodech vedoucích z dřevěné terasy do zahrady se nepochybně příjemně odpočívá. Navíc v tu chvíli máte celou zahradu jako na dlani.
Nicméně vraťme se k terase u domu, na kterou navazuje trávník. Herečka si maximálně pochvaluje hlavně pobytové schody, na kterých se skvěle sedí i polehává a kdykoliv se dá vyšlápnout bosou nohou na zelený pažit. Jeho plocha není velká, i z ekologických důvodů – a ještě přiznává zabudovanou nádrž na dešťovou vodu, aby bylo čím zalévat.
Užitkovou zahradu si přitáhněte k terase a kochejte se, radí Leffler |
Po trávníku lze dojít až k vyvýšeným záhonům, kde rodina s chutí pěstuje rajčata, papriky a další dobroty, které vždycky chutnají nejlépe, když jsou vlastnoručně vypěstované.
Zahradu protíná cesta vedoucí až do nejspodnější části, kterou lemují trvalkové záhony a díky schodům pohodlně překonává převýšení.
Jednotlivé sektory v zahradě přitom tvoří jakési terasy, propojené cestičkou dlážděnou přírodním kamenem a několika dřevěnými schůdky. Jejich společným jmenovatelem je i několik motýlích keřů, které byly výslovným a bohatě splněným přáním herečky, která tak na svou zahradu přilákala spoustu milé poletující havěti, díky níž zahrada opravdu žije.
Po pouhých dvou třech letech už by nikdo nevěřil, s jakými problémy se na pozemku museli popasovat projektanti a realizátoři. „Výzvou určitě bylo vypořádání se se stávajícími stavebními konstrukcemi. Například po demolici garáže v zadní, nejspodnější části zahrady, totiž zbyly velmi masivní betonové základy. Přitom jsme právě v tomto místě měli naplánované umístění bazénu – takže jsme hledali řešení, jak se vyhnout zbytečným nákladům na demolici a odvoz odpadu. To bylo opravdu nejnáročnější,“ vzpomíná projektantka.
U bazénu se slanou vodou je opět terasa ze sibiřského modřínu. Bazén není vytápěný, slouží tedy i na otužování. Za ním má své místo herecká maringotka Jakuba Nvoty.
Současně bylo u takto úzké zahrady nutné řešit souhlasy sousedů s umísťováním některých prvků. „Složitější bylo i hospodaření s dešťovou vodou, kdy jsme řešili možnosti akumulace vody a případné vsakování v nepříliš propustné půdě,“ vzpomíná Lenka Táborská. Výsledek nicméně dokládá, že i taková úskalí stojí všem zúčastněným za to.
I přes specifický tvar zahrady a její morfologii se architektonickému atelieru podařilo dostat do zahrady vše a vytvořit přitom dostatek soukromí a zákoutí s různou atmosférou, kde rodina tráví hodně času. „Největší odměnou pro mě bylo, když se nám klienti svěřili, že se jim v létě nakonec nechtělo jet na dovolenou a chtěli si užívat volné dny na zahradě. A to je to nejvíc – to znamená, že se zahrada povedla,“ uzavírá se zadostiučiněním projektantka.
Leffler: V Americe mi došlo, že je zahradní architektura boží dobrodružství |
