Pěstební podmínky se totiž mění a v leckterých oblastech republiky si můžeme dovolit to, co před pár desetiletími nepřicházelo v úvahu: pokoušet se o druhou či třetí sklizeň nejrůznějších druhů zeleniny, a prodloužit si tak výrazně období samozásobení, a to často i bez skleníku. Stačí pařeniště, v teplejších oblastech zeleninu v zimě prostě přikryjete. A nebo záhonek v truhlíku na chráněném balkoně, ve městě bývá obecně tepleji.
„Nejde jen o délku období, jakou potřebuje každá rostlina k tomu, než doroste tak, abychom mohli začít sklízet. Jde i o to, že některé zeleniny mají raději krátký den, jiné dlouhý den, a toho lze využít,“ konstatuje Denisa Tomášková.
„Například hrášek potřebuje pro svůj růst a vývoj od semínka po rostlinu s naditými lusky zhruba padesát až sedmdesát dnů, ale na rozdíl od plodové zeleniny – jako jsou třeba dýně, cukety, rajčata, papriky – má rád chladněji,“ popisuje. Hrášek vysetý v druhé půlce srpna vám tak přinese plody v druhé polovině října. Tak proč své rodině na podzim nedopřát čerstvý – vlastnoručně vypěstovaný – cukrový či dřeňový hrášek, když to jde.
Pěstujte si vlastní listí: mangold i pak choi
Poměrně krátkou vegetační dobu od výsevu po sklizeň mají třeba i saláty. „Ideální jsou takové ty dubáčky a další tzv. česací saláty, z nichž se sklízí jednotlivé lístky a ony průběžně dorůstají. Sklízet se dají v podstatě celou zimu,“ překvapí vás možná Denisa. Sama pěstuje zeleninu a květiny v Polabí, kde jsou zimy velmi mírné, ale i v chladnějších vyšších oblastech lze pěstovat i v zimě třeba právě listovou zeleninu buď ve fóliovníku nebo jen přikrytou.
„Saláty ke svému růstu potřebují 50 až 60 dní, aby dorostly, takže je lze vlastně od jara vysévat průběžně po celou sezonu. I když si lze dokonce vybrat i takové odrůdy salátů, které nevykvetou, přestože jsou letní dny dlouhé.
Mangold boduje. Zkuste ho místo špenátu nebo do salátů, nebudete litovat |
V polovině léta, když se dny krátí, nebo i na začátku září, už si zase můžeme dovolit vysévat zeleninu, které kratší dny vyhovují. A jaká to je? Co má smysl – teď v polovině srpna – ještě vysévat?
„Momentálně se dají vysévat různé orientální hořčice jako například mizuna či mibuna (obvyklá veget. doba 30–40 dní). Také pak choi (45–50 dní), oblíbené ‚salátozelí‘, které když vysejete na jaře, tak vám okamžitě vykvete, místo toho aby vytvořilo pěknou hlavičku silných řapíků,“ radí Denisa.
„U náš není moc tradice víc než jedné sklizně, lidé to znají maximálně u ředkviček nebo u špenátu, že se vysejou na jaře do pařeniště a pak až na sklonku léta, aby byla sklizeň na podzim. Ale takových věcí je mnohem víc,“ konstatuje zkušená zahradnice, jejíž kuchyň je v tomto směru z vlastní zahrádky skvěle zásobená.
Kozlíček polní neboli polníček lze často najít i ve volné přírodě. Podobně vám bude přes zimu růst na záhonu.
Z oblíbeného jedlého listí můžete sáhnout i po semínkách polníčku, který vám také může přistávat na stole po celu zimu čerstvý, pokud ho ochráníte například netkanou fólií, abyste ho případně nemuseli vyhrabávat z pod sněhu. Zrovna tak lze i během září vysévat jedlou chryzantému či barborku obecnou (pozor, ta je hořká, takže jen na dochucení, nebo je nutné listy krátce povařit).
Pořád je také čas na vypěstování mangoldu, ani u rukoly neváhejte, i tu můžete během prázdnin ještě vysévat na záhon. A do skleníku pak od září průběžně vlastně po celou zimu – třeba až zlikvidujete rajčata a papriky. Pokud milujete špenát, také si s výsevem pospěšte. Ovšem zimní odrůdy, určené pro brzkou jarní sklizeň, lze podle počasí vysévat až do října – i v tom případě ovšem platí, že je potřeba záhon na zimu přikrýt.
Nekupujte zbytečně salát či nať petržele, nahradí je bylinky z přírody |
„Během srpna až do poloviny září lze také stále ještě vysévat endivii neboli čekanku štěrbák, která skvěle nahradí hlávkový salát. Kratší dny jí totiž vyhovují, naopak vysetá na jaře často vybíhá do květu, což by se vám teď stát nemělo,“ přidává ještě jeden tip Denisa. V chladnějších oblastech sice endivie nemusí stihnout dorůst do velikosti střapaté koule, ale na chuti jí to neubere.
Vysévejte zeleninu i dvouletky, ale zalévejte!
Kromě listové zeleniny můžete i ve vrcholném létě průběžně vysévat třeba červenou řepu, mrazuvzdorné tuříny, černé ředkve i ředkvičky či mrkev. I kdyby vám měla vyrůst do velikosti baby mrkviček, tak to stojí za to. Například celer či petržel už ovšem nemá smysl vysévat, nenarostou tak, aby to mělo smysl. Ideální je, vybrat si odrůdy, které jsou pro tento pozdní výsev vhodné, u semínek to na sáčcích (i v popisu v e-shopech) bývá uvedené.
Červenou řepu si ideálně předpěstujte v sadbovačích, a jakmile jí vyraší první pravé lístky, i s kořenovým balem ji vysaďte na záhon.
Ovšem i letní výsevy mají svá úskalí. „Je hodně teplo, letos extrémní, všechno vám rychle vyklíčí, ale musíte tomu zajistit dostatek vláhy,“ varuje Tomášková. Proto radí předpěstovávat semínka nejprve v sadbovačích, a teprve posléze vysadit rostlinky na záhon. Což se týká nejen salátů, mangoldu, pak choi, červené řepy či tuřínu, ale i dvouletek. Pokud tedy už myslíte na to, co vám příští léto na zahradě pokvete, a co si chcete stříhat do kytic – například hvozdíky bradaté, fialy letní, náprstníky či měsíčnice – teď je čas na výsevy.
Nenápadná amfora vám ohlídá závlahu rostlin. Za sucha i během dovolené |
„Nesmíte ovšem rostlinky v sadbovačích nechat vyrůst moc. Čím je rostlina starší, tím hůře snáší přesazování. Ideální čas na přesazení je, když se na rostlince objeví první dva pravé lístky – pak ji přesaďte co nejdříve a vyrostou vám opravdu silné zdravé rostliny,“ radí zkušená zahradnice.
Se slimáky nekompromisně zatočte už zjaraA co dělat, aby vám přesazené křehké rostlinky nepožrali slimáci? Sice je poměrně suché léto, přesto mohou slimáci na vaší zahradě řádit, obzvlášť pokud zaléváte a mají si přes den kam zalézt do stínu či pod kameny. Mají pak nové výsevy vůbec smysl? Vždyť mlaďoučké rostlinky těsně po vzejití, na těch si rezaví predátoři zahrádek smlsnou nejraději. „Myslete na to včas. Já jsem přezimující jedince ručně vysbírávala už brzy zjara, ještě po ránu trochu mrzlo nebo bývala jinovatka. Nekompromisně je likviduju hned v zárodku, aby neměli šanci se u nás na sezonu namnožit,“ radí permakulturní zahradnice. |
Záhonky nemusíte mít v zimě prázdné
Ačkoliv to převážná většina zahrádkářů má zažité, podle Denisy opravdu není důvod, abychom měli přes zimu zeleninové záhony na zahradě prázdné. Vždyť zemědělci věnující se produkci zeleniny také mívají dvě tři sklizně za rok i u nás. „Využívají toho, že začnou s pěstováním už v únoru, jen používají na přikrytí vzcházejících rostlinek netkanou textilii, aby je nespálil mráz,“ konstatuje Denisa Tomášková s tím, že to samé můžete udělat na zahrádce.
Doporučuje určitě bílou netkanou textilii, lze ji koupit i v hobby marketech. „Ta je sice tenčí, ale dostanete ji i v malém množství. Kvalitnější, silnější, na opakované použití je k dostání v profi prodejnách, ale většinou jen ve větších baleních. Ale sehnat se dá, i ta z hobby marketu postačí.“
Využít ji můžete nejen na to, aby vám vzcházející rostlinky nespálil noční mrazík, přes zimu vám pomůže ochránit v létě vysetou zeleninu i před sněhem. A vy pak můžete i během zimy chodit si na záhon pod fólii uštípnout tu řapíky mangoldu, tu natrhat polníčky na salát.
