zavřít
1 / 36
náhledy
Čačanka, švestka Černošická, rané hrušky Jakubky, různobarevné chrupky, staré odrůdy višní, které v obchodě rozhodně nekoupíte, ale na výstavě v pražském Domě ochránců přírody si je můžete až do sobotního odpoledne prohlédnout, přivonět k nim, některé dokonce i ochutnat. Většinou jde o staré osvědčené odrůdy, které stojí za to opět vysazovat. (Na snímku meruňka Broskvová původem z Francie, která je často zaměňována za Nancyskou nebo Bredskou, nicméně od Nancyské se liší pozdější dobou dozrávání a lepší chutí.)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Výstava starých odrůd letního ovoce, mj. pozdních třešní, višní, meruněk a prvních letních hrušek, které již běžně na zahradách nemíváme, začala v Domě ochránců přírody v pražské Michli ve čtvrtek 11. července a potrvá do soboty 13. července, otevřena je od 10 do 17 hodin.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Výstava je ideální příležitostí, jak se s tradičními ovocnými odrůdami seznámit naživo, zkonzultovat s odborníky jejich přednosti, případně je i ochutnat. Pokud vás některá z těchto starých odrůd nadchne, můžete po ní zapátrat v některé ovocné školce a vysadit si ji na zahradu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
A nebo naopak. Třeba víte o starém ovocném stromě, jehož plody nedokážete přesně zařadit a mohlo by jít o nějakou zapomenutou odrůdu. „Pokud o takových víte a právě zrají, přineste vzorky několika plodů do naší poradny k určení. Můžete tak učinit po dobu trvání výstavy do 13. července,“ vyzývá Kateřina Štrossová z Českého svazu ochránců přírody. (Na snímku třešeň Droganova, původem z Německa, získává v době plné zralosti zlatooranžovou barvu. Dužnina je blíže chrupkám, barvy bělavě žluté, slupka až oranžová, na slunečné straně zardělá.)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Odborníci totiž neustávají v hledání ovocných pokladů minulosti, i když je to stále obtížnější. „Je poměrně časté, že staré stromy se kácejí bez znalosti odrůdy, bez odběru roubů. Třeba se skrývají zapomenuté ve vaší zahradě, na návsi či aleji,“ vysvětluje Kateřina Štrossová.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na výstavě vás čeká komentovaná prohlídka, ochutnávka čerstvých plodů jednotlivých odrůd a ovocnářská poradna, pořadatelem je právě Český svaz ochránců přírody a výstava se koná v rámci celostátního odborného programu ČSOP Oživení starých odrůd. Ten je zaměřen na vyhledávání starých odrůd ovocných stromů a jejich záchranu – informace o starých ovocných odrůdách a genofondových plochách, na kterých se znovu pěstují, najdete na www.stareodrudy.cz.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Součástí výstavy je doprovodný program – v pátek to jsou například domácí metody zpracování ovoce: kandování, ovocné pendreky či slané a sladké zelené ořechy. Na sobotu dopoledne jsou pro změnu připravené pěstitelské a odrůdově zaměřené přednášky. Během nich se dozvíte, jak vyzrát na ochranu v ovocných sadech biologickou cestou, jaké jsou choroby a škůdci peckovin a blíže se seznámíte s genofondem meruněk i s letními odrůdami hrušní.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na řadě míst třešňová sezona skončila, na výstavě se však setkáte ještě s vyzrálými pozdními třešněmi z chladnějších a vyšších poloh. „Krásné jsou pestrobarevné žlutočervené chrupky, jako je třešeň Grollova (na snímku), tvořící vznosné koruny. Či jiná půvabná pestře plodící odrůda Bütnerova pozdní chrupka, dosahující nižšího vzrůstu. Obě odrůdy jsou původem německé a měly své místo v příhraničních regionech,“ říká Martin Lípa, odborný garant programu Oživení starých odrůd.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Třešeň Grollova, známá také jako Velká plavka, Měkká princeska, Grolls Knorpelkirsche nebo Bigarreau Groll pochází z Německa. Je to pestrá polochrupka mírně do oranžova, v deštích puká.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na výstavě je k vidění i třešeň zvaná Vítovka molitorovská (Molitorovka, Molitorover Herzkirsche) je podobná Koburské rané, staré pomologie je ovšem důsledně odlišují. Má nápadně dlouhé stopky, které trochu komplikují sklizeň.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Žlutá třešeň Droganova je původem z Německa, získává v době plné zralosti zlatooranžovou barvu. Dužnina je blíže chrupkám, barvy bělavě žluté, slupka až oranžová, na slunečné straně zardělá.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Staré odrůdy třešní můžete porovnat s divoce rostoucí planou třešní zvanou ptáčnice. Mívá nahořklou chuť a minimum dužniny.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Z višní můžete obdivovat například Bruselskou, jež má velmi mnoho dalších synonym: Bruselská hnědá, Schattenmorelle, Nord Morelle či Brüsseler Braune. Dlouho drží na stromech, často dozrává až začátkem srpna. Je to kyselka, která se od amarelek odlišuje tmavou dužninou a barvivou šťávou. Je to velmi stará odrůda z 16. století s živoucí historií, plodná a mrazuodolná, kterou stále stojí za to pěstovat.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kdo by nemiloval meruňky! Tato kráska je meruňka Maďarská zvaná také Maďarská nejlepší, Uherská nejlepší, Ungarische beste nebo Kecskeméti kajszi. Vznikla zřejmě v roce 1868 v Maďarsku a má sladké jádro.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Meruňky v květu sice letos v celé řadě lokalit sežehly jarní mrazíky, přesto se najdou místa, kde zaplodily, a tak se na výstavě dočkáte výběru plodů i z Lednické genofondové kolekce. Na snímku meruňka Broskvová od soukromé pěstitelky, původem z Francie, která je často zaměňována za Nancyskou nebo Bredskou, nicméně od Nancyské se liší pozdější dobou dozrávání a lepší chutí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Oblíbený velkoplodý myrobalán odrůdy Rumjanaja Zorka
Autor: Petr Topič, MAFRA
Plody velkoplodého myrobalánu Rumjanaja Zorka mívají krásná červená líčka.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Rakytník řešetlákový, jehož plody patří pro svůj přínos téměř mezi superpotraviny, je na výstavě zastoupen také.
Autor: Petr Topič, MAFRA
K oblíbenému programu výstavy patří i ochutnávka plodů. V polovině srpna pak můžete na další výstavě prozkoumat plody vrcholného léta (program si hlídejte na stránkách Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na aktuální výstavě už najdete i první letní hrušky odrůd, které již rozhodně nejsou běžně k mání. Na snímku Jakubka česká, která byla dříve velmi rozšířená jako nejranější česká odrůda, ale postupně vymizela. Podobný osud má i Magdalenka, stará francouzská odrůda z 16. století. Kdo ještě zná její citronovou příchuť?
Autor: Petr Topič, MAFRA
Oblíbená hruška Solanka, která pochází z obce Solany na Libochovicku a dnes je rozšířená i v Německu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pokud máte ovocný sad po rodičích či prarodičích, Solanku tam možná máte.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Muškatelka šedá, další raná hruška, pravděpodobně pochází z okolí Čáslavi nebo Kutné Hory a postupně se velmi rozšířila.
Autor: Petr Topič, MAFRA
A jsou tu i první letní jablka. Jablko Průsvitné, známé také jako Průsvitné letní, Skleněné žluté, Weisser Klarapfel, Transparente jaune či Naliv Belij je původem z Pobaltí. Bývá vyrovnané velikostí i tvarem, u některých plodů najdete šev od kalichu po jamku.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pláňata do krajiny také patří, i když to bývají jednohubky na jedno kousnutí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Plané jablko (vlevo) pro porovnání velikosti s novou současnou odrudou Hana.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Slivoň Kulovačka, která se vyskytuje ve starých zahradách a na okrajích polních sadů a mezích, se u nás začala rozšiřovat až v 19. století.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Slivoň Kulovačka. Jakpak asi přišla ke svému jménu?
Autor: Petr Topič, MAFRA
Čačanka neboli Čačanská lepotica znikla v roce 1961 ve Výzkumném ústavu ovocnářském v srbském Čačaku. U nás je velmi populární.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Čačanská lepotica. Oblíbená stará odrůda, která vznikla v roce 1961 ve Výzkumném ústavu ovocnářském v srbském Čačaku a u nás je velmi populární.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Švestka Černošická
Autor: Petr Topič, MAFRA
Švestka Černošická. Přesná doba a místo vzniku odrůdy nejsou známé, rozšířena byla již koncem 19. století. Slupku má nakyslou, v dobrých podmínkách ulpívá dužnina na pecce jen částečně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jakubka česká, naše nejranější odrůda hrušek, s níž se jen tak nepotkáte.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Divoce rostoucí třešeň ptáčnice
Autor: Petr Topič, MAFRA
Plané jablíčko
Autor: Petr Topič, MAFRA
Výstava je součástí odborného programu ČSOP Oživení starých odrůd, zaměřeného na vyhledávání starých odrůd ovocných stromů a jejich záchranu. Finančně jej podporuje Ministerstvo zemědělství, hlavní město Praha či Lesy České republiky, s. p., které jsou generálním partnerem Národního programu Ochrana biodiverzity. Na konání cyklu výstav v Domě ochránců přírody na adrese Michelská 48/5 v pražské Michli přispívá i městská část Praha 4.
Autor: Petr Topič, MAFRA
