Čtete dobře. Ačkoliv jde v případě městských komunitních zahrad většinou o využití pozemků obce, v tomto případě se povedlo dosáhnout komunitního sdílení na soukromém pozemku, který rozhodně nezahálí.
A jakkoliv je komplikovaný – má tvar nudle široké zhruba 15 metrů, která se táhne od údolí u potoka vzhůru do kopce zpevněného terasami, na jehož vrcholku na celou zahradu dohlíží chata se skleníkem a sklad – majitelé tu dokázali unikátní polohy a řady naprosto rozdílných pěstebních podmínek v různých částech zahrady dokonale využít. Od sadu a záhonů zeleniny dole u potoka, kde je vlhčeji a chladněji, přes záhony jahod až po suché bylinkové patro, které je slunci nejblíž. Nechybí tu ani včely.
Brněnská a sdílená soukromá zahrada ve svahu |
Tvůrkyně této zahrady u Zaječího potoka Zuzana Řezáčová Lukášková svou zahradu vnímá jako místo, které je směsicí všech pěti základních elementů: země, vody, ohně, vzduchu i těžko specifikovatelného éteru. „Tento koncept na naší zahradě používáme k vytvoření rovnováhy a harmonie, proto se odráží v navrhování každé jednotlivé části i úpravách zahradních prostor,“ vysvětluje, proč se dostal i do názvu zahrady, která patří mezi certifikované přírodní zahrady, nabízí řadu akcí pro veřejnost a našli byste ji v brněnském Králově Poli.
Začali v zahrádkářské kolonii
Příběh této zahrady sahá až do 50. let minulého století, kdy se začala budovat zahrádkářská osada Zaječí hora na okraji Brna, a kde je dodnes hned pět spolků českých zahrádkářů. A protože Zuzana s manželem toužili pěstovat si vlastní úrodu do kuchyně a současně mít i kde v klidu odpočívat, před více než deseti lety zahradu koupili.
Evropská cena za eko zahradničeníse uděluje jednou za dva roky, první ročník proběhl v roce 2015. Vybrané ekologické projekty jsou maximálně inspirativní, kreativní a inovativní, a většinou mají sociální a ekonomický přesah. I proto mezi nimi mj. najdete dvě české zahrady, které jsou příjemně edukativní – a to jak tato brněnská Zahrada 5 elementů, tak Prvorepubliková zahrada z Plzeňska. I vy můžete svým hlasováním pomoci dvě nominace pro Českou republiku do 16. 10. proměnit. |
Brzy zjistili, že se zahradou ve svahu to není úplně snadné, začaly se objevovat problémy s vodou i živinami v půdě. Budovat přírodní zahradu, která využívá jednoduché fyzikální principy při hospodaření s vodou či sušení bylin (viz fotogalerie) nebo vzájemně prospěšné působení rostlin a živočichů, tedy bylo to nejlepší a nejpřirozenější řešení.
Není pochyb, že péče o svažitou zahradu na ploše 3 tisíc čtverečních metrů je náročná. Proto zhruba před pěti lety manželé svah spoutali ztraceným bedněním a zpevnili tak jednotlivé terasy i páteřní schodiště – které je i jakousi posilovnou pro širým nebem po domácí i návštěvníky – aby si vše alespoň trochu usnadnili. Došlo i na stavbu plotu, protože společně se srnkami toho moc nevypěstujete. „Přesto lze říci, že je naše zahrada otevřený prostor,“ říká bez nadsázky Zuzana. Je to totiž místo, kde se setkávají podobně naladění lidé, kteří většinou vlastní zahradu nemají – manželé se prostě o svou zahradu dělí s komunitou.
„Někteří chodí pravidelně, jiní občas, jak jim jejich pracovní či rodinná situace dovolí. Vždy najdeme nějakou práci – podle konkrétních časových i fyzických možností, na kterou se mohou vrhnout – a domluvíme se, co si za to odnesou. Jedna starší nám třeba nedávno pomáhala se sběrem semínek a odnesla si za to pytlík domácích rajčat,“ uvádí majitelka oboustranně výhodně nastavenou spolupráci.
Nenápadná amfora vám ohlídá závlahu rostlin. Za sucha i během dovolené |
A když přišli někteří návštěvníci s dotazem, zda by si tu mohli pronajmout vlastní záhon, jak je to na běžné na většině městských komunitních zahrad, také se našla cesta, jak to udělat. Mnozí se tu přitom současně učí, jak o zahradu pečovat, a získávají inspiraci k šetrnějšímu životu.
K tomu patří i kompostování, což je na této zahradě samozřejmost. Kromě zpracovávání vlastního bioodpadu tu mají i komunitní kompostér pro sousedy. Reagovali tak na zákaz pálení bioodpadu na zahradách. „Přináší to spoustu výhod pro všechny – snižujeme množství odpadu v popelnicích a pomáháme vracet živiny zpět do půdy, kam patří,“ říká Zuzana.
VIDEO: Vodu v zahradě udrží kompost plný humusu. Podívejte se na pokus |
Inspirativní je tato brněnská zahrada ve spoustě věcí, i proto se objevila vedle dalších podobně naladěných projektů v rámci celé Evropy. Už samotná nominace na Evropskou cenu za ekologické zahradničení (European Award for Ecological Gardening) je oceněním, že se u Zaječího potoka hospodaří s respektem k přírodě a všem jejím obyvatelům – tedy zcela bez chemie i bez rašeliny. Odpovědně tu hospodaří i s vodou: budují svejly, zachytávají dešťovku, k zavlažování používají zakopané hliněné nádoby a o půdu pečují tak, aby vodu dokázala udržet. Samozřejmě také vysazují původní rostliny a vytvářejí vhodná stanoviště pro opylovače, obojživelníky, plazy, ptáky i malé savce, což zvyšuje biodiverzitu krajiny.
KVÍZ: Ne vše chlupaté a zubaté musí být myš. Znáte naše drobné savce? |
A nezapomínají ani na člověka. „Pořádáme komentované prohlídky, workshopy i semínkové burzy a spolupracujeme s místními školami, seniory, knihovnou i ekologickými organizacemi,“ láká Zuzana k návštěvě.
Je ryze přírodní, v prvorepublikovém stylu. A inspirativní i v rámci Evropy |
