Kompletní průvodce kompostováním. Chraňte přírodu a vyrobte si humus

aktualizováno 
Právě na podzim si člověk nejvíc uvědomí, kolik odpadu vzniká při údržbě zahrady. Byla by škoda ho vyhodit, raději ho zkompostujte, doporučuje příloha DOMA DNES.

Kompostování zahradního i kuchyňského odpadu má řadu výhod: šetří místo v popelnici, nezatěžuje životní prostředí a zároveň vytváří vynikající a výživný substrát pro pěstování rostlin. | foto: Depositphotos

Kompostování zahradního i kuchyňského odpadu má řadu výhod: šetří místo v popelnici, nezatěžuje životní prostředí a zároveň vytváří vynikající a výživný substrát pro pěstování rostlin. Kompost je v závislosti na stupni vyzrálosti vynikající hnojivo nebo prostředek ke zlepšení půdy. Výborným pomocníkem při kompostování je kompostér – záleží na vás, zda koupený, nebo vlastnoručně vyrobený.

Co kompostovat a co ne

Dá se říci, že pro kompostování se hodí všechny organické odpady ze zahrady a domácnosti. Bez obav tedy můžete použít posklizňové zbytky zeleniny i odkvetlé květiny, zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně právě tak jako kávovou sedlinu, vyluhované sáčky od čaje, skořápky vajíček či zmačkaný papír.

Chcete-li zkompostovat celý obsah odpadkového koše, vyložte jej sáčkem, který zetlí. V tom případě ovšem musíte doma odpadky třídit a odstranit ty, které do kompostu nepatří. 

Fotogalerie

Což jsou materiály, které netlejí: sklo, kovy, umělé hmoty a textilie. Vyhnout bychom se měli také zbytkům jídla, masu, kostem a zvířecím exkrementům. 

V kompostéru by neměly končit ani věci, které mohou obsahovat značné množství škodlivin: sáčky z vysavačů, popel z briket a uhlí nebo barevné časopisy. Totéž platí pro dřevo ošetřené lakem nebo konzervačními látkami. Slupky z jižního ovoce snadno zplesniví, proto byste jich neměli kompostovat větší množství.

Ano, ale...

Mnohé materiály můžete kompostovat jen za určitých podmínek. Nemocné rostliny a plevele se semeny či kořenovými výběžky lze přidat jen tehdy, když kompost projde horkou fází. Při ní vzniká teplota nad 50 °C, která choroboplodné zárodky či semena zničí.

Jak humus dokáže zadržet vodu na zahradě.

Po prořezávání dřevin zbývá hromada větví. Ty by měly napřed projít drtičem zahradního odpadu (jejž mohou nahradit i nůžky nebo sekyra), aby kompostované kousky nebyly větší než pět centimetrů. Ale například zbytky po řezu zeravu lze kompostovat jen v malém množství. Rozkládají se totiž pomalu, a tak se hodí spíš jako pod živé ploty.

Máte-li větší množství posečené trávy, je dobré přimíchat k ní odlišný materiál, aby do kompostu mohl vnikat vzduch. Zelená hmota se míchá se slámou, čerstvý odpad se starým, vláknitý s mazlavým. Totéž platí pro jehličí a mech či piliny.

Řešení pro každou zahradu

Potřebujete-li zpracovat malé množství odpadu – tedy pokud máte malou zahradu – bohatě vystačíte s některým z uzavřených modelů, k nimž patří termokompostéry. Často stačí jen jedna nádoba, protože rostlinný materiál se za vysokých teplot, které v termokompostéru panují, rozkládá opravdu rychle.

Hlavní podíl na tom mají bakterie, které dokážou zpracovat zbytky rostlin během několika měsíců. Přesto byste měli termokompostér alespoň jednou za měsíc otevřít a materiál v něm přeházet, aby k němu rovnoměrně mohl kyslík.

Podívejte se, jak si doma můžete vyrobit vermikompostér.

Na větší zahradě je víc odpadu – ať z řezu dřevin, trvalkových či zeleninových záhonů nebo posekané trávy. V takovém případě se vyplatí mít alespoň dva kompostéry. 

Budete je naplňovat postupně a v každém z nich bude kompost o různé zralosti. Kompost tak můžete snadno odebírat a používat na zahradě. Pro tento účel jsou vhodné otevřené kompostéry, kompostní sila.

Pokud se rozhodnete pro vlastní výrobu, naplánujte si kompostér tak, abyste (alespoň z jedné strany) mohli volně zvyšovat nebo snižovat stěnu. Usnadní vám to odebírání zralého kompostu i přehazování. 

Vyrábíte-li kompostér ze dřeva, nezapomeňte ho impregnovat, jinak dlouho nevydrží. Teploty v otevřeném kompostéru jsou o něco nižší než v termokompostéru. Větší úlohu při rozkladu tu hrají žížaly.

Dbejte na to, aby substrát byl stále přiměřeně vlhký – škodí mu vyschnutí i přemokření. Stříška (či jednodušší zakrytí netkanou textilií) pomůže za přívalových dešťů (ty navíc ze zralého kompostu vyplavují živiny), za sucha zase nezbývá než substrát zalít.

Výběr vhodného místa

Kompostiště umístěte pokud možno na stinné místo. Silné sluneční záření vysušuje substrát a brzdí tak žádoucí rozkladné procesy. Je-li to možné, umístěte kompostér dostatečně daleko od místa určeného pro posezení.

Správně založený kompost sice nepáchne, ale může lákat mouchy. Vyplatí se přivést ke kompostéru zpevněnou cestu – oceníte ji, až poněkolikáté pojedete s kolečkem. 

Kolem nádob by měl být manipulační prostor, abyste měli dost místa pro sebe i pro kolečko. Dole nechte kompostér otevřený, právě z půdy se do něj nastěhují potřebné mikroorganismy, žížaly, svinky a další živočichové, kteří v něm pracují. Půda by měla být utužená. Je-li příliš propustná, z kompostu se vyplavuje mnoho živin.

Než sem však přinesete první kbelík odpadu, položte na dno králičí pletivo, které zabrání v přístupu myším. Zralý kompost přesejte a velké, nerozložené hroudy vraťte zpátky.

Když je něco špatně

Nepříjemný zápach: Je-li v hromadě nedostatek kyslíku, množí se anaerobní mikroorganismy. Rostlinný materiál pak netlí, jak má, ale kvasí – poznáte to podle typického zápachu. Příčin může být několik: promoknutí kompostu za deště nebo nedostatek hrubého materiálu, který dodává strukturu. 

Řešení: Přeházejte kompost a buď do něj doplňte hrubý materiál, nebo ho přikryjte stříškou či netkanou textilií (ale ne materiálem, který nepropouští vzduch). Podobné problémy se objevují, pokud kompostujete posečenou trávu. Pomůže, když ji promícháte s hrubším materiálem, můžete ji také nechat nějakou dobu prosychat a teprve pak zkompostovat. 

Propadlá hromada: Pokud se hromada kompostu uprostřed propadá, je v ní pravděpodobně málo hrubého materiálu – větviček, zbytků po stříhání živého plotu, suchého spadaného listí –, který jí dává strukturu. Důsledkem toho je nedostatek kyslíku ve spodních vrstvách, a tedy „zabrzděné“ tlení – kompost je pak cítit, jako by kvasil. 

Řešení: Kompost přeházejte a přimíchejte větve, slámu nebo hobliny. 

Kompost tlí příliš pomalu: Zaryjte do kompostu a zkontrolujte, zda je dost vlhký: nedostatek vody poznáte na pohled, navíc ho prozradí i bílé plísně a houbová vůně. Příčinou může být nedostatek srážek nebo příliš mnoho hrubého materiálu, případně chybné umístění. 

Řešení: Zalijte kompost, je-li to potřeba, přeházejte hromadu a přidejte odpad ze zeleninových záhonů nebo posekanou trávu. Kompostujete-li mnoho hrubého materiálu, jako jsou větve, rozdrťte ho v drtiči. Pokud je kompost na prudkém slunci, přemístěte ho. 

Tipy a triky

  • Nenechte kompost prochladnout - Kompost dozrává půl roku až rok – záleží na jeho složení, teplotě a na dalších podmínkách. Podzimní kompost zraje pomaleji, protože zimní chlad brzdí aktivitu mikroorganismů i žížal. Na podzim proto kompost přikryjte, například černou netkanou textilií. Zakrytí poslouží jako tepelná izolace, která omezí prochládání kompostu. 
  • Jak nastartovat rozkladné procesy - Je-li kompost správně založen (vhodný poměr strukturních a měkkých složek, vlhkost i umístění), záleží už vše na mikroorganismech. Ty se do kompostu dostanou z půdy, ale můžete je i naočkovat. Poslouží k tomu buď urychlovač zrání kompostu (je běžně k dostání) nebo několik lopat zralého kompostu, v něm jsou potřebné mikroorganismy rovněž obsaženy. 
  • Jak poznat, že je zralý - Ve vyzrálém kompostu už nejsou vidět části rostlin, tvoří ho stejnorodá drobtovitá hnědá hmota. Výjimkou jsou velké části dřeva, které se nestačily rozložit – ty odstraníte při proházení. Přičichněte si: zralý kompost voní po půdě. A pokud v hromadě najdete mnoho žížal, nechte ji ještě dozrávat – ve zralém kompostu už žížaly nemají potravu, a tak v něm téměř nejsou.
  • Jakou dávku - K okrasným rostlinám a na zeleninové záhony se používá dávka přibližně 3 kg na metr čtvereční, k ovocným dřevinám a na trvalkový záhon asi 2 kg na metr. Používáte-li k hnojení polovyzrálý, surový kompost, rozprostřete ho po povrchu záhonů. Zralý kompost můžete zapravit do půdy. Můžete ho zapravit jak do příliš lehké, písčité půdy, tak do těžké jílovité půdy. 
  • Kam nepatří - Kompost má poměrně vysoké pH, je tedy alkalický. Nehodí se proto ke kyselomilným rostlinám, jako jsou rododendrony, vřesy, vřesovce a další druhy z čeledi vřesovcovitých stejně jako kanadské borůvky. Kompost nedělá dobře ani rostlinám, které vyžadují chudou půdu – patří k nim například středomořské bylinky jako levandule, šalvěj nebo rozmarýna.
Autor:
  • Nejčtenější

Invaze východních slunéček trápí Česko, místo vysavače použijte smetáček

Invazní druh asijských slunéček se v Česku rozšířil v roce 2006. Od té doby se objevuje během babího léta v mnohých...

KVÍZ: Poznáte podle kostry, kterému zvířeti patří rentgenový snímek?

Během běžných vyšetření zvířat veterinární lékaři v zoo pořizují řadu rentgenových snímků. Pro ně je to každodenní...

Pekelně se soustřeď. Autor pexesa přišel kvůli komunistům o slávu i peníze

Pekelně se soustřeď, neboli pek-se-so. Pexeso. Tak vznikl název hry, kterou milují snad všichni. Jaká je jeho historie?...

Premium

Na pruhované krávy sedá o polovinu méně hmyzu, nápad vzešel od zeber

Vědci se dlouho pokoušeli zjistit, proč mají zebry pruhy. Podle posledních zjištění je to proto, že méně přitahují...

OBRAZEM: Němé tváře letos opět předvedly dokonalou komediální řeč těla

Němé tváře opět předvedly, jak umějí mluvit beze slov. Toto jsou nejlepší snímky z dalšího ročníku soutěže Comedy...

Premium

Ekologický experiment, který nevyšel. Billa ruší papírové tašky

V posledních letech velké obchodní řetězce jeden po druhém zpoplatňovaly, později i rušily igelitové tašky, které...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

K jídlu suchý chleba, místo chráničů molitan. Zpověď Pastrňákovy mámy

Příběh jak z hollywoodského filmu. Marcela Ziembová je máma hokejové hvězdy světového formátu Davida Pastrňáka, kterému...

  • Další z rubriky

Británie má plán na radikální snížení emisí uhlíku. Použije k tomu přírodu

Britská Labouristická strana představila svůj nový nápad, do roku 2030 bych chtěla 25 procent území Spojeného...

Fascinující trávy udělají vaši zahradu krásnou i na podzim a v zimě

Jejich nádherná květenství a elegantní pohyby stébel ve větru nás mnohdy doslova okouzlí. Už to je důvod, proč se...

Devět tipů, jak na zahradě zatočit bez chemie s chorobami a škůdci

Proti chorobám a škůdcům můžete použít i prostředky, které jsou šetrné vůči přírodě. Čím dál více majitelů zahrad chce...

Chaloupku v podhůří doplnili zahradou se spoustou místa pro bonsaje

Každá zahrada má svůj příběh, nikdy není hotová a pořád se mění. Platí to i pro zahradu pana Františka a jeho ženy,...

Najdete na iDNES.cz