Mnozí zahrádkáři se mylně domnívají, že ideální dobou pro řez švestek je předjaří nebo období po sklizni. Pro většinu odrůd švestek ale předčasný řez představuje riziko napadení houbovými chorobami. Peckoviny totiž bývají náchylné na nemoci, kterým se daří ve vlhkém prostředí. Zimní řez je možný jen u některých odrůd, jako je švestka pravá nebo Durancie.
Švestka a jarní řez
Nejvhodnější dobou, kdy provádět řez švestek, je doba těsně před rozkvětem a rašením listových pupenů, nebo když už švestka kvete. Tedy v březnu a dubnu. Strom tak má možnost rány lépe zahojit.
Radikální řez: slouží k omlazení starých stromů a odstranění poškozených větví. Výchovný řez: zaměřuje se na tvarování mladých stromků a zajištění budoucího zdravého růstu. |
Na přelomu června a července nastává čas pro letní řez. Zahrádkáři se věnují odstranění nemocných větví, krácení letorostů rostoucích ze starého dřeva na 10 cm a stříhání nových letorostů o třetinu, nebo až na polovinu.
Podzimní řez je věnován odstraňování větví poškozených úrodou nebo sklizní, nemocných větví a výmladků kolem kmene. Všechny rány je nutné ošetřit štěpařským balzámem.
Jak správně stříhat švestku
Švestky by se měly stříhat ideálně dvakrát ročně a pravidelně tak zkracovat dlouhé letorosty, odstraňovat suché, zlomené a nemocné větve, ale i větve rostoucí dovnitř koruny. Odrůdy náchylnější na zlomení potřebují zkrátit plodné větve přibližně o třetinu, aby nedošlo k jejich zlomení pod tíhou ovoce nebo vlivem silného větru. Prosvětlování koruny je také důležité pro prevenci houbových chorob.
Slívy, blumy, švestky. Jak se v nich vyznat a co nejlépe je zpracovat |
Jak stříhat mladou švestku? „Mladá švestka žene za sluncem a my jí musíme větve sklánět dolů, aby se k ovoci a k pupenům dostalo světlo. Pak ovšem přijde v životě švestky zlom a pod vahou ovoce se větve začnou ohýbat a sklánět dolů. Neposlouchejte rady, které vám říkají, že máte na švestce odstranit vše, co roste přímo vzhůru. Právě těmito větvičkami si švestka sama omlazuje staré větve,“ radí Karel Maroušek, trenér řezu ovocných stromů, a dodává: „A vy toho můžete také využít a švestku zmladit. Staré a málo plodné skloněné větve odstranit a novou korunu založit právě na těch mladých, kolmých.“
„Pozor, švestka má velmi křehké dřevo, a tak pracujte vždy raději ze štaflí než z větví. A když už musíte do stromu, stůjte jen na silných větvích a přímo u kmenu. Takových už bylo, co si mysleli, že je to unese, a teď litují,“ varuje Karel Maroušek.
Tipy pro jarní péči o švestku
1. Hnojení
Hnojením kolem kmene stromu švestka získá potřebné živiny pro růst a plodnost. K tomu jsou určená speciální hnojiva pro ovocné stromy s vyváženým poměrem dusíku, fosforu a draslíku.
2. Ochrana proti chorobám a škůdcům
Švestky jsou náchylné na různé choroby, jako je monilióza. Na tu pomůže fungicidní postřik. Pokud se ovšem na stromě vyskytne šarka švestek, je nutné ho celý při objevení prvních příznaků nemoci zlikvidovat, aby nedošlo k šíření nemoci.
Švestku trápí také škůdci, zejména mšice nebo housenky. S těmi zatočí insekticidní postřik. Důležité je provádět postřiky v období před květem a po odkvětu.
3. Ochrana proti mrazíkům
Květy švestek jsou citlivé na jarní mrazíky, které mohou zničit celou úrodu. Proto pečliví zahrádkáři zakrývají strom netkanou textilií nebo používají speciální postřik proti mrazu.
4. Pravidelná zálivka
V období sucha a po odkvětu je třeba švestku důkladně zalévat přímo ke kořenům, zejména mladé stromky.
5. Kontrola stromu
Švestky ocení pravidelné kypření půdy kolem stromu, aby se provzdušnily kořeny. Při té příležitosti je vhodné také odstranit kolem kmene plevel a zkontrolovat, zda se na švestce nevyskytují příznaky chorob nebo škůdců.
Za správnou péči se švestka odmění bohatou úrodou.
