Pokud už máte za sebou jarní úklid, je nejvyšší čas pustit se do jarní obrody zahrady. Zejména péči o růže byste neměli na jaře podcenit. Růže jsou totiž královny mezi květinami, které vyžadují pozornost, ale dokážou se za ni bohatě odměnit. Hlavně nezapomeňte na rukavice, protože růžové keře jsou hrdé a nevzdají se bez boje.
Jaké jsou druhy růží?
Druhů růží je kolem mnoho a ne všechny vyžadují stejnou péči. Základní rozdíl pak spočívá v tom, zda rostou divoce a stará se o ně příroda, nebo jsou šlechtěné. Ty nás nyní zajímají v první řadě.
Díky šlechtění se historické druhy i divoké růže částečně prolínají s moderními a daly vzniknout většině dnešních odrůd. Ty zdědily po historických jejich krásu a po divokých zase životaschopnost. I proto se nemusíte bát dělat jarní řez opravdu zgruntu. Stačí, když přírodě trochu pomůžete, ona už si poradí.
Dělení růží:
Historické: čajové, damascénské, stolisté, čínské atd. Moderní: velkokvěté (floribundy, grandiflory a čajové hybridy), polyanthy (jinak též mnohokvěté), tahavé (popínavé), půdopokryvné, miniaturní atd. |
Jaký je rozdíl v péči o růže podle jejich druhu?
Moderní odrůdy dělíme především podle jejich výšky, velikosti a hustoty rozkvětu, tvaru, případně funkce. Nejčastější jsou růže velkokvěté a mnohokvěté (polyantky), které je vhodné stříhat několikrát do roka. Nejdůležitější je přitom první jarní, jinak zvaný též radikální řez. Dále jsou tu popínavé či půdopokryvné růže, které nepotřebují každoroční řez, stačí ozdravné odstranění suchých a poškozených částí.
Čas výsevů zeleniny a letniček je tu. Jak začít, ať máte silné sazenice |
Jak už název napovídá, velkokvěté růže mají velké květy, silné stonky a dlouhé šlahouny. Naproti tomu nízké keřové polyanthy mají víc slabších výhonků a menších květů. Od toho se odvíjí i jejich střih. Stromkové velkokvěté i mnohokvěté růže pak rostou na zdřevnatělém stonku do tvaru velké kytice a vypadají na zahradách velmi esteticky. Důležité je zachovat především přiměřenou velikost koruny, aby ji „stromek“ unesl.
Řez velkokvětých růží
5 hlavních tipů na jarní řez růží:
|
Měl by být opravdu důkladný. Říká se mu také hluboký řez, kdy se rostlina stříhá jen několik centimetrů nad zemí a ponechává se asi pět hlavních silných prutů.
Řez mnohokvětých růží (polyantek)
Polyantky se řežou do poloviny své výšky, tedy zhruba 30–40 cm od země, a zachováváme větší množství výhonů. Výhonky jsou slabší, a zkracujeme je tedy maximálně na tři pupeny, aby co nejvíc zesílily. Co to znamená, vysvětlíme níže.
Co je to radikální řez růží?
Za radikální řez označujeme první jarní stříhání růží, kdy je třeba pečlivě odstranit namrzlé a odumřelé části stonků. Dále suché a zlomené výhonky, případně napadené houbovými chorobami, na které růže hodně trpí. Následně větve výrazně zkrátíme, aby mohly posílit a znovu se rozvíjet, jinak rychle stárnou a ani jejich květy nejsou příliš hezké.
Kdy začít stříhat růže na jaře?
Lidové pověry praví, že stříhat růže bychom měli ve chvíli, kdy začne kvést zlatý déšť. Jde o dobu, kdy se rostliny probouzejí z vegetačního klidu a jejich tělem začíná proudit výživná míza. V tu chvíli je třeba odstranit vše mrtvé a přerostlé, aby zbytečně neubíralo výživu zdravým částem rostliny. Ideální období je březen. Zkušení zahradníci však radí nezačínat se střihem příliš brzy a počkat na chvíli, kdy se opravdu trvale oteplí a jsme si jisti, že se už nevrátí mrazy.
Jako první před začátkem střihu musíme odkrýt kořenové krčky, ze kterých vybíhají výhonky a které jsme před zimou zakryli listím nebo kompostem. Poté odstraníme vše zmrzlé a současně vše „jalové“, co roste pod kořenovým krčkem.
Jak provádět jarní řez růží
3 hlavní chyby při řezu růží
|
Keřové růže stříháme vždy mírně šikmo, aby v místě střihu nezůstávala voda. Stonek se stříhá tak dlouho, dokud je suchý. Důležitá je také výška střihu nad pupenem a počet pupenů, které zanecháme.
Pupeny (nebo též očka) jsou drobné výrůstky v místě, kde výhonek mění směr růstu. Střídají se pravidelně po dvou stranách. Střih by měl být pár milimetrů nad pupenem (ne výš než jeden centimetr) a maximálně třetí pupen nad rozvětvením.
U každého výhonu tedy napočítáme jeden až tři pupeny a stříháme těsně nad pupenem, který jde směrem ven z keře. To proto, aby nové šlahouny rostly ven z koruny a nezahušťovaly keř dovnitř. Vždy ovšem záleží na velikosti a vzrůstnosti rostliny. U menších stříháme nad prvním či druhým pupenem, abychom podpořili vzrůst u spodních pupenů. U vrostlejších můžeme nechat i čtyři nebo pět pupenů.
Chystáte se na jarní řez růží poprvé a chcete vidět praktickou ukázku? Nechte si poradit od pěstitelky Ludmily Duškové, která má s růžemi mnoho zkušeností a v pořadu Receptář prima nápadů ukazuje, jak na jarní řez i jak poznat hlavní houbová onemocnění. |
Jak se stříhají popínavé a půdopokryvné růže?
Název popínavé není zcela přesný a správně bychom měli růže pnoucí se po velkých oporách označovat jako „tahavé“. Mohou dosahovat do výše osmi až deseti metrů a milují vysoké zdi, zahradní besídky nebo pergoly. Půdopokryvné růže jsou nízké husté keře, které kobercově pokrývají zemi a zastřihujeme je cca deset až patnáct centimetrů nad zemí. Jinak oba druhy jsou velmi odolné a není nutné dělat jarní řez každý rok. Stačí vždy odstranit suché a odrumřelé šlahouny a zbytek nechat na přírodě.
