Řada z nich sem byla v minulosti člověkem úmyslně či neúmyslně zavlečena. Některé pak do našich končin doputovaly samy. Část z nich se uchytila a dnes už je vnímáme jako domácí. Třeba řadu našich polních plevelů nebo všem dobře známý jírovec maďal, který všichni označujeme jménem kaštan.
Ovšem malý podíl těch nepůvodních se velmi nevybíravě rozpíná. Pokud mají tyto druhy označované jako invazní dostatek prostoru a vhodné podmínky, mohou působit nemalé nepříjemnosti nejen okolní přírodě, ale i nám, lidem.
Naštěstí máme znalosti o tom, které části přírody jsou těmi druhy nejvíce ohroženy, víme, jak je likvidovat či omezovat v jejich šíření. Průběžně se sleduje, kde se invazní rostliny objevují, a odborníci uvítají, když se zapojí i veřejnost.
Vyrazte do přírody s mobilem a zmapujte pro svět naše rostliny i živočichy![]() |
Invazní rostliny se na jednu stranu dokážou rozpínat, potlačovat domácí druhy a působit člověku škody. Takový bolševník velkolepý nejenže zaroste kdeco, ale může také citelně popálit, puchýře se pak hojí několik měsíců.
Na druhou stranu některé tyto rostliny už u nás doslova zapustily kořeny a mají řadu vlastností, pro které je lidé oceňují. Mezi rozlehlými intenzivně obhospodařovanými lány jsou třeba mnohdy jedinými stromy vzrostlé akátové háje. Jsou útočištěm pro hmyz, zadržují vláhu, na svazích omezují sesuvy půdy, létají na ně včely… V takovém případě není namístě porosty likvidovat, avšak je potřeba jim věnovat pozornost a v případě potřeby vhodným zásahem omezit jejich případné šíření.