Co pro vás znamená vaše venkovské útočiště se zahradou?
Chata a zahrada pro mne znamená mnoho. Mít možnost ráno vstát, utrhnout si na zahradě většinu snídaně a sednout si s ní ven. Na zahradě jsem, co to jenom jde. Chatu máme v mém rodném kraji, kousek od Třebíče, kde jsem vyrůstal, a trávíme na ní většinu roku. Jiný životní styl bych si ani neuměl představit. Čas na chatě, tenkrát ještě v opravdové trampské osadě, jsem koneckonců trávil se svými rodiči už od velmi útlého dětství. Teď tam s námi takto tráví čas naše vnoučata.
Kdy vám vstoupila do života zahrada jako taková, a nakolik ho změnila?
Byla v něm vždy, právě díky prostředí chaty mých rodičů. Ale pokud se ptáte přímo na tu moji u chaty, tak to bylo počátkem devadesátých let, kdy jsem pozemek starého mlýna koupil spolu se svým kamarádem, rozdělili jsme ho a začali budovat své chaty a samozřejmě přilehlé zahrady. Taky tam tedy máme sad. A jak můj život změnila? Celá stavba tenkrát docela zásadně – na pozemku musely proběhnout rozsáhlé stavební úpravy, protože se jednalo de facto o zbor. Z bývalého mlýna zůstala zachována částečně jen obvodová mlýnice. Nicméně když bylo dostavěno, budování zahrady už byla čirá radost.
Jak se vám hodí vaše osobní zkušenosti při natáčení a moderování Receptáře?
Musím přiznat, že fanouškem a divákem pořadu jsem byl už od jeho počátků, tedy dávno předtím, než jsem ho začal moderovat. Dokonce u mne byl právě na zahradě u chaty na návštěvě s pořadem tenkrát ještě Přemek Podlaha a bavili jsme se spolu o pěstování mého milovaného česneku. Co se týká mých zkušeností, a jestli jsou mi nějak nápomocny, těžko říci. Ale pokud bych měl soudit z velice vřelého přijetí - kterého se mi dostalo od diváků, když jsem před pár lety pořad přebíral od nemocného Vaška Postráneckého - pak asi ano. A jak jsem se toho tenkrát bál, když jsem s moderováním neměl téměř žádné zkušenosti! Nakonec už pořad moderuji šest krásných let.
Jak na sázení česneku, radil Navrátil Podlahovi už v roce 2011.
5. září 2021 |
Letošní rok byl kvůli velmi teplému a časnému jaru, které vzápětí zkrouhly mrazíky, dost specifický. Jak se to projevilo na vaší zahradě? Co stromy, keře, ostatní rostliny?
Nás zkrouhly až ty poslední mrazíky. Radovali jsme se předčasně. Takže všechno v květu – nashi, jabloně, trnky a višeň. Stromy byly krásně bílé jako nevěsty, a jednoho dne ráno květy černé a smutek. Žena se skrytě radovala, že nebude muset sbírat trnky na slivovici, tak alespoň trochu pozitiv. (úsměv) Rybízy a angrešty přežily, takže sirupy na další rok vnoučata mají. (další úsměv) Ostatní rostliny jsme stihli přikrýt netkanou textilií, takže nestrádaly.
Snažíte se na své zahradě hospodařit „co nejpřírodněji“, nebo jsou pro vás výzvou nejrůznější novinky?
Hospodaříme hlavně přírodně, pokud to jen trochu jde. Chemii na postřiky používáme až ve chvíli, kdy jícha, zředěné mléko, výluh z tabáku nebo rajčat nezaberou. Snažíme se o to hlavně kvůli dětem, které jsou velkými konzumenty zahradních výpěstků.
Jaké vůbec byl letošní léto, jak se dařilo rajčatům, paprikám a spol.?
Všemu se dařilo báječně. Úroda byla opět pěkná, nestěžuji si.
Co zásoby z úrody ze zahrady na zimu? Máte nějaký oblíbený recept, ať už z ovoce nebo zeleniny, který děláte každý rok, ať se děje, co se děje?
No jéje! Zavařujeme, nakládáme, sušíme a máme vše od domácích marmelád, šťáv a sirupů, nakládaných okurek či kimči po nasušené bylinky v zimě na čaj. Spoustu toho rozdáme, v sezoně čerstvého, v zimě zavařeného, a stejně máme spíž pořád plnou. Takovou klasikou je u nás rybízový sirup podle receptu mojí ženy, který připravuje v parním hrnci.
Máte pro letošek na zahradě vše hotové? A jak se daří česneku – předpokládám, že od října už je vysazený...
Od předvčerejška mohu tvrdit, že mám hotovo. Teď už se pracuje na vánoční výzdobě, a to se mne netýká. Vlastně trochu, jsem dodavatelem větví. Co se týká česneku, v říjnu bylo na výsadbu brzy, bylo moc teplo. Vzhledem k pracovnímu vytížení jsem ho sázel až ve druhé půlce listopadu, a vůbec to nevadilo. Česnek má jít do půdy a ideálně do týdne by pak měly být mrazíky. A to se mi povedlo.
Čím vám vaše zahrada letos udělala největší radost?
Být na zahradě je radost v každém ročním období, takže radost mi dělá stále. Pravda je, když máte alespoň na chvíli pocit, že je hotovo, je to fajn. To pak „spočinu“ v lehátku a čtu. I na to letos došlo.
Stalo se letos na vaší zahradě něco pro vás výjimečného?
Neřekl bych. Všechno pěkně rostlo, krtci řádili stejně jako každý rok, ptáčci hnízdili a vyvedli mladé, vnoučatům se nic nestalo, přátelé nás navštěvovali. Takže spokojenost bez překvapení.
Máte se svou zahradou a chalupou nějak spjaty Vánoce? A dodržujete nějaké tradice, které měli hospodáři spojeny se zahradou?
My Vánoce a Silvestra slavíme přímo na chatě. Vždy ji s manželkou vyzdobíme, zapálíme františky nebo ji provoníme purpurou, nade dveřmi nesmí chybět jmelí. Myslím, že o mně je už známo, že rád vařím, na Vánoce tak připravuji rybí polévku, bramborový salát a smažím kapra. Když to vyjde, je to kapr, kterého jsem během léta sám chytil. Manželka zase napeče cukroví, vánočky a štrúdl. Na slavnostním stole dále musí být devět druhů ovoce, šupina pod talířem, plovoucí svíčky a na „kostnu“ Betlém po mých rodičích. A samozřejmě stromeček, ten vždy dostáváme od kamarádů, a večer si u něj zazpíváme koledy a předáme dárky. Chodíme i na půlnoční mši do nedaleké Třebíče.
A plány pro vaši zahradu na příští rok?
Každý rok zkoušíme něco nového, co bylo v Receptáři. Ať je to nákup a používání vertikutátoru, budování vyvýšených záhonů nebo vysazení speciálních druhů afrikánů k pórku, aby nám na něj nešla háďátka. Co to bude příští rok, těžko dopředu říct. Přímo s Receptářem pak u nás na zahradě tradičně natáčíme první díl podzimní sezony pořadu, takže počítám, že se sem ke konci prázdnin opět sjede celý štáb, něco pěkného spolu natočíme, uvaříme, pojíme a společně popovídáme.
Tip na angreštovo-rybízový sirup v parním hrnciOldřich Navrátil prozradil recept na lahodný ovocný sirup z angreštu a rybízu, jak ho připravuje jeho žena Monika, i divákům pořadu Receptář prima nápadů. Pokud tedy máte ze zahrádky dost vlastního ovoce – momentálně klidně i z mrazáku, neváhejte ho vyzkoušet. Na jeho výrobu nebudete potřebovat pasírovací plátýnko, nýbrž speciální hrnec, který odšťavňuje pomocí páry. Co budete potřebovat: 4 l zralého ovoce (červeného rybízu a angreštu), 1 až 1,7 kg cukru dle druhu a vyzrálosti ovoce, převařenou vodu (na 1 l koncentrované šťávy cca 1,5 až 2 l vody), 10 g kyseliny citronové a rum.   Tip na sevírování? V létě sirup nařeďte vodou, přidat můžete i trochu zmrazeného ovoce na osvěžení a pár lístků máty. V zimě je skvělý i do čaje. Jak na to? Ovoce vložíte i s několika lístečky a stopkami do odšťavňovacího hrnce. Díky zahřívání párou získáte šťávu za pár minut. To vám urychlí práci a nemusíte ovoce vymačkávat přes plátýnko. Získanou koncentrovanou šťávu nalijete do velkého čistého hrnce a naředíte převařenou vodou. Přidáme cukr a kyselinu citronovou. Pak přivedete těsně pod bod varu (80 až 90 °C), přičemž po celou dobu je potřeba sbírat pěnu, která se tvoří na povrchu. Hotový sirup nalijete přes trychtýř do vymytých lahví a hned zavíčkujete. Předtím ještě víčka a dno láhve pokapejte rumem. |
