Metod, jak zlikvidovat pařez je mnoho. Někdy ho stačí jen okopat, očistit od zeminy a seříznout pilou pod úrovní terénu, jindy (zejména pařezy listnatých dřevin) naočkovat dřevokaznou houbou a počkat až se pařez rozloží (a sklízet do kuchyně vlastní houby). Pařez lze také rozložit pomocí hnojiv, vypálit, vykopat ručně či bagrem apod. Každá metoda má svoje.
Zatím ne příliš obvyklé je frézování pařezů. Vyplatí se tam, kde je větší počet pařezů a odříznutí pilou pod terénem by bylo časově náročné. Nebo kde by se vykopáním výrazně poškodil pozemek a nebo když nelze čekat, až se pařez rozloží.
A možná si vzpomenete na humorná vyprávění kolegů v práci, jak celý víkend kopali, pak uvázali řetěz za traktor a stejně pařez nevytáhli.
Až se budete rozhodovat, zda si chcete frézu půjčit, uvědomte si, že musíte zaplatit velkou kauci (vzhledem k ceně nových fréz). Výhodnější je zřejmě objednat odstranění pařezu u zahradnické firmy (viz box).
Co je k mání
Fréz na pařezy je mnoho typů od jednoduché frézy bez pojezdu přes samojízdné frézy, frézy na dálkové ovládání, jako příslušenství k bagrům až po „lesní frézy“, které jsou poháněny traktorem.
Pokud nevyužijeme služby od specializovaných firem, frézu si můžeme půjčit. V půjčovnách jsou v nabídce jednoosé frézy s i bez pojezdu a pásové. Bez pojezdu jsou vhodné na rovný terén (váží okolo 100 kg), s pojezdem do svahu a do rozmočeného terénu, kde bychom s frézou bez pojezdu obtížně popojížděli.
Frézy na pásech mají zpravidla hmotnost nad tunu, nezřídka je proto problém s dovozem s ohledem na možnost jízdy s přívěsem nad 750 kg. Ale jsou výkonnější, často na dálkové ovládání.
Jak se s tím pracuje
Práce s frézou není složitá. „Základem je, aby se s výjimkou obsluhy v okolí frézy nikdo nepohyboval. Vymrštěný kamínek hodně bolí. Obsluha by měla mít minimálně ochranu očí, kvalitní ochranné brýle nebo pracovní štít. Také by v blízkosti pařezu neměly být velké kameny, betony a další tvrdé předměty, které mohou poškodit vlastní frézu,“ radí Pavel Jeřábek, který se stará o údržbu zeleně v chráněných krajinných oblastech.
Co se počítá
Orientační ceny |
Pařezy pro menší frézy by neměly být vyšší než 30 cm, doporučený průměr pařezu je do 80 cm, ale lze odfrézovat i větší. Menší frézy umí frézovat asi do 25–30 cm hloubky. Ale nezřídka, například na louce v sadu, stačí jen několik centimetrů pod povrch pozemku, aby o pařez nenarážela sekačka.
Rychlost frézování záleží na druhu dřeviny. „Měkké“ dřeviny, jako jsou lípa, vrba, olše, topoly, jehličnany apod., se frézují poměrně dobře. Frézovat „tvrdé“ dřeviny (slivoně, třešně, jabloně, duby, habry a další) je trochu pomalejší. Ale záleží i na tom, jak je pařez „rostlý“, jak je ostrá fréza a i na šikovnosti obsluhy.
Podívejte se do galerie na jámy po pařezech: odfrézovat pařez o průměru asi 40 cm do 25 cm hloubky (ořešák) trvalo necelou hodinu (včetně příprav). Odfrézování do země prorostlého kmene vrby (délka 4 m) proběhlo za necelé dvě hodiny.
Frézování většího počtu pařezů je rychlejší a fyzicky méně namáhavé než rozřezávání takového kmene na kusy za neustálého broušení řetězu a s následným překopáváním kořenů, kterými kmen prorostl do země.
Využijete všechno
Po frézování nám z pařezu zůstane jen hromada pilin. Ty lze využít na mulčování, do kompostu, rozhodit ve velmi slabé vrstvě po louce a „zdravé“ piliny lze využít i na pěstování hlívy a dalších hub.
Na větší náletem zarostlý sad či pozemek je lepší využít „lesní frézu“. Ta umí i rozdrtit slabší náletové dřeviny bez kácení a i celý pozemek následně prokypřit. Nicméně při celoplošném použití takové frézy zároveň ničíme drobné organismy (hmyz apod.) na povrchu pozemku.
Při frézování musíme počítat s velkým hlukem (okolo 100 dB). Proto bychom tam, kde jsou „hlukové“ vyhlášky, měli frézu používat v době, kdy lze hlučné stroje provozovat. Spotřeba benzinu u silnější frézy (20 k) se za celodenní provoz pohybuje okolo 15–20 l. Musíme si uvědomit, že motor je skutečně celý den silně zatížen a musí běžet na maximální otáčky.
