Duben je měsíc plný aprílových zvratů: jeden den sluníčko, druhý zataženo a déšť. A i když předpovědi líčí ten letošní jako teplotně nadprůměrný, o déšť podle meteorologů nouze nebude. Pro jarní výsadbu proto vyberte odolnější květiny, které vydrží zvraty počasí a udělají na jaře z vaší zahrady či terasy oázu jásavých barev: jarní cibuloviny a okrasné hlíznaté rostliny.
Co sázet v dubnu a květnu?
Teplejší duben či květen je ideální čas na jiřiny, mečíky, frézie, begónie nebo dosny. Někteří zahrádkáři radí počkat s jejich výsadbou ven až na druhou polovinu máje, po „ledových“ či „zmrzlých mužích“ 12. až 14. května. V tomto období může teplota v noci ještě klesnout pod nulu. Naopak na sněženky, narcisy či hyacinty už zapomeňte. Tyto něžní poslové jara se musejí sázet velmi časně, protože potřebují k rozkvetení prožít chladnější časy. Jestli se z nich chcete radovat, zasaďte je už na podzim a počkejte si na jejich květy na konci příští zimy.
Pozor na ledové muže 12. až 14. května
Se sázením mečíků, begónií a jiřin ale zase moc neotálejte. Ideální je podle majitele zahrádkářství v pražských Vršovicích Heřmana Havelky vysadit je v polovině dubna. „Pak je velká šance, až přijdou zmrzlí, budou ještě v zemi,“ vysvětlil a dodal, že tato rada neplatí pro všechny jarní rostliny. Frézie nebo kany jsou na chladné počasí tak náchylné, že je lepší si je předpěstovat doma, postupně je zvykat na venkovní teplotu a nastálo je umístit venku až po 20. květnu, kdy už noční mráz opravdu nehrozí. Když si je vysadíte v květnu rovnou ven, může je spálit mráz nebo se růst natolik zpomalí, že vám rozkvetou až na konci září.
Jak sázet jiřiny?
Jiřiny patří mezi hlíznaté rostliny a sázet můžete buď hlízy anebo předpěstované sazeničky. Hlízy dávejte zhruba 5 cm do země, naklíčeným očkem nahoru. Dobré je dodržovat vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami nejméně 40 cm, protože vzrostlé jiřiny se bohatě větví. U větších odrůd se doporučuje vzdálenost až 70–80 cm. Myslete také na oporu, zvlášť u vyšších odrůd.
„Pokud máte jiřiny vysoké, tak než hlízu umístíte do zeminy, umístěte tam kůl nebo nějakou oporu, která vám jiřinu bude držet, aby se ve větru nezlomila,“ radí zahradnice ze Zahradnictví Flos. Už při výsadbě dopřejte jiřinám vyzrálý kompost a nezapomeňte na zálivku. Při výběru místa pro jiřiny myslete na to, že tyto rostliny potřebují hodně světla. Nehodí se proto k pěstování pod stromy nebo na severní straně domů, kde je velkou část dne stín.
Mečíky chraňte před větrem
Mečíky neboli gladioly jsou jednou z nejoblíbenějších okrasných rostlin. Mají cibulovitou hlízu. Vysazujeme je zhruba 8 až 10 centimetrů hluboko a asi 15-20 centimetrů od sebe. Mají rády slunce i polostín. Velmi snadno se však zlomí, takže je důležité je chránit před větrem. Vhodná doba pro výsadbu začíná kolem 15. dubna a trvá až do poloviny června.
Na zámku v Žirovnici se koná výstava květin, hlavně pak lilií. Na snímku jsou mečíky od pěstitele Jaroslava Kovaříka.
Stejně jako jiřiny (vpravo), lze i hlízy lilií vysazovat do nádob. Nesmějí ovšem promrznout.
Begónie
Begónie je dají pěstovat jak v květináči nebo v truhlíku, tak ve volné půdě. Záleží jen na vašem rozhodnutí, kde vám tyto pestrokvěté rostliny udělají větší parádu. Při nákupu si nechte poradit, některé druhy jsou totiž náchylnější na chlad, a k pěstování venku se tak příliš nehodí. Pokud je chcete mít venku, chraňte je před mrazíky.
Platí to zejména o hybridu Begonia elatior, který se hodí spíš do květináče jako pokojovka nebo na chráněnou terasu či balkon. Je to citlivka, která nesnese ani přímé slunce, ani chladnější počasí, za péči se vám ale odmění bohatým kvetením. „Kvete dlouho, často i celoročně, pokud má dostatek světla a tepla,“ uvádí zahradní designérka Dana Marklíková z portálu Radyzezahrady.cz.
Vypěstujte ze semínka Jaké květiny zasít v dubnu a květnu? Konec dubna a květen je také vhodná doba na vysetí letniček, tedy rostlin, které rychle vyrostou, ale budou vaši zahrádku zdobit jen jeden rok. Zasít si můžete vznešenou slunečnici, krásenku (Cosmos), z těch menších třeba sluncovku. Pro tu je ideální doba výsevu už od března. V květnu si můžete také vysít aksamitník (afrikán), počítejte však s tím, že pokvete později, než kdybyste ho zasadili do venkovního záhonu už předpěstovaný. |
I u begónií platí rada: předpěstovat doma a vysadit až po 15. květnu, nebo dát hlízu rovnou ven, ale ne dříve než v polovině dubna. Někteří zahrádkáři doporučují raději i s výsadbou hlíz venku počkat až po zmrzlých, to však pozdrží dobu, kdy vám rozkvetou. A pozor, i když mají rády teplo, přímé prudké slunce jim škodí. Hledejte pro ně místo v polostínu.
Frézie
Něžné květy frézií rozzáří každou zahrádku. Tato původem africká rostlina má intenzivní vůni a pěstovat ji lze jak uvnitř, tak venku. Je ovšem docela náročná. Kromě teplého a slunného místa vyžaduje také pravidelné zalévání, ale nesnáší přemokření.
Doba vhodná k výsadbě ven začíná až v druhé polovině května. Sází se tak, aby byla hlízka celá pod zemí. Většinou to bývá 8 cm. Dodržujte rozestupy aspoň 10 cm, ať mají rostlinky dost prostoru pro růst.
Dosny (kany)
Jaro se také hodí k sázení dosen, které jsou známé i jako kany. I když jde původem o tropickou rostlinu, její odrůdy byly vyšlechtěny tak, aby dobře snášely i méně teplé počasí. Lépe je předpěstovat odenky uvnitř a až v druhé polovině května je vysadit ven.
Dbejte na to, aby zemina v záhonu sahala dost hluboko, dosny potřebují pořádně zakořenit, jinak se vám vyvrátí. Při vybírání vhodného místa myslete na to, že mohou vyrůst až do výšky 180 centimetrů. Sázejte je aspoň 40 až 50 cm od sebe. Potřebují slunečné místo a důkladnou zálivku během celého vegetačního období.
Jak ochránit rostlinky před mrazem?
Někdy rozmary počasí prostě neodhadneme a oddenek vyraší dřív, než jsme čekali. Jak ochránit „novorozenou“ rostlinku před mrazem? Tady je několik tipů.
Rostlinku můžete na noc překrýt obrácenou sklenicí nebo velkým hrnkem. Nádobu dobře zapasujte do záhonu, aby ochránila květinu před únikem tepla ze země.
Pomoci může také překrytí fólií. U jiřin ji můžete upevnit přímo na opěrnou konstrukci, pokud jste si ji připravili už při zasazení.
Naopak obalování rostlin plátnem nebo pytlovinou, jaké se doporučuje například u stromů nebo keřů, se pro křehké stonky květin nehodí, neunesly je jejich váhu.
