Jediné místo v České republice, kde lze legálně zakoupit hnízdo čmeláků zemních Bombus terrestris terrestris, tedy našeho opravdu původního chráněného druhu, je Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku. Právě a jen tam každoročně dokážou odchovat alespoň jejich omezený počet a dodat nadšeným zahrádkářům zabydlená čmeláčí hnízda, jež vydrží jednu sezonu.
„Je za tím neuvěřitelné množství práce, protože odchovat v uměle vytvořených podmínkách tento náš původní druh není jednoduché, to je opravdu kumšt. A moje kolegyně Alena Votavová z Troubska to umí,“ vysvětluje pro iDNES.cz s netajeným respektem entomolog Jakub Straka, odborník na blanokřídlý hmyz, spolupracující s Agenturou pro ochranu přírody. S tím, že zná další odborníky i nadšence, kteří to umějí a povolení na to mají, jen to nedělají komerčně.
Odchov je u našeho čmeláka zemního složitý nejen z důvodu nutné zimní hibernace, v laboratoři navíc není jednoduché ani tzv. nastartování královny, aby zahnízdila. „Proto tyto čmeláky nikde jinde neseženete. Jen v Troubsku a v přírodě,“ konstatuje odborník. A dodává, že něco jiného je to u jihoevropského čmeláka zemního ze Španělska (tedy poddruhu čmeláka zemního), který nepotřebuje zimovat a snadno startuje hnízdění.
U těchto nezimujících čmeláků není umělý odchov vůbec složitý, úspěšně je odchovávají i v Polsku. Navíc jsou jeho dělnice mnohem větší a výkonnější, někdo je dokonce označuje jako superčmeláky. Proto si je tolik pochvalují zemědělci, kteří hnízda s těmito čmeláky používají na opylování plodin pěstovaných ve sklenících. Tam je jejich využití v pořádku, navíc má přísná pravidla, do volné přírody by se tak tito čmeláci vůbec neměli dostat.
Box s hnízdem výkonných šlechtěných čmeláků v produkčním skleníku. Někteří prodejci se je snaží prodat i jako vhodné na zahrádku (s tím, že je i s dodanou krabicí vložíte do klasického dřevěného čmelína), což může ve volné přírodě napáchat víc škody než užitku. Tito čmeláci do volné přírody nepatří. Ilustrační foto
Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy se tento u nás nepůvodní poddruh čmeláků zemních ze Španělska (Bombus terrestris dalmatinus, případně jeho kříženci), určený pro využití ve sklenících, snaží různí prodejci prodat jako našeho původního čmeláka zemního. A přiživit se tak na touze řady lidí mít na zahradě vlastní čmelín.
„Tato snaha o nekalou konkurenci se opakuje už zhruba čtyři roky, nezákonné prodeje nepůvodních poddruhů řeší ochrana přírody opakovaně, podnět byl podán i na Inspekci životního prostředí,“ uvádí entomolog. Upozorňuje na to i web a facebookový profil Čmeláci Plus. Kupující často ani netuší, že si kupují hnízdo čmeláků, kteří za pár týdnů uhynou. A nedozví se, že musí mít na chov čmeláků a umístění čmelína povolení. Narozdíl od nich Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku na Brněnsku tato povolení i pro své zákazníky ošetřena má.
A v čem je u nepůvodních poddruhů problém, pokud by se dostali do naší přírody? Ten by mohl nastat, pokud by se s nimi spárovaly královny našich původních čmeláků zemních. „Jaký by to mělo dopad na populaci našich čmeláků, to nikdo neví. Cizí genofond, který má ještě navíc jiné chování, by každopádně mohl narušit fungování populací našich druhů čmeláků. Minimáně by vyblokoval ty královny, které by napářil nepůvodní poddruh. To by nepochybně počty našeho původního čmeláka zemního snížilo. A experimentovat ve volné přírodě s chráněným druhem a jeho osudem není přijatelné,“ uvedl entomolog.
Přijatelné by bylo, kdyby se vedle odbodníků z Troubska našli další schopní a nadšení chovatelé, kteří by nejen pro sebe, ale i pro další zájemce komerčně odchovávali jakýkoliv z našich původních druhů čmeláků. To by pro naši přírodu smysl mělo. Jen je za tím opravdu spousta dřiny.
