A pak se Markéta s Martinem, rodiče malé princezny, přihlásili do pořadu Tři v zahradě. (Zahrady ze tří předchozích dílů představujeme na konci tohoto článku, najdete je také v archivu České televize.) V něčem si nevěděli rady a nemohli se hnout z místa, a na některých detailech se nedokázali shodnout. Přitom oba toužili totiž po celkovém promyšleném konceptu a jasné vizi do budoucna. (Pro inspiraci, jak lze dostat maximum do malé zahrady, představil zahradní designér Ferdinand Leffler v pořadu tuto městskou zahradu od atelieru Flera.)
Že bude Martin zahradní stavby realizovat sám, v tom měli rozhodně jasno. Navíc chtěli – stejně jak v případě rekonstrukce domu – použít především přírodní a lokální suroviny, a co nejvíc i vlastní materiál. Modřínové dřevo na terasu Martin nejprve dva roky sušil, mlat na kruhovou plochu k ohništi měl vybraný – žulový, z nedalekého lomu.
Venkovská zahrada u Sázavy s nádhernými výhledy |
Zahradní designér Ferdinand Leffler, krajinářská architektka Janka Bieliková i realizátor Aleš Kurz byli z přístupu mladého páru a Martinovy poctivé a vkusné práce doslova nadšeni. A stejně tak z nádherných výhledů, o které by bylo škoda v zahradě přijít. Janka také ocenila již zapojené trvalkové záhony, které si Markéta vysadila po absolvování kurzu a dokombinovala si je po svém, podle konkrétních stanovišť.
Podle Janky sice Markéta rostliny trvalek do záhonů vysadila na začátku moc hustě, nicméně teď jejich odkopky mohla použít na další realizované záhony, a rozhodně tím s Martinem dost ušetřili. Janka jí schválila i rostliny přisazené dle Markétina výběru – část záhonu prostě může mít jiné mikroklima, protože je třeba ve stínu. Sice to je někdy trochu punk, nicméně specifika své zahrady je prostě potřeba vnímat a sžít se s nimi.
Naslouchat své zahradě, to se Markétě s Martinem rozhodně daří. Spolu vybrali místo pro ohniště a rozhodli se pro kruhový tvar. Mlat Martin vybudoval na jedničku, sám si svařil i kovové pláty na vymezení prostoru ohniště. A svou výjimečnou šikovnost předvedl i při realizaci terasy. Když nepočítal již připravené dřevo na terasu, stál ho ostatní materiál na dobudování mlatových povrchů, záhony a terasu – mj. štěrk, žulová drť na mlat či kovové pláty silné 5 mm – zhruba 15 tisíc Kč. Za práci ušetřili.
Právě terasa byla pro mladý pár i pro přizvané odborníky velkou výzvou, vzhledem k umístění domu a celkové dispozici nepříliš velkého pozemku. Nakonec je položena na opálených trámech, složená z různě širokých, jednou olejem natřených modřínových prken a má atypický tvar – podle Ferdinanda Lefflera jde rozhodně o designový majstrštyk. Terasu lemují Markétiny trvalkové záhony a dnes je pro rodinu cenným soukromím.
Před sebou pak Markéta s Martinem mají do budoucna také vybudování bazénu a sauny. Jak říkal na konci ani ne půlhodinového sestřihu Ferdinandu Lefflerovi s pobaveným úsměvem Martin, který ještě nemá zdaleka hotovo: „Stačí v tom nechat duši, a máte krásnou zahradu...“
U řeky, s dětmi a zvířectvem po boku, vybudovali za léto zahradu jako sen |
Zahradu u rybníka jako soukromý ráj pro fotografa proměnili Tři v zahradě |
Biobazén pořídili za zlomek ceny, rodina si ale při natáčení s Lefflerem mákla |
