Čtvrtek 28. května 2020, svátek má Vilém
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 28. května 2020 Vilém

Těžké začátky „branibor“ v Čechách. Zpočátku je dávali jenom prasatům

aktualizováno 
V krizi umí nasytit davy. Chutnaly už Inkům před osmi tisíci lety. Bramborami, dříve nazývanými „branibory“, ale Češi ještě před dvěma staletími opovrhovali. „Ani nejprostší čeledín nechtěl je pojídati,“ píše se v první české kuchařce věnované čistě bramborám. Napsala ji Hana Dumková, od jejíž smrti uplynulo sto let, připomíná týdeník 5plus2.

Brambory jsou dnes jednou z nejobvyklejších příloh, ale mohou se stát i hlavním chodem. | foto: Bílé Plus

Žena, která naučila české hospodyně vařit z brambor. Takový „titul“ náleží kuchařce a spisovatelce Haně Dumkové, od jejíhož úmrtí v únoru uplynulo sto let. Byla totiž autorkou první rozsáhlé české kuchařky věnované výlučně bramborám, která se jmenovala Úprava jídel zemákových a kterou je možné si zdarma prolistovat na webu Národní knihovny České republiky.

Fotogalerie

„Roku 1874 bylo tomu sto let, co zemáky do zemí Koruny české přineseny byly,“ vyzdvihuje autorka jeden z důvodů, proč knihu začala psát. V té době se ale bramborům říkalo hlavně branibory.

Důvodem bylo, že se rostlina rozšířila z Německa, které Češi nazývali Braniborsko. „Čechové, nazývajíce z doby válek pruských všechny Němce Branibory, pojmenovali tak i zemáky,“ vysvětluje v předmluvě slavné české kuchařky spisovatelčin manžel a též milovník brambor Josef Dumka. Jedna ze základních plodin českých polí byla přitom po dlouhá léta vnímána jako potrava dobrá tak leda pro prasata.

Pocházely z Jižní Ameriky

Vraťme se ale ještě hlouběji do minulosti. Prapůvod brambor je třeba hledat v Jižní Americe, kde je už před osmi tisíci lety pěstovali lidé z civilizace Inků. Ti si vyšlechtili desítky odrůd, měli dokonce bramborové božstvo.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Kdo plodinu dovezl do Evropy, se už neví – možná Kolumbus, ale spíš až dobyvatelé ze Španělska. Jeden z nich, konkvistador Francisco Pizarro, zakladatel dnešního hlavního města Peru Limy, je považoval za houby. Konkrétně za „chutné a moučné lanýže“. 

Kromě Španělů se chtěli novou plodinou pochlubit i Angličané, královně prý jako dar připravili z nevídané suroviny připravený salát. Jenže nikoliv z hlíz, ale z jedovaté a nechutné bramborové natě. Entrée brambor v Anglii bylo tedy neslavné. 

Tajemná nová rostlina se z počátku těšila zájmu především v zahradách bohatých Španělů, odkud poté pronikla do Itálie coby vzácné „tartuffi“. V roce 1675 se jí začalo dařit v Irsku, roku 1717 se brambory objevily v Sasku a o dvě desetiletí později v Prusku, odkud se ve velkém dostaly coby „branibory“ do Čech.

Do Prahy je přinesli mniši

Evropané o novinku v jídelníčku z počátku nestáli. Téměř dvě století považovali brambory za pohanskou, nečistou a zdraví ohrožující plodinu. „Německý lid, jevě velkou nechuť k nové plodině, ničil pole zemáky posázená tak, že císař Bedřich musel k ochraně dragouny povolat a kolem polí postaviti,“ vypravuje v knize Josef Dumka s tím, že kdo odmítl brambory pěstovat, hrozil mu trest uříznutí uší a nosu.

Jinak než silou na to šel jistý Francouz, lékárník Antoine Parmentier. Nejprve přesvědčil krále Ludvíka XVI., aby mu věnoval bramborová pole nedaleko Paříže. Lidé ale jím pěstovanou plodinu ignorovali.

Lékárník přesto nechal pole hlídat. Ale jen přes den a co nejvíc nápadně. Tím vyvolal zvědavost u vesničanů, kteří pak v noci brambory kradli, doma je tajně jedli a postupně je začali sami pěstovat.

Byť obyčejní lidé, a dokonce i chudina zemáky z počátku odmítali, oblíbili si je mniši. Zejména františkáni, kteří jimi zdobili klášterní zahrady. 

Právě ti je jako jedni z prvních přinesli během třicetileté války do Prahy. Po čase se k jedlíkům brambor přidali šlechtici i měšťané. 

O několik desetiletí později už bývaly k vidění na polích častěji, ovšem nejdříve hlavně na horách, kde se jiným plodinám tolik nedařilo. „Horníci z Rudohoří (starý název pro Krušné hory – pozn. red.) přinesli zemáky do okolí jáchymovského a odtud octnuly se přes slezské pohoří v našich Krkonoších. V horách českých nalezly záhy vděčných ochránců, zatímco ve středu země bylo o ně velmi málo pečováno,“ vypravuje Dumka. 

„Mnozí hospodáři zasazovali se sice o rozšíření jich mezi svými krajany, ale marně. Rolník, pěstoval-li je takřka z donucení, krmil jimi jen vepřový dobytek, lid však se jich ani nedotkl, ba ani nejprostší čeledín nechtěl je pojídati.“

Když ještě nezvyklou plodinu občas zachvátila nějaká choroba, zhrozily se i úřady. Berlín, ale třeba roku 1806 i Praha, zakázal například dobývat brambory rané. „Válečná léta a mnohé neúrody ovšem překonaly všelijaké předsudky a dopomohly bramborům k důstojnému postavení v našem polním hospodářství,“ uzavírá Josef Dumek s poukazem na to, že se tak stalo někdy kolem roku 1813.

Bramborové pochutiny podle Hany Dumkové

Kuchařská kniha Hany Dumkové Úprava jídel zemákových vyšla v nakladatelství Františka Kytky v roce 1880. Obsahuje 516 receptů včetně pokrmů jako toč, lepenice, pražená kaše, michanky a další méně známá jídla dřívějších hospodyň.

Titulní strana kuchařky, která možná zvrátila vnímání brambor jen jako jídla...

Titulní strana kuchařky, která možná zvrátila vnímání brambor jen jako jídla pro prasata.

Třeba bramborové kaše byly levné a připravovaly se na desítky způsobů, na sladko i na slano. Následující recepty přinášíme v původním dobovém znění. 

Zemáková kaše pražená
Zemáky oškrabané se dají do hrnce a vaří se s kmínem a solí. Zároveň se vezme 3/4 žejdlíku (0,26 litru krupičky dětské), dá se na rendlík, přidá se kus sádla a míchá se jí, až je do zlatova opražena. Krupice tato se přidá k zemákům jemně rozmačkaným a poleje se horkým sádlem nebo máslem.

Zemáková kaše s jablky
Vezme se stejné množství zemáků i jablek. Zemáky se uvaří, scedí, protlačí sítem, by z nich povstala hustá kaše. Oloupaná jablka se uvaří a sítem protlačí. 

Jablka i zemáky se smíchají s kusem másla, až vše hodně zhoustne. Na mísu se udělá z kaše homole a pokryje se houskou na másle smaženou.

Toč
Oloupají a rozstrouhají se na struhadle velké zemáky syrové, ke kterým několik vařených rozstrouhaných se přidá, načež přidá se mouky a mléka, z čehož udělá se řídké těsto, kmínem a solí připravené. Na máslem vymazaný pekáč naleje se těsto a dá se do červena upéci. Velmi chutné jesti jídlo toto –dokud je čerstvé. 

Lepenice
Oloupají se velké syrové zemáky, uvařejí a rozmíchají na kaši. Uvařené zelí smíchá se se zemáky společně, osolí a omastí se a lepenice hotová dá se na mísu.

Omelety zemákové
45 grammů másla, 2 celá vejce, několik strouhaných uvařených zemáků, půl litru smetany, 90 grammů cukru, kousek vanilky a půl litru bílé mouky se v hrnci smíchá, omeletová forma se promastí, do formy po částkách lije, upečené se posypou skořicí a cukrem.

Autor:
  • Nejčtenější

Víte, co chce vaše kočka říct? Překladatelský manuál vám poradí

Často si lidé nerozumí ani mezi sebou, a to mluví stejnou řečí, natož aby porozuměli své kočce. Přitom určitě stojí za...

OBRAZEM: Balkonová zahrádka i zahradní jezírko. Tak se staví během karantény

Až do 26. května můžete posílat své projekty, kterými jste se bavili v době, kdy bylo více času na práce kolem chalupy....

KVÍZ: Dnes je Světový den včel. Vyzkoušejte, co o nich víte

Dvacátého května si připomínáme Světový den včel. Jsou to vyloženě obdivuhodná a pracovitá stvoření – ne nadarmo se...

Víkendová zahrada rodičů, kteří i úžasné jezírko zvládli vybudovat sami

Soutěž Nejprve si rodiče pana Michala z Prahy postavili srub, který využívají jako víkendovou chalupu. A zcela sami, případně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Exotické krásky milující teplo. V Česku potřebují muškáty zvláštní péči

Premium Muškáty v široké škále zářivých barev zdaleka nepatří jen na venkov. Také okna, terasy či balkony v menších i velkých...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Svoboda na dvou kolech Čechy láká. Porovnali jsme nejpopulárnější skútry

Premium Skútr, to znamená hlavně svobodu pohybu namísto stání v kolonách. V porovnání s automobilem nabízí levnější a...

Mám už celé krize dost, hyperbola strachu je šílená, říká šéfkuchař Pohlreich

Premium Když vidíte sedět Zdeňka Pohlreicha v úplně prázdné restauraci Next Door v centru Prahy, kde jste si dřív bez rezervace...

  • Další z rubriky

OBRAZEM: Balkonová zahrádka i zahradní jezírko. Tak se staví během karantény

Až do 26. května můžete posílat své projekty, kterými jste se bavili v době, kdy bylo více času na práce kolem chalupy....

Zahrada s vodou a výhledy jako součást domova, která přináší radost a léčí

Soutěž „Naše zahrada není jen zahradou, je to naše srdcovka. Zdroj neustále se objevující práce, která nás naštěstí baví,...

Bazény na zahradě letos nahradí dovolenou u moře. Prodejci mají žně

Školáci jsou doma, letní dovolená u vody v zahraničí je nejistá. Náhradou může být stavba bazénu na zahradě. Největší...

Sedláci roku pokračují v bio tradici předků, na farmě hospodaří 152 let

Na svém statku hospodaří bez přestávky už přes 150 let. Letos manželé Řehořkovi získají za své bioprodukty cenu...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz