Takzvaný systém podporovaného zemědělství vznikl již v 60. letech v Německu a ve Švýcarsku. Od té doby se úspěšně rozšiřuje po celém světě. Spočívá ve spolupráci odběratelů z města se zemědělci z blízkého okolí. Lidé většinou předem zaplatí určitou sumu - okolo 200 Kč za bedýnku směsi sezonní zeleniny (8-10 kg) - a poté si zeleninu vyzvednou na smluveném místě v týdenních či čtrnáctidenních intervalech.
"Vydělají na tom obě strany,“ tvrdí Martin Kuciel, autor foodblogu Cuketka.cz, který je sám odběratelem bedýnek. "Farmář dostane od spotřebitele víc peněz, než kdyby zeleninu prodával zpracovateli nebo výkupčímu, a konzument zaplatí méně než v klasické obchodní síti.“
Pro zemědělce systém zajišťuje stálý příjem, předem jistý odběr a umožňuje mu plánovat úrodu dopředu. "Pokud si farmář zajistí dostatečně velké družstvo, má postaráno na živobytí po celý rok,“ tvrdí Martin Kuciel s tím, že navíc získává od odběratelů zpětnou vazbu, o jaké druhy zeleniny je největší zájem, a podle toho upravuje výsadbu.
"Metoda bedýnkování je podle mne geniální a nám zemědělcům usnadňuje práci i plánování úrody na celý rok. Když jsme začínali, nebyli jsme si jisti, zda bude zájem. A teď nestíháme, pro příští rok budeme muset rozšiřovat pole," potvrzuje Stanislav Svatoň z Ekostatku Vlkaneč, který se do systému také zapojil.
Systém si spravují zemědělci sami. V družstvech bývá okolo 20-50 lidí, ale může jich být dokonce i 1 000. Vše záleží na velikosti farmy a schopnostech a možnostech farmářů. Za bedýnky se platí buď předem, a to buď na celou sezonu, měsíc, nebo i jen týden dopředu. Možnost je zaplatit i po převzetí dodávek. Vše záleží na domluvě zemědělců a odběratelů.
Také obsah bedýnek je u různých farmářů různý podle toho, na jakou produkci se specializuje. Někde to může být jen zelenina a ovoce, jinde je možné objednávat i vajíčka či maso, nebo dokonce víno. O rozvoz se starají buď členové družstva, nebo sám zemědělec. Většinou se domluví s nějakou prodejnou či kavárnou, kde si je lidé vyzvedávají.
Výhody a nevýhody bedýnek
Výhodou je přímý odběr čerstvé a sezonní zeleniny za nejlepší cenu a možnost znovu poznat české ovoce a zeleninu v té nejlepší formě. "Bedýnkáři“ navíc podporují české zemědělce. Odběratelé také často přijdou do styku s méně známými druhy zeleniny, které v běžné obchodní síti nejsou.
Nevýhodou je nutnost zpracovat vše v týdenních intervalech a také určitá nutnost podřídit se výběru zeleniny od farmáře. Každá bedýnka je trochu překvapením a nikdy se nedá přesně určit její složení - záleží to zkrátka na přírodě a sezoně. To je argument, který může znervóznit člověka zvyklého mít ze supermarketu veškeré ovoce a zeleninu stabilně po celý rok. Systém ale naopak nadchne lidi, kteří respektují přirozený cyklus tak, jak v přírodě fungoval od nepaměti, a toužit v lednu po jahodách jim přijde nenormální.
Jak je to s bedýnkami v Čechách?
V České republice se systém teprve rozjíždí, ale už nyní mají o bedýnky lidé veliký zájem a fungující farmy mají kapacity pro tento rok téměř naplněny. Existuje zde totiž zatím málo družstev (čtyři v Praze a jedno v Brně). Je však otázkou času, než se rozšíří i do jiných měst. Dokonce i ministerstvo zemědělství vydalo příručku s radami, jak bedýnky provozovat. I když je vytvořena pro distributory, jsou v ní důležité a čtivě napsané informace a ukázky toho, jak mohou bedýnky v našich podmínkách fungovat. Stáhnout si ji můžete přímo ze stránek autora Tomáše Václavíka ZDE.
Komu ze zájemců se nepodaří stát se členem "bedýnkového družstva" pro letošní sezonu, může si zarezervovat místo na příští rok (farmář podle počtu odběratelů bude plánovat úrodu v příští sezoně) nebo zkusit štěstí a obvolat zemědělce ve svém okolí. Adresář zemědělců najdete například na stránkách Biospotřebitel.cz. Několik fungujících družstev s kontakty a informacemi, jak si založit vlastní družstvo, najdete přímo na stránkách pana Cuketky.
Jak funguje systém bedýnek?- Skupina 20-50 lidí se domluví s farmářem z blízkého okolí. Ten jim poté dodává bedýnku sezonní zeleniny za fixní cenu každý týden či 14 dní. |
