"Není to žádný můj objev. Podobná kamínka používali odedávna dřevorubci v lese, aby se ohřáli a třeba si na pařezu i uvařili," říká Josef Kalaš, šéf místního Lechovického sklípku. Během sezony si vždycky sežene místo pařezu několik silných polen, a pak je běžně používá i na chatě, když se sejde velká rodina i s dětmi, které milují opékání buřtů.
Pod křížovým řezem pilou vyřízněte otvor, kudy budete zapalovat a kudy bude proudit vzduch.
Oproti klasickému táboráku má hořící špalek tu výhodu, že není potřeba zakládat klasické ohniště, kde polovina uzeniny skončí připálením od plamenů. Špalek prohořívá od středu a o oheň není třeba se starat celý večer, buřty se opékají spíše žárem než plameny.
"Já osobně používám vysušený smrk, ale stejně by to určitě fungovalo i s dalšími dřevinami," radí. Jednoduše špalek křížem motorovkou prořízne skoro až dolů. Pak je ale potřeba dole v místě, kde končí řez, vyříznout otvor, kudy do spár bude proudit vzduch a kde se špalek podpálí. "Stačí tři kostičky pepa a o oheň se už pak nemusíte starat," chválí si.
Začněte řezat spodní hranou špičky lišty...
... pak se teprve opatrně řetězem prořezávejte dovnitř kmene.
Martin Komárek, nejlepší český dřevorubec, dodává: "Použijte jakékoliv dřevo, moc na tom nezáleží. Hodně vysušené dřevo rychleji vyhoří, dřevorubci káceli v lese čerstvé dřevo a taky jim to fungovalo a prohořívalo zase pomaleji, ale hůř se tím pádem podpalovalo."
Právě vyříznutí dolního otvoru je ale kritickým okamžikem. Je třeba provést takzvaný zápich špičkou motorové pily, kdy se začíná opatrně řezat spodní hranou špičky a pak teprve se lišta s řetězem "vnoří" do dřeva. Kdo by začal přímo špičkou, mohla by ho pila "kopnout", provedla by zpětný vrh.
Podívejte se na video, kde Martin Komárek ukazuje zásady práce s motorovou pilou. Moment, kde předvádí techniku vpichu, najdete zhruba na 3:30. min. stopáže.
9. května 2009 |
