Bývalý kravín v Lážovicích nedaleko Příbrami už zažil mnohé. Těžko by někdo před pár desítkami let odhadoval, že se tam jednou budou v kádích prohánět ryby a v akváriích drobný rybí potěr, který docela netrpělivě čeká, až povyroste a uvolní se pro něj místo v těch kádích. Vodu v kádích přitom svými kořeny čistí rostliny, které bydlí o patro výš. Prostě takový přirozený koloběh.
Takto přirozeně a – na první pohled – triviálně funguje i vlastní aquaponie. U níž navíc bez jakýchkoliv pochybností platí, že co na vstupu vložíte, to na konci dostanete. A protože zakladatelé farmy Jan Dušek a Michal Hrášek chtějí dostat to nejlepší rybí maso a zeleninu, krmí své sumečky africké i žraločí, tilápie i další ryby krmivem v nejvyšší kvalitě. Ač certifikát biokvality paradoxně dostat nemohou – a to jen proto, že rostliny nepěstují v půdě, ale ve vodě – nevadí jim to.
Jak funguje aquaponie na zavedené farmě |
„Děláme to hlavně pro sebe. A pro svoje rodiny,“ říká s úsměvem a v nadsázce jejich kolega Petr Velich, který do rozjeté farmy naskočil jako špičkový odborník na péči o ryby. S tím, že firemní naturálie v podobě lahodného rybího masa a čerstvých salátů se prostě vždycky hodí.
Aquaponie je totiž systém, který neošidíte. Lze ho dělat jen poctivě. Natolik křehká je rovnováha v uzavřeném koloběhu trubek, čerpadel a filtrů, že si nelze dovolit vložit do něj nic jiného než pečlivě vybrané kvalitní krmivo pro ryby, jejichž trus je přírodní výživou pro rostliny. Žádná chemie. Jinak vám celý systém zkolabuje.
Ekologie, jasný původ, jasná kvalita
Protože chtějí být lážovičtí jako farma soběstační, každou rybku si tu vypiplávají sami už od výběru kvalitního chovného páru, stejně jako každou rostlinku od semínka. Zeleniny přitom ročně vyprodukují 36 tun a rybího masa 320 tun. Maso si nechávají testovat ve dvou nezávislých laboratořích, takže mají černé na bílém, že ryby z jejich produkce mají o 30 % vyšší obsah omega-3 mastných kyselin či bílkovin.
Rybář se prostě nezapře. Petr Velich je ale především opravdový odborník na chov a odchov ryb, takže se v práci na farmě doslova našel.
Chovají tu na maso sumečky africké, tilápie nilské či sumečky žraločí, známější jako pangasius, jehož obliba před lety vystoupala na vrchol, aby zase pohasla. „Pro děti je jeho maso něco jako kuře – jemné, bez kostí a bez jakéhokoliv náznaku rybího pachu, takže ho milují,“ konstatuje z vlastní zkušenosti náš průvodce. Kvalitní voňavé maso tu ovšem produkují i kapři, pstruh lososovitý i duhový či jeseter sibiřský. A do budoucna se k nim přidá i bručoun australský, jehož chov a odchov tu právě do detailu pilují.
Hala s bylinkami a listovou zeleninou, které živí přefiltrovaná voda ze spodního patra, kde se chovají ryby.
Farmou nás nadšený rybofarmář provedl v pořádných holinách, džínách a sepraném tričku s ACDC s takovým zápalem pro věc, že by mohl vést motivační školení pro manažery. Pak zjistíte, že je to bývalý akvarista, který vedl velkoobchod s akvarijními rybičkami z celého světa. Prostě rybář tělem i duší, což se na farmě nazvané Rybí zahrada více než hodí.
Na úplném začátku, někdy v roce 2017, prý měli její zakladatelé naivní představu, že si koupí technologii a „pojedou“. Teď už dávno stojí nohama na zemi a velice dobře vědí, že i přes veškeré využívané moderní technologie na farmě platí – pokud se pustíte do podnikání v zemědělství, nevíte 24/7, co se stane. Pracujete prostě s živými organismy, které jsou na vaší správné péči – a rychlých reakcích na jakoukoliv změnu způsobenou vnějšími vlivy – životně závislé. Na víkendy se tady nehraje, dodnes si zakladatelé i manažer střídají víkendové služby.
12. dubna 2020 |
To je prostě realita, přestože hala v prvním patře, kde se pěstují bylinky, saláty a další listová zelenina, vypadá i díky nasvícení pro rostliny tak trochu jako laboratoř kosmické lodi. Vlastně by i mohla být, uzavřený systém to umožňuje. Ovšem zázrak zrození každé jednotlivé rostlinky je tu úplně stejný jako kdekoliv jinde – v rohu místnosti sedí u osvíceného stolku paní, která pinzetou sází jednotlivá semínka do sadbovačů. Před sebou ve vitrínách má ty, které už vzešly a potřebují opečovávat než je přesadí na konečné stanoviště.
Současně je třeba kontrolovat i vzrostlé rostliny a podle aktuálních objednávek – aby byly co nejčerstěvjší – jim odstřihávat jednotlivé listy. Ty spodní, velké, nahoře zase dorůstají. K zákazníkovi se většinou dostanou ten samý den, ať jde o kuchyně restaurací či koncové zákazníky, nebo vlastní bistro, které farma provozuje v Dejvicích. Je takovým předskokanem. Do budoucna si totiž nejen zakladatel Honza Dušek umí představit nejen jejich celou síť. Ale i to, že bude aquponická, ekologicky hospodařící farma jako ta jejich, poblíž každého většího města. Jako lokální soběstačný zdroj kvalitních potravin s jasným původem.
Projekt ocenili i zástupci Akademie věd ČRCena E.ON Energy Globe už 15 let oceňuje nejlepší ekologické projekty v Česku a představuje tak inovativní přístupy k péči o životní prostředí. Právě Rybí zahrada je letos jedním z šesti nedávno vyhlášených finalistů, o jejichž konečném pořadí až do konce srpna rozhoduje veřejnost svým hlasováním. |
