Ostrov čelistí je nenápadným a téměř zapomenutým a neposkvrněným ostrovem na jihu Austrálie. Je domovem pro tisíce lachtanů, což přitahuje žraloky, kteří je mají za přirozenou kořist.
Výzkumníka Andyho Casagrandeho ostrov zajímá dlouhodobě. Na předchozích výpravách tu zpozoroval u žraloků chování, které ještě nebylo jinak zdokumentováno. Proto je tato výprava už třetí v řadě.
Zpozoroval tu dva žraloky, kteří lovili v páru. Byli to dva samci a chovali se jako bratři. Ne že jen nebyli k sobě agresivní, ale dokonce spolupracovali při lovu. Jeden kroužil kolem kořisti, aby odlákal pozornost, druhý se pak nenápadně vynořil z hloubky.
Takový způsob lovu dosud nebyl u žraloků pozorován. Pokud by se ho podařilo zdokumentovat, znamenalo by to, že jsou žraloci schopni lovit ve smečkách, podobně jako je to u vlků či některých divokých šelem.
Spojil si to s několika případy napadení žralokem, kde bylo jasné, že na útoku se nepodílel jen jeden, ale hned dva žraloci, kteří lovili v páru. Jenže šlo dva náhodné jedince, anebo stálou dvojici? To by chtěl Andy zjistit, nejlépe pomocí odběru tkáně, ze které by pomocí analýzy DNA šlo zjistit, zda to nejsou příbuzní.
Pro nalákání žraloků použijí podvodní dron vybavený kamerou a u kterého si ověřili, že na žraloky působí jako spolehlivá návnada. Z nějakého důvodu je dokáže nejen nalákat, ale dokonce rozzuřit k nepříčetnosti.
Žraloci pod drobnohledemSeriál o žralocích můžete sledovat každý pátek večer na Prima Zoom, reprízy v pondělí odpoledne. |
A tak to také dopadlo. Žraloci se začali kolem dronu stahovat, a dokonce ho napadli. Jenže mezitím se povedlo je dostatečně věrohodně vyfotografovat.
Když pak Andy na palubě identifikoval obrázky, mohl je srovnat se svojí předchozí databází fotografií žraločích bratrů. Podle znaků kolem páteře a barevných anomálií poznal, že jde o „staré známé“.
To v důsledku znamená, že tito žraloci už několik let stále loví spolu. Navíc zjistili, že čirou náhodou už byli tito žraloci označkování australskou pobřežní stráží a existuje tak i vzorek jejich DNA, takže může být provedeno srovnání.
Zajímavé bylo i jejich chování. Jelikož se při lovu dostali do teritoriální oblasti jiného, většího a staršího žraloka, kterému výzkumníci říkají Zjizvená tvář podle velké jizvy na tlamě, bratři se dali na útěk a i při ústupu vzorně spolupracovali.
Podle Andyho to celé dává smysl. Žraloci mají sourozence. „Loví spolu, učí se jeden od druhého, sdílejí si zkušenosti. Proto je logické, že minimálně část života spolupracují,“ tvrdí Andy Casagrande.
Takové sourozenecké pouto nemusí trvat navždy, ale ukazuje to naprosto novou stránku ve vnímání života velkých bílých žraloků. V praxi to znamená jediné: když už jste pod vodou, nedávejte pozor jen na toho žraloka, který na vás zdánlivě útočí, ale mějte na paměti, že klidně může ze zálohy zaútočit jeho spolupracující brácha.
