Třeboňský kapr slaví osmdesát let. Otcem byl rybníkář Josef Šusta

aktualizováno 
Třeboňský kapr je označení známé už přes sto let. Patrioti tvrdí, že jde o klenot jižních Čech. Letos slaví výročí – obrazová ochranná známka byla v tehdejším Československu zaregistrována v roce 1939. Od roku 2007 je také chráněným zeměpisným označením Evropské unie, připomíná týdeník 5plus2.

U Lomnice nad Lužnicí loví třeboňští rybáři rybník Koclířov. Plánují, že vydá 150 tun tržních kaprů a 30 tun vedlejších druhů ryb. | foto: David Peltán, MAFRA

Proslulé označení má ale delší historii. „Otcem“ třeboňského kapra byl rybníkář Josef Šusta, rodák z Jankova u Votic, který život kaprů jako jeden z prvních lidí studoval podrobně. 

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Pod jeho dohledem oblíbená česká ryba rostla rychleji a lépe se jí dařilo. V jihočeských rybnících se kapři chovali stovky let, ovšem do roku 1882 šlo výhradně o šupináče. 

Když byl do stojatých vod schwarzenberského velkostatku v Třeboni jmenován nový správce, mladý a šikovný Josef Šusta, začaly se staré zvyky měnit. Do jeho příchodu byly představy o životě kaprů souhrnem náhodných poznatků a pověr, rybníkář chtěl ale vědět vše, od jikry až po výlov.

Kapry proto několik let bedlivě pozoroval, jeho největším objevem bylo, že se ryba živí drobnými živočichy u dna. 

Přelomové změny v hospodaření

Rozhodl se tedy životní prostředí kapra zlepšit, rybníky nechal čistit, vápnit, hnojil je mrvou i umělými hnojivy a hubil rákos. Za jeho správcovství se rozšířilo přikrmování kaprů lupinou, kukuřicí a luštěninami, a Josef Šusta je tak dnes považován za zakladatele českého moderního rybníkářství.

Dokonalé a povedené ryby důsledně vybíral a třídil, čímž na rybničních pastvinách vyšlechtil nové odrůdy kaprů – vznikl šupináč, lysec, hladký kapr či lnářský modrák. To byl základ pro pozdější zrod takzvaného kapra třeboňského, který je poprvé zmiňován v Šustově díle o chovu ryb v roce 1889 (jiné zdroje však uvádějí rok vydání 1898 – pozn. red.).

Knížku Josefa Šusty můžete koupit v e-shopu Trebonsko.cz

Knížku Josefa Šusty můžete koupit v e-shopu Trebonsko.cz

Stará známka s Třeboňským kaprem

Stará známka s Třeboňským kaprem

Josef Šusta se zaměřil i na další ryby, například na chov candáta. V třeboňských archivech objevil, že první candáti byli nasazeni do jihočeských rybníků roku 1784. Tehdy chytil mlynář Šputský v Nežárce šest candátů, kterým se tenkrát neřeklo jinak než mořský okoun, a nasadil je do rybníka Rožmberka.

Na podzim jich rybáři sice slovili několik stovek, jenže rybám se nedařilo. Až Šustova úprava výtěru a stavby hnízd jejich počty výrazně znásobila.

Kritik slavných rybníků Jakuba Krčína

Rybníkář byl také kritikem slavných historických stavitelů rybníků Štěpánka Netolického, autora známé Zlaté stoky, a jeho pokračovatele Jakuba Krčína. Vinil je, že ve své době podlehli velikášství a vodní díla stavěli zbytečně velká. Ideální prý jsou menší mělké rybníky, které lze lépe kontrolovat i lovit.

Šustovi se podařilo zvýšit téměř vše – váhu i kvalitu kaprů, jejich počty i finanční zisky. Jenomže to přineslo také potíže. Negativním rysem se po jeho smrti staly neodborně přehnojené nádrže s vysokými počty ryb.

Autor:

Nejčtenější

Jedovatá zmije. Pokud vás uštkne, nepanikařte a nezaškrcujte, radí znalec

Zmije obecná (Vipera berus)

Už je to tu zase. Lidé si stěžují, že se zmije přemnožily a jsou letos nebezpečnější než kdy dřív. Ale je to hloupost,...

OBRAZEM: Houby sbírají naši čtenáři i v Americe, v Česku je vozí kolečkem

Vaše houbařské úlovky nadále plní naše e-mailové schránky. Proto jsme se...

Vaše houbařské úlovky nadále plní naše e-mailové schránky. Proto jsme se rozhodli podělit se o novou várku vašich...

OBRAZEM: Houbová smršť od Brd přes Vysočinu až po Ostravsko

V pátek jsme vás vyzvali, ať posíláte obrázky vašich houbařských úlovků. Vaše...

V pátek jsme vás vyzvali, ať posíláte obrázky vašich houbařských úlovků. Vaše dokumentace ukazuje, že podzimní sezona...

Oživuji mrtvé látky, říká žačka Liběny Rochové. Prodává odpad z textilek

Módní designérka Lenka Vacková ve svém obchodu s látkami, které by jinak...

Designérka Lenka Vacková dává druhou šanci textiliím, které by jinak patrně skončily v kontejnerech či na skládce. Což...

Houbové dobroty k zakousnutí: zkuste pirohy, bramboráky, koláč i palačinky

Houbová smaženice v palačince

Párkrát zapršelo, je relativně teplo a houby konečně rostou. A pokud nemáte čas na procházku v lese nebo jste neměli...

Další z rubriky

Třeboňský kapr slaví osmdesát let. Otcem byl rybníkář Josef Šusta

U Lomnice nad Lužnicí loví třeboňští rybáři rybník Koclířov. Plánují, že vydá...

Třeboňský kapr je označení známé už přes sto let. Patrioti tvrdí, že jde o klenot jižních Čech. Letos slaví výročí –...

Rybáři čekají náhrady za škody způsobené kormorány, řeky to však nepoznají

Kormorán černobílý

Produkční rybáři by mohli dostat náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni. Počítá s tím poslanecká...

Největší akvaristická burza v Praze nabízí rybičky, ale i radu s chovem

Mezi desítkami druhů rybiček si vybere každý.

Každý týden se v prostoru jazykové základní školy na pražské Pankráci setkávají akvaristé. Desítky prodejců a tisíce...

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.

Najdete na iDNES.cz