V noci 25. září se povedlo známému sumcaři Stefanu Seußovi a jeho hostům právě takového sumce na španělském Ebru ulovit. Oslava byla bouřlivá. Na tomto příběhu je ale nejzajímavější to, že ve stejnou noc, jenom o jedno lovné místo vedle, ulovil Stefanův kolega Lee Franchetti z týmu Black Cat další dva zlaté sumce.
To ovšem ještě neni konec. Pár dní před tím ulovil Stefan Seuß spolu s jeho parťákem Robertem Baumannem bílého sumce, kterého lze považovat za albína. Pokud tedy hledáte „španělské zlato“, měli byste se možná podívat na Ebro.
Jsou sumci, kteří jsou výrazně odlišní od ostatních jedinců svého druhu. Typickým představitelem jsou samozřejmě albíni. Takoví sumci jsou bez pigmentu a obvykle mívají červené oči.
Vlevo Stefan Seuß, vpravo Robert Bauman se sumcem dlouhým 214 cm a zdolaným 18. 9. 2014.
Setkáme se s nimi třeba i v Česku mimo jiné na několika chovných rybnících (Svět, Košín). V zahraničí je jich asi nejvíce uloví na řece Rhôna a Saôna. Albíni se vyskytují i na španělském Ebru.
Tam ovšem plavou i jiní vzácní sumci. Jedná se o skupinu zvláštně zbarvených sumců, kteří jsou většinou žluto-oranžoví, žlutí s tmavými skvrnami, nebo bílí s tmavými skvrnami. Zatím není známo, jak tato zvláštní španělská zbarvení vznikla. Tyto mandarínské sumce by ovšem rád ulovil snad každý sumcař. Někdy se jim říká i „kraví sumci“ podle strakaté kůže.
V zahraničí jsou ještě zvláštnější
Sumci jsou stejně jako někteří jiní živočichové mistři kamufláže. Není neobvyklé, že se barva jejich kůže přizpůsobí prostředí.
V našich vodách můžeme vidět různě zbarvené sumce a platí to i pro zahraničí, kde jsou sumci možná trochu více charakterističtí podle lokality. Na italském Pádu jsou například sumci většinou šedí, zatímco na francouzských řekách bývají tmavší, což je způsobeno velmi čistou vodou.
Ve Španělsku jsou sumci často tmaví, ale mírně nažloutlí, v Německu na Rýnu jsou mnohdy světle šedí díky štěrkovému dnu.
Více zajímavostí o rybaření najdete v aktuálním vydání rybářského časopisu Kajman.
