Na začátku sezony je velice důležité sledovat podmínky u vody. Pokud na vodní hladinu intenzivně dopadají sluneční paprsky, lze očekávat, že ryby budou blíže u hladiny. V tuto chvíli pak hledáme úseky, kde svítí slunce nejdelší dobu. Ryby se totiž do těchto míst s oblibou stahují.
V případě, že nebe zakaboní těžké mraky, začínáme ryby hledat blíže u dna. To pak platí zejména v případech, kdy se k tomuto počasí přidá i vítr, protože ten s pomocí vln, které časem rozežene po hladině, natlačí ryby z vodního sloupce ke dnu.
Období lovu
Každá část dne působí na ryby jinak. Za všedního dne, kdy světlo intenzivně dopadá na vodní hladinu, se ryby mohou pohybovat prakticky kdekoliv po revíru. Často na ně narazíme i dále od břehu, kde jen tak odpočívají. V těchto chvílích ryby i velice rády stojí kdesi u překážek a čekají na moment, kdy se začnou nacpávat všemožnou potravou ve vodě.
Ta chvíle obvykle přichází ráno nebo večer. V těchto částech dne dochází ve vodě k zvýšené aktivitě ryb. Ta vrcholí ve chvíli, kdy se na vodní hladině zrcadlí oranžové paprsky vycházejícího či zapadajícího sluníčka. Ryby v tuto chvíli jsou opravdu aktivní a se zájmem sbírají potravu.
Výhodou těchto chvil je i ten fakt, že při východu nebo západu slunce jsou aktivní i dravci, zejména pak okouni. Jejich lov je tak rázem snadnější, protože se z hlubokých jam kdesi v dálce stáhnou na dostřel našim nástrahám na mělčině. Ale pozor. Západem slunce nic nekončí. I na jaře přináší lov v noci své ovoce. Ryby jsou mnohdy aktivnější až za úplné tmy než za bílého dne. A nejenom úhoři. Celkem pravidelně můžeme narazit na kapry, okouny, plotice nebo i líny.
Mělčiny mezi lovnými místy bodují
Velký vliv na průběh lovu má i lovné místo. Na jaře povětšinou předkládáme naše nástrahy na rozlehlých mělčinách, kde se nejrychleji ohřívá voda. A za ní se ryby stahují z hloubek, kde ještě panují "zimní" podmínky. Na mělčinách pak hledáme i překážky, které mají ryby v oblibě a podle nichž se často pohybují. V jejich blízkosti totiž hledají úkryt i potravu.
Knihy o rybařeníZajímavé knihy o rybářích a jejich vášni najdete na portálu Knihy.idnes.cz |
V mělké vodě se často setkáte s vodní vegetací. Ta je jako stvořená pro první jarní lovy. Ryby se okolo potopených keříků a vodních rostlin s oblibou protahují a hledají něco k snědku. V těchto místech volíme spíše plavanou. Se splávkem totiž můžeme velice efektivně prochytat rozlehlé vodní zahrady.
Nástrahu volíme podle lovené ryby. V blízkosti vegetace můžeme narazit například na plotice, perlíny nebo i kapry. Těm budou určitě chutnat masní červi, pečivo nebo těsto. Jenže nedaleko číhají i dravci, jako například okouni. A těm musíme předložit maso. Rozumnou volbou je především žížala.
Pokud se ryby z nějakého důvodu drží dále od břehu, pak sáhneme po vybavení na položenou. Svou montáž potom házíme ke vzdálenějším překážkám. Pod vodou totiž určitě bude řada potopených pařezů, větví nebo nerovností na dně. Právě ony výmoly nebo ostré hrany jsou velmi slibnou stopou při pátraní po rybách při špatném počasí. Ryby se za nimi schovávají před vzniklými proudy. Přitom ony rozdíly mezi mělčinou a hlubší vodou nemusí být nijak markantní. Bohatě postačí, když dno klesne o půl metru. Už tento rozdíl je pro ryby lákavý.
Riziko na mělčinách
I když mělčiny patří k slibným místům pro jarní rybařinu, mohou nastat chvíle, kdy na nich narazíme na ryby jen stěží. Velké problémy mohou nastat ve chvíli, kdy panuje velmi chladné počasí doprovázené deštěm. Kvůli těmto podmínkám se může voda na mělčinách rychle ochladit, na což ryby reagují přestěhováním se do teplejších vod.
Míra rizika pak stoupá zejména na těch místech, kde do revíru přitéká čerstvá voda z přítoku. Tudy se mnohdy do stojaté vody přivalí masa studené vody, která ryby vytlačí pryč. Na druhou stranu nám může někdy tato událost pomoci při lovu. Pokud je voda dostatečně prohřátá, ryby se v době intenzivního přísunu nové vody tlačí k přítoku. Zde totiž hledají smytou potravu, kterou přítok dopravuje do revíru. Při vysokých teplotách se pak do těchto míst stahují za i kyslíkem.
