Civilizace v hlubinách?
Když v moři potkáte chobotnici, je většinou jedna jediná. Pokud spolu tráví čas dvě, pravděpodobně jsou na záletech. Ale potkat jich na jednom místě patnáct nebo víc, když téměř v podstatě platí posunuté rčení „chobotnice chobotnici vlkem“ a větší bez rozpaků požírají ty menší?
Tady už musí o něco jít. Že by pod hladinou australského moře v národním parku Booderee povstávala nová civilizace hlavonožců inteligentních přinejmenším jako kočky, kteří mezi sebou vedou rozhovory pomocí barvoměny a staví si něco jako chobotničí obdobu paneláků?
Papoušci jsou taneční mistři. Ovládají i 30 jedinečných tanečních pohybů |
Vědci v posledních patnácti letech skutečně dvě taková místa blízko sebe objevili a nazvali je dost trefně Octopolis a Octlantis. Jednotlivé chobotnice v nich žijí na dotyk chapadla a zdá se, že jim to docela klape – dokonce i když spolu „bydlí“ jedinci různých velikostí.
Pozadí celé věci je však asi o dost jednodušší. Kolem soustav doupat se rozkládají písčiny bez úkrytů, zato plných predátorů, kde se chobotnice s měkkým tělem cítí hůř než nahý v trní. Berou tedy zavděk přívětivější adresou, i když už vedle bydlí osminohý soused.
To však vůbec neznamená, že chobotnice by svůj činžák aktivně nebudovaly. Budují, i když trochu mimoděk. Zato k tomu používají zajímavý stavební materiál.
Příroda i věda jsou úchvatné, dokazují oceněné snímky letošní soutěže |
Živí se totiž hřebenatkami, kterých je kolem hojnost. Chutné mlže si nosí do doupat a prázdné skořápky vyhazují ven. Čím víc skořápek, tím víc pevného podkladu pro hloubení doupat v jinak písčité půdě.
Jinde v tropech, kde lidé do moře vyhazují prázdné půlky kokosových ořechů, však chobotnice také nemusejí být bez přístřeší. Jen si osvojily styl života kempařů. Dokazují svou inteligenci tím, že si nosí dvě půlky kokosu s sebou a v případě nebezpečí se do nic zaklapnou jako příšerky Burst Metal do kuličky.
