0 / 22
Zubři evropští ze Zoo Praha a Zoo Olomouc dorazili na konci ledna v pořádku do Ázerbájdžánu. V Národním parku Shahdag posílí tamní, volně žijící reintrodukovanou populaci. Je to místo, odkud pocházeli poslední přeživší zubři – ve třicátých letech minulého století totiž bylo registrováno už jen 56 žijících jedinců tohoto monumentálního evropského kopytníka.
Autor: Emil Khalilov, WWF
Z původní čtveřice samic se navíc stala pětice – během čekání na transport, který byl zpožděn kvůli riziku nákazy slintavkou a kulhavkou, se jedné ze dvou pražských krav narodilo zdravé telátko.
Autor: Emil Khalilov, WWF
Převoz, který zorganizoval Tierpark Berlin a německá odnož Světového fondu na ochranu přírody (WWF), byl největší svého druhu. Celkem na úpatí Velkého Kavkazu zamířilo osmnáct zvířat najednou: dvanáct zubrů z německých, rakouských, maďarských a českých zoo, a šest z pohoří Rothaargebirge.
Autor: Emil Khalilov, WWF
„Spolupráce zoologických zahrad je nenahraditelná. Bez ní bychom takové projekty nemohli uskutečnit, ba na ně ani pomyslet. Jsem ráda, že Česká republika má v této mezinárodní iniciativě svou stopu, respektive jednu od nás z Čech a jednu od kolegů z Moravy. Vedle samotného převozu zvířat se tímto rovněž podílíme na šíření povědomí o zoologických zahradách jako klíčových institucích pro ochranu přírody,” uvedla k transportu kurátorka chovu kopytníků Zoo Praha Barbora Dobiášová.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
Výběr konkrétních jedinců měla na starost koordinátorka Evropského chovného programu (EEP) pro zubry evropské, která sídlí právě v Berlíně. Svou roli hrál zejména věk, zdravotní stav a genetická vhodnost každého kandidáta.
Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha
Zvířata byla v roce 2024 převezena do německé metropole, kde měla možnost se před cestou seznámit. Berlínská zoo poté koordinovala letecký transport z Frankfurtu do ázerbájdžanského Baku nákladním Boeingem 777F i jejich pozemní cestu nákladními vozy do Národního parku Shahdag.
Autor: Emil Khalilov, WWF
„Před takovou přepravou vyžaduje každý krok – od výběru zvířat a provedení lékařských vyšetření až po přípravu a uskutečnění samotné cesty – odborné znalosti v oblasti veterinární medicíny, managementu divoké zvěře a logistiky,“ vysvětluje zoologický ředitel Tierparku Berlín Christian Kern. „Zubry doprovázíme po celou dobu, dokud bezpečně nedorazí do národního parku.“
Autor: Emil Khalilov, WWF
Zubři byli poslední lednovou středu vypuštěni do aklimatizační ohrady, kde si nyní budou zvykat na tamní podmínky. Poté již zamíří do volné přírody, tedy do místních rozlehlých listnatých pralesů.
Autor: Emil Khalilov, WWF
Národní park Shahdag vznikl v roce 2006 a se 130 tisíci hektary je největší v Ázerbájdžánu i na celém Kavkazu. Reintrodukční centrum leží v jeho východním cípu a bylo zřízeno v roce 2018.
Autor: Emil Khalilov, WWF
Hned v následujícím roce (2007) se rozběhl projekt „Návrat zubra na Kavkaz“, v jehož rámci bylo do Ázerbájdžánu přepraveno již 64 zubrů.
Autor: Emil Khalilov, WWF
Zubři evropští se navíc v ázerbájdžanském Národním parku Shahdag úspěšně množí. Jen loni tam přišlo na svět devět mláďat, a tak je aktuálně v Shahdagu zhruba 90 těchto kopytníků.
Autor: Emil Khalilov, WWF
Cílem projektu je vytvořit soběstačnou populaci zubrů v místě jejich původního výskytu. Právě Kavkaz byl pro zubry před sto lety posledním útočištěm. (Na snímku nově reintrodukovaná zvířata po vypuštění do aklimatizační ohrady)
Autor: Emil Khalilov, WWF
„Návrat zubra po jednom století má pro náš region zvláštní význam. Místní komunity, školy i návštěvníci se zapojují do naší práce. Na vlastní kůži zažívají, jak fungují ekosystémy a jakou roli v nich hrají ohrožené druhy,“ vysvětluje Zeynab Khalilova, projektová manažerka WWF Ázerbájdžán.
Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha
Zubři přežili do dnešních dní pouze díky zoologickým institucím. Poté, co byli v první třetině 20. století ve volné přírodě vyhubeni, založili evropští odborníci Mezinárodní společnost na ochranu zubra evropského.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
Prvním výstupem Mezinárodní společnosti na ochranu zubra evropského byla plemenná kniha zubra evropského. Tehdy šlo o první plemennou knihu divokého druhu zvířete na světě – a není bez zajímavosti, že druhou v pořadí se stala plemenná kniha pro koně Převalského v roce 1959, vedená v Praze.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
První vydání plemenné knihy zubra evropského, publikované ve 30. letech, registrovalo 56 posledních žijících jedinců. Od té doby zubří populace stoupala.
Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha
V roce 1952 byli zubři vypuštěni do Bělověžského pralesa v Polsku, a dále pokračoval jejich úspěšný návrat do přírody v řadě evropských zemí. Aktuálně žijí v deseti evropských státech. Celkem se ve volné přírodě nachází přes 2 800 zubrů.
Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha
Dalších několik tisíc zubrů evropských žije v oborách, oplocených pastvinách a zoologických zahradách. Na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN má dnes zubr evropský status „téměř ohrožený“.
Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha
Zoo Praha chová zubry od roku 1948. Od té doby se zde narodilo přes sto mláďat. Vedle trojského areálu je lidé od letošního října budou moci pozorovat také ve výběhu v pražských Dolních Počernicích.
Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha
V minulosti už pražská zoo zubry pro reintrodukci poskytla, a to nejen pro posílení kavkazské populace, ale také do Národního parku Bieszczady v Polsku.
Autor: Oliver Le Que, Zoo Praha
Zubři z Prahy a Olomouce odcestovali přes Berlín do Ázerbájdžánu
