Zoo Praha byla pověřena vedením evropské plemenné knihy gaviála indického.

Zoo Praha byla pověřena vedením evropské plemenné knihy gaviála indického. | foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha povede plemennou knihu gaviála indického a přímorožce beisa

  • 0
Pražská zoologická zahrada nově povede evropské plemenné knihy zaměřené na gaviála indického a přímorožce beisa. Vedle dvou světových plemenných knih koně Převalského a leguána kubánského tak pražská zoo aktuálně spravuje deset evropských plemenných knih.

Indické krokodýly gaviály, kteří patří ve volné přírodě mezi nejohroženější druhy, chová zahrada od roku 2008. První přímorožce beisa měla v letech 1960 až 1963, na chov pak navázala po téměř čtyřicetileté přestávce v roce 2000. ČTK o tom dnes informovali zástupci zahrady.

Ve volné přírodě je gaviál kriticky ohrožen a Zoo Praha se snaží o jeho...

Ve volné přírodě je gaviál kriticky ohrožen a Zoo Praha se snaží o jeho záchranu.

Vedení plemenné knihy gaviálů bude mít v pražské zoo na starosti Ivan Rehák, podle něhož je kniha mimo jiné nezbytným předpokladem pro vytvoření „perspektivní pojistné populace gaviálů v lidské péči“ a pro celou záchranu tohoto druhu. Pražská zoo se zapojuje do ochrany tohoto krokodýla dlouhodobě.

Posledním útočištěm gaviálů je řeka Čambal na severu Indie, kde podle odhadů přežívá zhruba 80 procent volně žijící populace, která čítá dva až tři tisíce jedinců. Ještě ve 40. letech 20. století žilo na indickém subkontinentu kolem 10 tisíc dospělých jedinců.

„Ochránce přírody na Čambalu jsme podpořili například nákupem motorového člunu i dalšího vybavení,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a dodává: „Financujeme také sledování gaviálů pomocí vysílaček, které přináší cenné údaje o způsobu života těchto krokodýlů. Díky tomu je lze účinněji ochraňovat.“

Přímorožec beisa - foto P. Vlček

Přímorožec beisa - foto P. Vlček

Přímorožec beisa ve volné přírodě obývá suché, vyprahlé polopouště a buš. Pražská zoo po několikaleté přestávce navázala na jejich chov před 17 lety, kdy dovezla samce a tři samice z francouzské zoo La Palmyre. Do roku 2014 pak odchovala 12 mláďat.

Plemenné knihy slouží k přesné registraci všech zvířat daného druhu, která jsou chována v lidské péči. S jejich pomocí lze sestavovat chovné skupiny tak, aby nedocházelo k nežádoucímu příbuzenskému křížení apod.

Plemenné knihy mohou být mezinárodní – pak zahrnují údaje od chovatelských institucí celého světa – nebo regionální. V případě evropských zahrad je takovou regionální knihou Evropská plemenná kniha (European Studbook – ESB). Ta je z hlediska koordinace chovu jednotlivých druhů jakýmsi předstupněm Evropského záchovného programu (EEP ).