Pavilon Čambal se severoindickými gaviály a třemi druhy želv byl otevřen v roce 2008. "Je to pavilon budovaný po povodních v roce 2002, který už byl koncipován s ohledem na padesátiletou vodu," konstatuje kurátor plazů pražské zoo Petr Velenský. Letošní povodně přežili pavilon i jeho obyvatelé bez úhony.
Severoindická zvířata jsou na kolísání hladiny stavěná
Když stál Petr Velenský v úterý před dvěma týdny spolu s novináři v dešti na Zakázance, díval se s obavami, jak voda ve spodní části Zoo Praha stále stoupá. Je jedním z těch, co zažili destruktivní a pro mnohá zvířata v pražské zoo i smrtící povodeň v srpnu 2002. Vzpomínky jsou pro zúčastněné příliš živé.
Povodňové konto na obnovu zooŠkody po letošní povodni se v pražské zoo odhadují na zhruba 100 milionů korun (více zde). Část pokryje zřizovatel, tedy Magistrát hl. města Prahy, ale přesto zoo potřebuje s obnovou pomoci. Příspěvky na obnovu zatopené části zoo lze posílat na účet 3070207/0100. Zatím je na něm přes 5,5 milionu korun. Případně můžete poslat "povodňovou" dárcovskou sms (ve tvaru DMS ZOOPRAHA poslat na číslo 87 777). Obnovu Zoo Praha podpoříte i její návštěvou. Horní část pražské zoo je otevřena bez omezení a čekají na vás například sloní a orangutaní mládě, potápějící se hroši, koně Převalského, žirafy s mláďaty, rozhledna Obora nebo pizzerie s výhledem na Vltavu a na Prahu. |
Právě tato jedenáct let stará zkušenost vyburcovala pražskou zoo ke stěhování zvířat ze spodní části už v neděli 2. června. Vzhledem k tomu, že severoindická zvířata jsou na kolísání vodní hladiny a poklesy teploty vody stavěná, vyhodnotili pro a proti stěhování těchto zvířat jednoznačně.
"Například Ganga dokáže změnit výšku hladiny až o deset metrů a gaviáli i želvy se tomu umějí přizpůsobit. Rozhodli jsme se je tedy nestěhovat a ponechat je v pavilonu. Jen jsme ho zajistili obložením pytli s pískem," vysvětlil Velenský.
V průběhu povodně pak na člunech vyjížděl s kolegy a za asistence pražské poříční policie pavilon a jeho obyvatele pravidelně kontrolovat. "Střešním okýnkem jsme neustále kontrolovali výšku hladiny a teplotu vody."
Když voda alespoň trochu opadla, vynesli z pavilonu tři z pěti vzácných batagurů tuntongů, zbylé dva se jim nepodařilo v kalné vodě odchytit. Když voda opadla úplně, našli naštěstí pavilon i zvířata v překvapivě dobrém stavu.
K radosti ošetřovatelů dokonce změna podmínek vyburcovala želvy k námluvám (k vidění ve videu), takže letošní povodně by mohly mít na jejich chov i pozitivní dopad. "Vltava jim v podstatě simulovala přirozené podmínky v jejich domovině," říká s nadsázkou Petr Velenský.
Navíc vůbec nebyl problém pavilon během pár dní zase zprovoznit. "Ani voda v nádrži nebyla nijak zvlášť znečištěná, protože se přefiltrovala přes pytle s pískem, kterými byl pavilon obložený. Ale samozřejmě bylo potřeba ji odkalit, takže filtrujeme a zahříváme, musí se provést revize elektroinstalací a podobně," popsal Velenský, jak pavilon Čambal pomalu najíždí na běžný provoz.
Návštěvníci si ovšem na jeho návštěvu ještě počkají. Důvodem jsou bahnem zanesené dřevěné povalové chodníky mezi opičími ostrovy. Ještě se neví, zda půjdou opravit, nebo bude nutná jejich výměna. Také rybníčky se ještě musí vyčistit.
