„Letošní transport započne v pondělí druhého června – a stejně jako loni poletí dva české armádní letouny CASA, jeden z Prahy a druhý tentokrát z maďarského Debrecína. Na palubě každého z nich by měli být čtyři koně Převalského. Bude se jednat o náš již jedenáctý transport divokých koní ze střední Evropy do Asie. Musím ovšem přiznat, že doposud nikdy nebyly přípravy provázeny tolika komplikacemi,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, který rekapituluje loňský Návrat divokých koní na úvodním videu.
Do oblasti Altyn Dala – tedy „Zlaté stepi“ – by mělo tento rok zamířit osm koní. Dva hřebci a šest klisen, kteří budou do poslední chvíle velmi pečlivě vybíráni. Nominovaných koní je proto celkem třináct, je totiž třeba počítat i s případnými náhradníky.
Jména všech kandidátů koní Převalského pro letošní transport už jsou známá. Pro let z Prahy to jsou hřebci Yves (2020, Praha) a Galvan (2023, Curych, Švýcarsko) a klisny Wisky (2022, Gießen, Německo), Xaya (2022, Kerkrade, Nizozemsko), Davina (2020, Curych, Švýcarsko), Zina II, (2021, Dolní Dobřejov) a Grâce (2022, Han-sur Lesse, Belgie).
Pro let z Maďarska je to šest klisen narozených v maďarském Hortobágy: Csárdás (2022), Bűbáj (2021), Celeb (2022), Cili (2022), Díva(2023) a Dóra (2023).
Transport čtyř koní z Prahy začne druhého června v brzkých ranních hodinách v chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově, čtyři koně z Národního parku Hortobágy poletí v ten samý den z Debrecína. Pražská CASA by měla vzlétnout přibližně o půl druhé odpoledne, o něco později vyletí stroj z Debrecína, mezipřistání je čeká v Istanbulu a Baku.
Koním Převalského přepraveným do Kazachstánu se daří, už se začali pářit |
Cílem letounů je letiště v Arkalyku, odtud budou koně Převalského pokračovat pozemní cestou do reintrodukčního centra Alibi. Po příjezdu budou nejprve vypuštěni do aklimatizačních ohrad, v nichž se nyní nachází i sedm koní, které sem Zoo Praha ve spolupráci s Armádou České republiky přepravila loni. Tito převaláci už se v těchto dnech připravují na vypuštění do volné přírody.
Do Zlaté stepi v Kazachstánu plánuje Zoo Praha uskutečnit transporty i v příštích letech, tak aby byla zajištěna životaschopná a stabilní populace – podobně jako se to podařilo v Džungarské Gobi v Mongolsku. Současně s tím však chystá i velký návrat koní Převalského do východního Mongolska, do Údolí klášterů.
Návrat divokých koní probíhá od roku 2011V rámci projektu, který započal v roce 2011, dopravila Zoo Praha do oblasti západního Mongolska, Džungarské Gobi, celkem 34 koní Převalského, z toho 33 klisen. Ty během let přivedly na svět více než 80 hříbat a dnes už se dočkaly i více než deseti vnoučat, a dokonce prvních pravnoučat. Navzdory velmi tuhým zimám, které v posledních několika letech Mongolsko sužují a přinášejí i ztráty mezi koňmi, je místní populace schopna ztráty nahradit a nejsou nutné další transporty z Evropy. V současnosti Zoo Praha směřuje své úsilí především do nových oblastí původního výskytu tohoto druhu. V mongolské stepi nicméně nadále probíhá monitoring tamní populace koní Převalského i nezbytná péče, včetně podpory místních strážců. Zoo zároveň dlouhodobě přispívá k ochraně samotné Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B. V rámci této podpory bylo v uplynulých letech pořízeno několik terénních vozidel a motocyklů, vyvrtána studna, rekonstruována nemocnice v blízké vesnici a financováno množství výzkumných projektů. |
Kteří koně poletí? Rozhoduje celá řada aspektů
„Koně pro transport vybíráme na základě rodokmenů zapsaných v mezinárodní plemenné knize tak, aby byli navzájem co nejméně příbuzní a bylo možné rozumně sestavovat chovná stáda. Dále klademe důraz na věk – tak aby byli maximálně šestiletí, optimálně mezi druhým a pátým rokem,“ vysvětluje kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová.
Právě takto mladí koně mají nejlepší předpoklad adaptovat se na změnu, která je pro ně opravdu dramatická. „Nehledě na velmi náročný transport se ti koně z chovu v lidské péči najednou dostanou do jiných klimatických podmínek a aklimatizačních ohrad. Najednou zažívají jiný způsob shánění potravy a jinou stravu vůbec, přicházejí do styku s jinými patogeny a podobně.“ Zkušenosti získané z transportů koní do Mongolska ukázaly, že právě dvou až pětiletí koně přežívají v tamějších podmínkách nejdéle a mají nejlepší předpoklady žít tam dlouho a dlouho se i množit.
První transport do Kazachstánu se zdařil (2024) |
Vybrat ty opravdu nejideálnější jedince je pro každý transport naprosto zásadní, nejde jen o rodokmen a věk, ale i další aspekty, proto jsou konkrétní koně na základě svého chování a kondice nakonec vybráni jako vhodnější.
„Všichni vytipovaní koně také před třemi týdny podstoupili komplexní vyšetření, takže máme aktuální informace o jejich zdravotním stavu. V den transportu pak záleží, jestli vše probíhá hladce a jestli u některého z nich není aktuální problém, třeba typu zranění – kůň si například může způsobit povrchovou ránu, když narazí do plotu. Případně se může při nakládání do transportní bedny ukázat, že si v bedně sedá a nereaguje dobře na stimulaci, jako se to stalo loni u Pellea. To jsou věci, které hrají roli v tom, jestli případně vyměníme ty naše předem vytipované favority nebo ne," upřesňuje kurátorka. Ta bude při letošním transportu doprovázet koně, kteří poletí armádním letounem CASA z Maďarska.
Kteří z celkem třinácti nominovaných koní tak v den transportu nakonec opravdu poletí, může rozhodnout i chování při přepravě do Prahy. „Když k nám přivezeme vybrané koně z jiných zoologických zahrad či rezervací, máme navíc možnost sledovat, jak se chovají v transportních bednách. Což je hodně klíčový moment pro to, abychom je vůbec byli schopni do Asie dovézt. Díky tomu totiž zjistíme, jak tolerují pobyt v transportní bedně, která je hodně omezující a těsná,“ doplňuje Dobiášová.
Každopádně v Zoo Praha vždy dopředu chystají veškerou dokumentaci pro všechny nominované koně. „Jsme připraveni, že kterýkoliv z nich může letět,“ vysvětluje Dobiášová. „Už se stalo součástí naší rutiny, že na náročnou cestu vyšleme jen ty koně, kteří dobře vypadají ze zdravotního hlediska, dobře se chovají a jejich nakládka probíhá dobře.“
Když je zvíře charismatické, peníze na jeho ochranu se shánějí lépe, říká šéf zoo |
27. června 2012 |
