VIDEO: Živí brouci s drahokamy jako brož připnutá na řetízku

Živý brouk na řetízku, ozdobený kamínky a připnutý jako brož působí na Evropana šíleně. V Mexiku jsou naopak tyto zvláštní šperky součástí tradice pocházející údajně od starých Mayů. Ani Američan si ale živou brož z Mexika domů jako suvenýr nepřiveze. Pořád jde totiž o živé zvíře.

Podle osloveného entomologa Petra Šípka z Přírodovědecké fakulty UK, který už samotné brouky považuje za drahokamy, je na videu dozdobený potemník druhu Zopherus chilensis. Tento druh je rozšířený od Kolumbie po Mexiko.

"Právě v Mexiku, na poloostrově Yukatan v oblasti Meridy, se tento druh brouka tradičně využívá k výrobě živé brože zvané maquech," konstatuje odborník.

Maquech brože se v této oblasti považují za opravdové klenoty a ženy je nosí jako ty nejcennější šperky. Nám se to může zdát šokující, ale v Mexiku je toto zdobení tradicí pocházející údajně už z dob starých Mayů.

Klenotník si s každým kouskem hraje jako s uměleckým dílem a na krovky brouka lepí do obrazců malé barevné drahokamy, často přidá i lemování zlatým řetízkem a přidá klip, kterým si majitelka brouko-brož připne na oblečení.

Rod Zopherus

Potemníků tohoto rodu je zhruba 20 druhů a jsou to vesměs velcí, pomalí brouci, s tvrdými krovkami. Vyvíjejí se v trouchnivém dřevě a dospělci jsou podobně jako jiní potemníci dlouhověcí (to znamená, že žijí několik měsíců, rekordmani dokonce i jeden až dva roky). Navíc tento rod brouků neumí létat, nemá nijak zvlášť ostré drápky na nohou, jinak by se zadrhával o šaty a škrábal by. Zřejmě postrádá i obranné chemické látky, velká část potemníků totiž vylučuje nepříjemné látky.

Turistky z Ameriky chtivé originálního šperku ale mají smůlu. Podle NBC Dallas-Fort Worth není problém být zadržen celními a imigračními úředníky, pokud na sobě máte malého živého přítele v podobě nohaté brože, protože se stále jedná o živé zvíře. I podle serveru Shoppingblog.com zakazuje import těchto broží do Ameriky ministerstvo zemědělství.

Proč živý briliant dozdobovat dalšími kameny?

Tábor pro malé přírodovědce

Máte doma malého či většího (ve věku 6 – 15 let) entomologa nebo jiného nadšence do přírodních věd, který navštěvuje přírodovědný kroužek, chová nějaké zvíře či zvířata, pěstuje nezvyklé rostliny, zajímají ho nerosty nebo zkameněliny? Baví ho chemické pokusy nebo sní o kariéře cestovatele? Máte možnost poslat ho v létě zdarma na tábor s mladými přírodovědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.  

Letos chystají tři červencové turnusy příměstského tábora přímo v kampusu Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově a tři srpnové turnusy pobytového tábora v rekreačním středisku Horní Poříčí u Strakonic. Podrobné informace a přihlášky ZDE.  

Z videa je podle Petra Šípka evidentní, že tato praktika broukům určitě neprospívá a nebude je nijak těšit. "Ale ani z hlediska českých zákonů se překvapivě o týrání zvířat nejedná, neboť hmyz u nás není považován za zvířata. To ale nesnižuje neetičnost takové praktiky." Něco jiného je, když si děti hrají s hmyzem a chovají ho pro zábavu, protože se tím o hmyzu hodně naučí.

Na druhou stranu se ale jedná pouze o omezené území. "Rozšíření mimo Mexiko bych se asi tolik nebál. Například USA již řadu takových broží zabavily na přechodech s Mexikem, jednak u nás se podobní brouci s uvedenými vlastnostmi nevyskytují. Evropané jsou navíc výrazněji konzervativní a k hmyzu mají spíše odpor, než že by ho považovali za ozdobu. Nejsou mi známé ani komerční chovy tohoto potemníka," je entomolog přesvědčen, že nám se podobná "móda" vyhne.

Otázkou zůstává, jestli nadměrný lov v Mexiku nemůže populaci druhu lokálně ohrozit. To by šlo odhadnout jen na místě. "Obecně ale platí, že hmyzím populacím daleko dramatičtěji škodí devastace biotopů než individuální, byť intenzivní sběr," konstatuje závěrem entomolog z PřF UK.

V označené oblasti Mexika se potemníci zdobí jako živé brože už po staletí.