„Problematiku zdravých nebo nemocných plemen ovlivňuje celá řada faktorů, například módnost určitého plemene, která se může v jednotlivých státech lišit. V případě módních plemen určitě navštěvuje veterinární ordinace více pacientů než u plemen, v jejichž případě je psů i fen v populaci málo. A přitom to početnější plemeno může být zdravější. Tady je vidět ošidnost prosté statistiky,“ osvětluje Vladimíra Tichá z Českomoravské chovatelské jednoty.
Do určité míry by se něco dalo vyvodit z množství vyšetření, která se nabízejí se záměrem odhalit dědičně podmíněné choroby genetické laboratoře. Ani v tomto případě se ale nemusí jednat o pravdivý odhad, protože u celé řady chorob se ještě neví, který gen kterou nemoc ovlivňuje.
Hledá se nejroztomilejší mazlíček. Hlasujte v říjnové soutěžní anketě |
Velkou roli hraje i to, zda se jedná o chov s průkazem, nebo bez průkazu původu. Chovatelé s PP dbají na výběr zdravých jedinců, chovatele bez PP kryjí vše, co má čtyři nohy.
Důležitá je také povědomost o správné péči o plemeno. „Jako příklad poslouží west highland teriér. Má pověst alergického plemene, ale 80 % psů s nemocnou kůží je stříháno, nikoliv trimováno, a psi i fenky jsou denně koupáni, což jejich kůži nesvědčí,“ upozorňuje Tichá s tím, že někdy si za problémy se psem mohou i sami majitelé. Následující seznam tedy berte spíše jako názor, který se sice opírá o praxi, nikoliv však o vědecký výzkum.
Mezinárodní kynologická federace FCI dělí plemena do deseti skupin. Z každé skupiny se můžeme pokusit vybrat plemena, o kterých je známo, že je choroby příliš netrápí. To ale neznamená, že to jsou jediná relativně zdravá plemena ve skupině.
