Nic roztomilejšího neuvidíte. Černonosky jsou mix čerta, pudla a ovečky

Každoročně druhý víkend v září se ve světoznámé horské osadě Zermatt v kantonu Wallis na jihovýchodě Švýcarska koná volba té nejhezčí z nejhezčích. Teď nemyslím nejkrásnější čtyřtisícovku – to by samozřejmě vyhrál Matterhorn – ale volbu nejpohlednější ovce černonosé, jednoho z nejroztomilejších zvířat nejen v Alpách.

Od okamžiku, kdy jsem je před lety poprvé spatřila, se tato kouzelná stvoření stala mojí „srdeční záležitostí“. A tak se tentokrát do Zermattu nevydáváme za krásou přírody, ale navštívit naše milované „Ghornuti“ neboli „rohaté“, jak se ovečkám kvůli točitým rohům ve tvaru vývrtky přezdívá.

Pokud se někdy i vy vydáte do Zermattu, už při prvním pohledu vám bude jasné, že stejně jako se Matterhorn nedá opticky srovnat s jinou horou, tak je černonoska nesrovnatelná s jinou ovčí rasou. Jako by si příroda chtěla zavtipkovat a z podivné trojkombinace čerta, pudla a klasické ovce tu pod Matterhornem vykouzlila živého plyšáka v tmavých ponožkách, s umazanými koleny a zmoklou trvalou ondulací ve tváři pekelníka.

Beranovi nezávidím, dvacet ženských musí být hrozná dřina, směje se farmář

Od jiných ras ji nerozlišuje jen kuriózní vzhled, ale i výjimečně přátelská, klidná povaha a extrémní důvěřivost k lidem. Jako by se pod hustým vlněným svetrem skrývalo stvoření s dobráckým srdcem a oddaností psa. Až na pár výjimek ji najdete jen v jižní části Wallisu (Oberwallis) a i tady tvoří jen osm procent ovčí populace.

Kdo chce černonosku spatřit, ten si do ruksaku musí přibalit nejen dobré pohorky a do výšek nad 2 500 metry nad mořem i solidní kondici, ale i notnou dávku vytrvalosti. Najít ovce v terénu je totiž přibližně stejně obtížné jako vypátrat, kde se volba miss vlastně koná. Ta totiž není žádnou cirkusovou show pro turisty, ale skutečně jen soutěží mezi chovateli o nejhezčí ovečku.

Walliská ovce černonosá

• Walliská ovce vydá za rok zhruba čtyři kilogramy vlny s dlouhými, drsnými vlákny.
• Dnes je využívána především jako živá sekačka trávy pro udržování topograficky náročného vysokohorského terénu.
• Hmotnost beranů se pohybuje od 80 do 100 kilogramů, ovcí pak od 70 do 80 kilogramů. Průměrně se ovce dožijí dvanácti let.
• Předkem ovce černonosé, která patří mezi nejstarší evropskou rasu, je zřejmě již vyhynulá ovce vispertálská, která se v Alpách pásla už v 15. století. Jako rasa byla ovce walliská oficiálně uznána teprve v roce 1962, o dva roky později byla převzata do chovatelského registru.
• Stejně jako jiné rasy byla postupem času i ovce černonosá ovlivněna jinými rasami, například britskou rasou Cotswold.
• Dnešní jednotný vzhled se vykrystalizoval teprve během 20. a 21. století. Walliská ovce černonosá je tedy jakýmsi povedeným mixem alpské praovce s vyšlechtěnou ovcí anglickou.

Nakonec nám nezbylo než zavolat jednomu z nich přímo do Zermattu a sice tomu nejznámějšímu – panu Julenovi, vlastníkovi největšího stáda ovčí černonosých na světě. Julen je typický horal se sluncem a větrem ošlehanou tváří. I svému synovi Paulu-Marcovi Julen senior očividně vštípil poznání, že v poctivé fyzické práci může ležet klíč ke spokojenosti.

A tak den před volbou s údivem sledujeme, jak oba Julenové pomáhají nejen při šamponování potencionálních missek, při kterém se ručně odstraňuje hrubá nečistota, ale i při házení krásek do nádrže tak, aby měly aspoň na chvilku hlavu pod vodou. S letitou rutinou jim pak Julen senior pomáhá ven, protože jinak by se po třech kolech koupele s těžkými vlněnými kabáty samy ven nikdy nedostaly.

Jeho nadšení z těchto nádherných zvířat mu doslova čiší z očí, především když nám s pýchou ukazuje aktuální missku, zatímco se ovčí dámy spokojeně suší na terase.

Černonosé krasavice s bílým vlněným kabátem

Druhý den na Schweigmatten nad Zermattem jsou pak ovečky všech chovatelů rozděleny do tří věkových skupin (1–3 roky) a postupně si od poroty odnáší body za krásu. Parametrem jsou třeba rovné nohy, tmavé fleky na správných místech a ideální stavba těla. Ty nejhezčí z nejhezčích do nadýchané srsti fasují žluté a fialové mašle podle počtu bodů. Nakonec je z trojice vítězek jednotlivých věkových skupin zvolena Miss Zermatt a odměněna velkolepým zvoncem.

Černonosky jsou všudypřítomné i v jednom z Julenových hotelů, který najdete v srdci Zermattu. Ovšem nejen ve vlněných pokrývkách či doplňcích, ale i na jídelním lístku.

„Provozovat jen chov, chyběli by mi lidé, věnovat se jen turismu, zas bych postrádal svoje ovečky. Spojení obou branží ale znamená i to, že vše je na místě zpracováno, i maso,“ tvrdí pragmatický Julen. Walliské skopové i mléko, přirozeně ochucené alpskými bylinkami, které ovce žerou, je totiž uznávanou delikatesou.

Ouessantská ovce je osvědčená miniaturní sekačka, říká chovatel

„I když mě cesta na porážku pokaždé stojí obrovské přemáhání, i to zkrátka patří k práci chovatele. Když pak ale na jaře ke stádu přibude 200 skotačivých mláďat, kruh života se každý rok přirozeně uzavře,“ vypráví Julen. My místo skopové pochoutky přesto raději volíme možnost navštívit ovečky v jejich přirozeném prostředí. V recepci v Julenově hotelu fasujeme mapu s poslední polohou stáda, nasazujeme pohorky a vyrážíme. Výsledkem náročné túry, která nás vede ze stanice Sunnegga (2 288 m n. m.) až na horskou pastvinu těsně pod Gornergratem (3 100 m n. m.), je báječné odpoledne strávené se stádem oveček před kulisou walliských čtyřtisícovek.

Zermatt: Tipy na cestovatele

• Zermatt je osadou bez automobilů. Své vozidlo musíte zanechat na parkovišti ve vesnici Täsch. Cena za jeden den činí 16 švýcarských franků (410 korun), jízda vlakem do Zermattu pak 16,40 švýcarských franků (420 korun).
• Při návštěvě byste neměli vynechat Zermattlantis, zajímavé interaktivní muzeum prvního výstupu na Matterhorn v centru Zermattu. Vstupné činí 10 švýcarských franků (260 korun).
• Výlet si můžete zpestřit také jízdou Gornegratbahn na 3 089 metrů vysoký vrchol Gornegrat (lístek vyjde na 112 švýcarských franků, tedy 2 900 korun). Pro perfektní výhledy si cestou nahoru sedněte vpravo.
• Podniknout můžete také procházku do kouzelné vesničky Zmutt jihozápadně od Zermattu ve výšce 1 936 metrů nad mořem.

Ovce nejsou tupé. Členy stáda i lidi poznají podle obličeje, i po letech