Vyrážka po koupání nemusí být od sinic. Mohly vás napadnout motolice

  10:00aktualizováno  10:00
Larvy ptačích motolic v přírodních tocích si reálně mohou člověka splést s kachnou a zavrtat se mu do kůže. Organismus pak někdy reaguje červenou svědící vyrážkou, která v podstatě vypadá podobně jako alergická reakce na přemnožené sinice.

Tam, kde je větší výskyt vodních ptáků, si koupání raději rozmyslete. Svědící vyrážka umí minimálně na pár dní pěkně znepříjemnit život.

Pro parazitické červy ptačích motolic neboli krevniček (konkrétně pro druh Trichobilharzia regenti, který nemá český název) jsou konečným hostitelem kachny, případně jiní vodní ptáci, ve kterých se tento parazit pohlavně rozmnožuje. Když ale narazí na savce včetně člověka, zavrtá se do kůže jemu.

"Dokonce platí paradox, že kůže člověka je pro tyto motolice zajímavější než kůže ptáka, byť je tím správným hostitelem pták. Je to dáno obsahem některých atraktivních látek v lidské kůži, například mastných kyselin," vysvětluje parazitolog Petr Horák z Přírodovědecké fakulty UK.

Pozor nejen na jihočeské rybníky

Dodává, že dermatitida vzniká zejména u osob, které se s infekcí setkaly opakovaně. "Díky tomu je již jejich imunitní systém stimulován, umí vetřelce rychle rozpoznat a v kůži ho zabít." Vnějším projevem této imunitní reakce organismu je právě svědivá vyrážka, která je velmi nepříjemná. Současně je ale ukazatelem, že tělo si s parazitem umí poradit a dokáže se ho zbavit. 

Na riziko cerkáriové dermatitidy, kdy se larvy krevniček (tzv. cerkárie) člověku provrtají do kůže a způsobí nepříjemně svědící vyrážku, upozorňuje na svých stránkách i Státní zdravotní ústav. Uvádí, že se toto parazitární onemocnění projevuje tvorbou skvrn, puchýřů, zarudnutím kůže a intenzivním svěděním.

Jinak přitom člověku s největší pravděpodobností žádné vážné nebezpečí nehrozí. Přesto vybírejte s rozmyslem místo, kde se budete koupat či rybařit. Když půjde o stojatou vodu, kde se hojně vyskytují vodní plži (parazit se v nich vyvíjí i při krátokodobém občasném pobytu vodních ptáků), zamiřte raději jinam. 

Na těch rizikových lokalitách se mohou vyskytovat ptáci (pravidelně či jen občas), ale zejména tam musí být i ti vodní plži, ve kterých se ten parazit vyvine díky i jen krátkodobým návštěvám ptáků.

Co jsou zač ptačí motolice? Parazitičtí červi, tzv. helminti

Pokud vám latinský druhový název motolice Trichobilharzia regenti připomíná nejmenovaný jihočeský pivovar, nejde o podobnost náhodnou. Parazitologové z Helmintologické laboratoře Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze ji totiž v roce 1998 objevili a popsali v oblasti jihočeských rybníků, proto odvodili její název Trichobilharzia regenti právě od názvu regionálního pivovaru. 

Trichobilharzie vyskytující se v Česku jsou příbuzné tropických motolic krevniček (rod Schistosoma), které způsobují onemocnění zvané schistosomóza (dříve také bilharzióza). Od tuzemských motolic toto onemocnění nehrozí.

Larva ptačí motolice Trichobilharzia regenti, parazitický červ z kmene ploštěnců

Larva ptačí motolice Trichobilharzia regenti, parazitický červ z kmene ploštěnců

Proč a jak to ty larvy dělají

Životní cyklus těchto drobných parazitických živočichů je vázán nejprve na vodní plže, následně na vodní ptáky. Koupajícího se člověka parazit ohrožuje v tzv. cerkáriovém stádiu životního cyklu, kdy se larvy motolice (cerkárie) uvolní z plže do vody a snaží se najít vodního ptáka, aby mohly dokončit vývoj.

"Jakmile se larvy krevniček T. regenti provrtají do kůže kachny, migrují jejími periferními nervy a centrální nervovou soustavou až se nakonec usídlí v její nosní sliznici (jako tzv. nazální schistosomy). Tam dochází ke kopulaci a samičky nakladou vajíčka. Tak to probíhá u ptáků," popisuje parazitolog.  

Pokud larvy napadnou drobného savce, migrují jeho tělem centrální nervovou soustavou i krevním řečištěm. Ve finále ale červ nenajde přesně to místo, které ke svému rozmnožení potřebuje. "Takže nedospěje, nekopuluje a po nějaké krátké době jako nedovyvinutý hyne," doplňuje odborník.

Nepodceňujte výběr přírodního koupání. Tam, kde se vyskytuje hodně vodních...

Nepodceňujte výběr přírodního koupání. Tam, kde se vyskytuje hodně vodních ptáků, budou ve vodě pravděpodobně i larvy motolice ptačí.

Pokud larvy ve vodě narazí na člověka, nerozpakují se proniknout do jeho kůže. Co se s nimi děje dál se zatím neví. Viditelné projevy o opakované pokusy a vstup do těla člověka přes kůži však vyvolají výše uvedenou silnou imunitní reakci v podobě urputně svědící vyrážky, která si často vyžádá cílenou léčbu.

Co se děje pod povrchem, tedy v těle napadeného člověka, se snaží vypátrat právě i vědci z pražské Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK. "Jedním z našich cílů je vyvinutí diagnostické metody, která by mohla i u lidí prokázat, zda přišli do kontaktu s takovými parazity, byť třeba neměli dermatitidu," prozrazuje jeden z pracovních cílů týmu profesor Petr Horák.  

Experimenty prováděné na pokusných myších či králících ukázaly, že červi jsou schopni za určitých podmínek (pokud je při opakovaném napadení organismus nezničí senzitivní reakcí už v kůži) migrovat kůží a nervy do centrálního nervového systému a způsobovat u drobných savců například i ochrnutí končetin. Zda může být motolice příčinou některých neobjasněných neurologických potíží i u člověka, to zatím neví ani vědci.

Autor:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Co s uštěkaným psem? Ať se s ním mazlí ti, na které štěká, radí odborník

Rudolf Desenský se seznamuje s brabantíkem Edou rodiny Lucie Benešové.

Ukočírovat domácnost se čtyřmi dětmi, čtyřmi psy a dvěma kočkami není pro vytíženou herečku Lucii Benešovou jen tak....

Opravdu slovo robot vymyslel Čapek? Co o robotech vůbec víte? Otestujte se

Sophia je inteligentní humanoidní robot vyvinutý v roce 2016 společností...

Nejmodernější technologie jsou nedílnou součástí 21.století, roboti postupně pronikají do našich každodenních životů,...

Český kuchař si vyzkoušel, jak se vaří v nejlepší restauraci na světě

Stát se součástí týmu kuchaře a gastronomického vizionáře Reného Redzepiho (na...

Dva měsíce dřiny v kuchařském nebi. V restauraci, která byla čtyřikrát vyhlášena jako nejlepší na světě podle slavného...

Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku

Kvetoucí dřišťál obecný - náš původní druh - je zdrojem potravy jak pro hmyz....

Ptáci ve městech strádají kvůli sázení exotických dřevin v parcích. Ty totiž vytlačují původní druhy, které jsou...

Další z rubriky

Pejskaři v Teheránu nesmějí se svými mazlíčky na veřejná místa

Muž v Teheránu venčí psa. Ilustrační fotografie

Majitelé psů v Teheránu nesmějí se svými mazlíčky chodit na veřejná místa, protože prý u lidí vzbuzují strach,...

Dočasná péče vrací psy do života, naučí se obstát v novém domově

Bak je roční kříženec bulla černé barvy s hnědým žíháním. Původní majitel ho...

Ročně jí projdou pod rukama desítky problémových psů, řadu z nich by bez její pomoci nechali zoufalí majitelé utratit....

Králík jako mazlíček. Nic pro úzkostlivé majitele bytu

Králičí hop. Novou sportovní disciplínu prezentovala cvičitelka Lada Šípová...

Mít svého králíčka-mazlíčka je snem skoro každého dítěte. Než však podlehnete dětskému naléhání, uvědomte si, že chov...

Najdete na iDNES.cz